Tato cache je soucástí serie Kadanské malickosti (KM). Jde o otevrenou serii, bez bonusové cache, císla tedy nehledejte :-) Pokud máte nápad, který by zpracováním a tematem zapadal do naší serie, ozvete se, urcite se domluvíme
Hrbitovní kostel svaté Anny
Jedná se o hrbitovní kostel postavený luterány v sousedství luteránského hrbitova ze 16.století. Vznikl v letech 1592-1600, vež byla prestavena v roce 1713. Vyhorel v roce 1786 a znovu byl vysvecen roce 1804. Je to jednolodní stavba zaklenutá valenou klenbou s lunetami. Od roku 1950 byl kostel pronajat pravoslavné církvi.
Podkomorí Humprecht Cernín z Chudenic pri své návšteve Kadane v cervnu 1591 zapecetil protestantský kostel a znemožnil tak jeho užívání. Kostel zustal zavrený patrne delší dobu, protože poselstvo mesta Kadane si na zásah podkomorího stežovalo ješte v roce 1593 pri breznovém zemském snemu. Vzneslo zde proti nemu protest, že zavrení kostela prý odporuje znení Ceské konfese císare Maxmiliána z roku 1575, která mela zarucovat svobodu náboženského vyznání.
Stavbu kostela pritom kadanská delegace mestských radních na zemském snemu vysvetlila šalamounsky: tvrdila, že se vlastne žádný nový kostel nepostavil. Už dríve údajne protestanti na hrbitove "...meli za mestem kostelík malej..., ale lid se tam smestnati nemohl" a tak "od dreva a prken pristavili k nemu, aby pred deštem a slotami lid se priochrániti mohl." Ze skutecnosti, že stížnosti katolíku neutichly ani v roce 1594 a z penežitých i vecných daru na stavbu kostela, je nepochybné, že nakonec pres císaruv zákaz pokracovali protestanti v jeho budování dál. V letech 1610 až 1612 byly pro -- patrne již dokoncený kostel -- opatreny varhany a zvony a ke kostelní lodi byla pristavena zvonice. Protestantské období v dejinách kostela sv. Anny uzavrela pobelohorská rekatolizace. V listopadu 1624 byl kostel uzavren a o tri roky pozdeji byly jeho varhany predány klášteru Ctrnácti sv. Pomocníku. Roku 1713 byla v západní cásti kostela postavena nová vež, jež doplnila orientovanou jednolodní podélnou stavbou s pravoúhlým presbytárem a sakristií. Po požáru mesta v kvetnu 1786 byl kostel znovu opraven a dostal i nové zvony odlité chomutovským zvonarem Pietschmannem. Opravený chrám vysvetil 25. srpna 1804 litomerický biskup Václav Leopold Chlumcanský z Prestavlk. Po dalším požáru, který 1. ríjna 1811 znicil vetšinu mestského centra Kadane, se v kostele sv. Anny následující dva roky konaly farní bohoslužby. Hrbitov priléhající k severní strane kostela se v pobelohorském období stal hlavním kadanským pohrebištem a zustal jím až do pocátku osmdesátých let devatenáctého století, kdy byl založen nový mestský hrbitov u silnice do Tušimic, symbolicky vysvecený kadanským dekanem Franzem Rottlerem v den Památky zesnulých roku 1883. Na míste puvodního hrbitova byl pozdeji založen park, dnes je tam hrište. Po roce 1945 se kostel sv. Anny nacházel ve velice špatném stavebním stavu, s deravou strechou a rozbitými okny. Návrh kadanského mestského výboru, aby byl zboren, se naštestí nerealizoval, protože Státní památkový ústav v Praze jej prohlásil za památkový objekt. O jeho pridelení požádala v prosinci 1950 pravoslavná církevní obec v Kadani (vznikla na základe souhlasu Státního úradu pro veci církevní s platností od 1. listopadu 1949). S její žádostí souhlasil okresní národní výbor i vlastník kostela -- Biskupská konzistor v Litomericích. Dne 8. ledna 1951 pak došlo k uzavrení smlouvy o pronájmu chrámu sv. Anny pravoslavné církvi, která jej využívá až dodnes.
autor textu: Petr RAK, zdroj
Zajímavý je i prilehlý parcícek. Opet nese jméno kadanského rodáka Josefa Löschnera - Löschnerovo námestí. Slavnostní otevrení probehlo 15. ríjna 2009.
Josef Vilém svobodný pán z Löschneru (též z Loeschneru, * 7. kvetna 1809, Kadan, † 19. dubna 1888, Velichov) byl profesor lékarské fakulty UK v Praze a ceský lékar pusobící v oblasti vnitrního lékarství, oboru balneologie. Po studiu na gymnáziu v Kadani, Chomutove a univerzite v Praze získal roku 1834 titul doktora medicíny. Stal se rádným profesorem na Univerzite Karlove v Praze. Pusobil zde v letech 1862/1863 jako rektor. 1865-68 byl povolán jako osobní lékar Františka Josefa I..
Tužku si vemte s sebou. V keši není.
Vracejte prosím tak, aby držela.