LIBENSKÝ MOST
Libenský most z roku 1928 je prvním meziválecným a desátým
nejstarším dochovaným mostem pres Vltavu v Praze. Svou
délkou 780 metru je nejdelším mostem v Praze.
Praha mestem mostu s klenutými oblouky
Výstavba Libenského mostu spadá do údobí, kdy o podobe
pražských mostu rozhodoval Ing. František Mencl,
prednosta mostního odboru ve stavebním úradu pražského
magistrátu a nadšený stoupenec klenutých betonových a
železobetonových mostních konstrukcí. Tento prední odborník se
v pocetné rade svých teoretických spisu zamýšlel nejen nad
technickými aspekty mostních del, ale i nad tím, jakou úlohu hrají
mosty v obrazu mesta a zvlášte Prahy. Mencl zastává
presvedcení, že do obrazu Prahy nejlépe zapadne soubor mostu
klenutých. Tuto myšlenku se mu darilo uskutecnovat mostem
Hlávkovým, Mánesovým, Trojským, Libenským i Jiráskovým a priklonili
se k ní i Menclovi následovníci pri stavbe mostu Štefánikova
nebo mostku na Slovanský ostrov. Podle Menclova názoru, vyjádreného
napríklad ve stati „Nový most pres Vltavu v Praze z Riegrova
námestí na Smíchov“ z casopisu Zprávy verejné služby
technické z roku 1930, „soubor pražských mostu
dlužno považovati za jednotnou harmonickou skupinu,
rešenou z vyššího hlediska bez jednotlivých
zálib a predsudku. Hledíme dbáti žádoucí rozmanitosti, aby byl
každý most pokud možno jiný, od predešlých
odlišný.“ Variacních odchylek od jednotlivého typu
klenutého mostu chtel Mencl dosahovat promyšlenými zmenami v
konstrukci a technologii. Vítal však také, když se
detailního ztvárnení mostu ujímali ruzní prední pražští
architekti. Na základe tohoto principu jednoty v rozmanitosti se
Praha obohatila o pusobivý soubor kvalitne architektonicky
ztvárnených mostu, jehož ucelenost bohužel za
komunistického režimu narušila výmena Trojského mostu
(Most barikádníku) od Františka Mencla a vynikajícího
architekta Josefa Chochola za technicky snad dobré, ale po
architektonické stránce naprosto fádní mostní dílo.
Fortelný Libenský most
Libenský most, postavený v letech 1924-1928, si Mencl od pocátku
predstavoval jako „težký a dukladný“, jak o tom
píše ve stati „Stavba mostu pres Vltavu na Maninách v
Praze“ z Vestníku hlavního mesta Prahy z roku 1926, Popis
pojetí mostu jako „jednoduchého až
težkopádného“, jak ho podává stanovisko Odboru památkové
péce Magistrátu hlavního mesta Prahy citované v dopise Jana
Bürgermeistera Klubu Za starou Prahu z 22. 11. 2004, snad proto
výstižne postihuje výchozí Mencluv zámer a nelze ho pokládat
za duvod k úvahám o zbourání tohoto vysoce hodnotného mostního
díla. Vizi mostu „težkého a dukladného“ zvolil
Mencl jednak proto, aby Libenský most odlišil od lehkého,
„až filigránského“ vzhledu soucasne provádeného
mostu Trojského, dále proto, že tato predstava dobre
odpovídala ne zcela obvyklé technologii dusaného betonu bez
kovových výztuží, avšak i proto, že urcité úseky
Libenského mostu tvorí pomerne mohutné náspy a Mencl se domníval,
že k jejich telesu lépe prilehne architektura spíše
masivní než krehká a vylehcená.
Architektonického ztvárnení mostu se v roce 1925 ujal Pavel
Janák, nepochbne jeden z nejvýznamnejších ceských architektu
20. století a jeden z mála, jehož jméno už proniklo do
povedomí zahranicního architektonického publika. Menclove predstave
težkého a dukladného mostu pritom vyšel ideálne vstríc
Janákuv robustní puristický styl, k nemuž práve v polovine
dvacátých let architekt dospíval po svém kubistickém a
rondokubistickém údobí. Jedinou pražskou Janákovou prací,
která toto robustne puristické stanovisko dokumentuje témer stejne
presvedcive jako Libenský most, je budova Autoklubu v Opletalove
ulici, dílo podobne „težké a dukladné“. O vysokém
dobovém hodnocení Janákova ztvárnení Libenského mostu svedcí fakt,
že byl jako jediný z pražských mostu postavených za první
republiky publikován v dobovém architektonickém tisku – v
casopisu Styl rocník 1931-1932. Ve stati „Most
libenský“, která tuto publikaci Janákova díla provázela,
František Mencl obzvlášt vyzdvihuje neobvyklou
šestnáctimetrovou šírku mostu, která „spolu s
plochou, témer horizontální niveletou … pusobí
zvláštní volností a prehledností.“
Shrneme-li tyto údaje, lze Libenský most pokládat za vysoce
hodnotný clánek v retezci pražských klenutých mostu z první
poloviny 20. století, za nenahraditelnou soucást pusobivého
Menclova konceptu jednoty a zároven i rozmanitosti pražských
mostních del. Ztvárnení mostu Pavlem Janákem zároven jedinecne
dokumentuje robustne puristické údobí ve vývoji tvorby tohoto
velkého ceského architekta.
Jméno mostu
Tento most si patrí ty v historii nejvíce prejmenovávané. Od
svého postavení roku 1928 až do roku 1938 se jmenoval
Libenský. Poté krátce v letech 1938-1940 nesl název Baxuv most po
dlouholetém pražském starostovi Karlu Baxovi, který úrad
starosty a pozdeji primátora zastával v letech 1919-1937. Z 2.
svetové války to byl 1940-1945 opet Most Libenský, po válce znovu
prejmenovaný na Most Baxuv. Toto jméno mu vydrželo
ješte sedm let, aby byl v roce 1952 prejmenován na Most
Stalingradský. Až po dalších deseti letech se mu
konecne do tretice dostalo názvu Libenský most, který nese
dodnes.
KEŠ - THE CACHE
Pri vyndavání a zandavání zacházejte s keší prostím
citlive, nebo by mohla skoncit v nenávratnu a nebudete se moci
zalogovat. K bezproblémovému vyndání a zandání logbooku doporucuji
použít šroubovitý pohyb držátkem. V
keši najdete pod víckem císlo, které se vám bude hodit k
odlovení druhého bonusu.
Please be careful when retrieving and returning the
cache, as it could end in a unreturnable place and you could
not log your find. For easy taking out and returning the logbook I
recommend helical motion with the handle. There is a number
on the inner side of the lid, which could be useful once.