OPEVNĚNÉ VÝŠINNÉ SÍDLIŠTĚ "ZÁMEČEK " U KŘIŽANOVIC
Mezi obcí Marefy a obcí Křižanovice, po pravdě řečeno od Křižanovic jen asi 1 kilometr se nad pravým břehem Litavy zvedá rozsáhlé návrší zvané Člupy . Toto návrší je členité a dominuje okolí. Téměř celé se nachází na katastru obce Marefy, pouze jeho jihozápadní výběžek – ostrožna zvaná „Zámeček" zasahuje na katastru sousedních Křižanovic. Pro lepší orientaci dodám, že poblíž je městečko Bučovice, které je známé velkým a veřejnosti přístupným zámkem.
Masiv Člupů je součástí Brankovické pahorkatiny , která je součástí Litenčické pahorkatiny. Litenčická pahorkatina je geomorfologický celek na Moravě ve Středomoravských Karpatech. Nejvyšší vrchol se nazývá Hradisko a dosahuje výšky 518 metrů nad mořem. Je to poměrně členitá pahorkatina z paleogenních flyšových souvrství, zčásti překrytá spraší.
Na návrší Člupy se nacházela dokonce dvě hradiště ale tato práce se bude zabývat jen jedním. Tím co se nachází na citované ostrožně „Zámeček“.
Pojednávané hradiště je situované na uvedené ostrožně, která je od masivu Člupů oddělena malým ale výrazným sedlem, za nímž se terén zvedá až do výšky 306,2 metrů nad mořem.
Nadmořská výška nejvyššího bodu hradiště je všemi prameny uváděna 284 metrů nad mořem. Převýšení nad okolním terénem je mimořádné:
- tam kde je centrální část hradiště je toto převýšení směrem na jih 70 metrů, a na druhou stranu kolem 50 až 60 metrů.
- ve střední části hradiště, které směrem k jihozápadu klesá, klesá i toto převýšení ale i tak je zde na obou stranách od 40 do 50 metrů.
- na nejspodnějším obvodu je toto převýšení velmi rozdílné. Na jihovýchode a jihu je to od 15 do 25 metrů na jihozápadě asi 3 až 5 metrů.
Za rovinu pak považuji plochu vytvořenou naplaveninami a spraši kolem řeky Litavy nebo lépe silnici Bučovice – Slavkov. Tok řeky Litavy protéká od centrální části hradiště ve vzdálenosti 300 až 400 metrů. Koneckonců úvodní fotografie je dostatečně ilustrativní.