Only Czech
Jedná se o tradicní keš ukrytou v místech, kde se nachází prastaré slovanské pohrebište. V okolí jich je hned nekolik (napr. v kopcích mezi Slavicínem a Bojkovicemi). Tyto mohylníky souvisí s príchodem Slovanu na naše území a s prvotním osídlováním tohoto kraje. Podrobnosti o historii místa a samotné keši níže.
První Slované na našem území
První slovanské kmeny, jejichž pravlast se nacházela na východe za Karpaty, se na Moravu dostaly pravdepodobne na konci 5. století nebo v 1.polovine 6. st. Pred príchodem Slovanu však již ve strední Evrope žilo staré, etnicky promísené obyvatelstvo, a tak slovanským kmenum nezbývalo nic jiného než s nimi asimilovat. Tím dosáhli aspon toho, že ve strední Evrope výrazne pozmenili etnické složení obyvatelstva ve svuj prospech. V 9. století se objevují první písemné zmínky o Moravanech, které na tomto území zacali stavet opevnená hradište, která byla soucástí vznikající ríše Velké Moravy. Centrum tohoto státního útvaru bylo s nejvetší pravdepodobností hradište na území Velehrad-Staré Mesto. Behem vlády dynastie Mojmírovcu vzkvétalo remeslo i obchod, nezbytné bylo rozvinuté zemedelsko-dobytkárské hospodárství, jehož vyspelost dokazují nálezy zemedelských náradí. Dále byla nutná výroba zbraní, kde se nejvíce uplatnovaly sekery a mece s ostny. Na velmi vysoké úrovni bylo šperkarství, keramická a hutnická výroba a také jsou duležité první náznaky zdené architektury na slovanském území. Slibný rozvoj ukoncil zánik Velké Moravy na pocátku 10. století, o což se postarali kocovní Madari.
Slované na Luhacovicku
Trvalé osídlení tohoto kraje zacalo pozdeji než samotný príchod kmenu na Velkou Moravu, nekdy v 8. nebo 9. století. Prvotní slovanští obyvatelé náleželi ke kmenum starých Moravanu. Toto prvotní osídlení dokládají cetné nálezy mohylových pohrebišt, které mužeme objevit v lesích u Bílovic, u Castkova, u Hluku, tady v Obore a na mnoha jiných místech v okolí. Tyto slovanské hrbitovy byly v minulosti mnohokrát zkoumány, jelikož mužou rozšírit naše vedomosti o Velké Morave, hlavne o jejich zvycích pri pohrbívání. Výzkumy zjistily, že se na mnoha místech dlouho udržely puvodní predkrestanské tradice. Takové žárové pohrby byly doloženy napríklad v oblasti kolem Slavicína. Postupem casu se ale s príchodem krestanství v 9. st. upouští od dávných zvyku a zacíná se zavádet pohrbívání nespálených tel, kde se prevážne jedná o rozsáhlá pohrebište pod mohylami.
Slovanské mohyly v Obore
Na tomto míste na vrchu Obora (ve starších názvech Krhov - tzn. Hrbitov) v hlubokém lese se ukrývá kolem šedesáti mohyl, z nichž bylo v minulosti podrobeno zkoumání asi 40 z nich. Mohyly se nachází v nekolika skupinkách a obsahují kosterní pozustatky, které však jsou již úplne stráveny. Výzkumy provádel v letech 1921-22 doktor I. L. Cervinka, pricemž zjistil, že se jedná o hroby velmi chudého lidu. Nebožtíci byli pohrbívání bud do hlubších hrobových jam nebo na úrovni terénu. Kostry se do doby výzkumu nedochovaly, ale bylo zjišteno podle hrobu, že byla pohrbívaná celá tela a že nebyla spalována. V nekterých hrobech bojovníku byla nalezena i výstroj a výzbroj. V hrobech se mnoho vecí nenašlo, obcas železné nože, sekery a výjimecne šipky. Mnoho z techto železných predmetu se nedochovalo, protože zrezively v pude, nekteré byly v dobe výzkumu již v ruzném stadiu rozkladu. Predmety, které se podarilo zachránit, jsou uloženy v Moravském zemském muzeu v Brne. Doba užívání tohoto mohylníku spadá do období 9. století, v pozdejších letech již nebyl používán. Vzhledem k tomu, že zde i na jiných místech v okolí byl nalezen pomerne velký pocet bojovnických hrobu, uvažuje se nad potenciálním vojenským charakterem zdejších osad. Duvod zakládání osad v této oblasti je s nejvetší pravdepodobností spojen s nalezišti chudé železné rudy a také s možnou obchodní cestou z Pováží do Pomoraví. Na tento mohylník poprvé upozornil v roce 1963 akadem. malír Karel Zápeca z Luhacovic. Dríve se zde místo lesa nacházelo pole, kde bylo možno pri orbe sbírat ruzné staroslovanské zbytky. Zdejší pole ale nebyla moc úrodná, a tak bylo zalúceno a pozdeji zalesneno.
V soucasné dobe již není patrné, že se nacházíme na mohylovém pohrebišti. Terénní nerovnosti zarovnal cas, snad jen stopy po výkopech jsou na nekterých místech ješte patrné a to hlavne v dubovém lese poblíž altánku.
(Podobné informace o historii místa lze získat z informacní tabule na míste)
Keš
Je to nenáročná jednoduchá tradiční krabka, u které se nemusíte obávat, že byste ji hledali nějak dlouho :) Terén je také nenáročný, většinou vede lesními cestami po rovince nebo mírně do kopce, trochu problémy ale můžou nastat po dešti, protože cesta může být kvalitně zablácená. Keš se nachází u altánku s informační tabulí, která se věnuje tomuto místu. Na místě samotném může blbnout signál v GPS, ta k nalezení keše ale prakticky není nutná, protože na místě není třeba se vzdalovat od altánku.
UPOZORNENÍ: Asi metr za informacní tabulí se v zemi nachází hnízdo lesních vcel. Pokud si tedy chcete ješte pár keší odlovit, tak tam radeji nechodte, k nalezení krabky to není nutné!
Pro autare jsem pripojil waypointy nejbližších povolených míst k zaparkování. Nejsou to sice parkovište, ale auta tam obvykle stávají na kraji vozovky, takže by s tím nemel být problém. Od nich je to ke keši asi 500 metru. Od prvního waypointu vede také asfaltka k Hornímu Dvoru, ale jelikož je tam zákaz vjezdu, tak nikoho nemužu navádet k tomu, aby jel blíž, i když tudy casto auta na Horní Dvur nebo letište jezdí. Samozrejme to ale také nemužu nikomu zakazovat :-) Tato cesta je spíš výhodná pro cyklisty, které asfaltka priblíži ke keši na 300 metru, dál už musí i oni jenom po lesních cestách. Od PARKINGU 2 je to ke krabce trochu blíž, ale zas je nutné obsolvovat celou trasu po lesních cestách, což muže být za mokra problém. Ke Slovanským mohylám také vede turistický Okruh Dušana Jurkovice, na který je možno se napojit treba v Luhacovicích, a také pro cyklisty Cyklotrasa Obora; mely by být znacené, ale radši si nezapomente GPSku nebo popr. mapu :)
Preji zábavný a úspešný odlov...