Rekonstrukce hrádku dle Jana Tumy (2009)
Historie
Historické prameny o hrádku bohužel mlcí. Mužeme o nem nalézt pouze nekolik zmínek, a proto existuje více verzí o jeho vzniku. Podle odborníka Augusta Sedlácka mohl být založen již za opata Bavora ve 13. až 14. století a mel sloužit pro ochranu okolních vsí. Domníval se také, že hrad mohl být sídlem nápravníka, který za propujcení hradu tuto vojenskou službu vykonával.
Uvažoval o tom, že na Vlcinci mohl sídlit jakýsi Jan Kdulinec se svou manželkou Bonuší, kterým opat Oldrich zrejme nekdy v letech 1366-1378 pronajal na dobu "jejich obou životuv" vsi Petrovice, Petrovicky, Drevíc a cást Maršova. Ty pak drželi minimálne do roku 1390, kdy obdržel polický probošt Petr a jeho bratr Kuneš z Pravetic od opata Diviše právo vykoupit tyto vesnice od Kdulince po smrti jeho manželky a užívat je až do své smrti.
O Vlcinci se v souvislosti s pronájmy ale nikde nemluví a Sedlácka zrejme inspirovala pouze vzájemná blízkost hradu a Petrovic. Bohužel tuto Sedláckovu hypotézu pozdeji prevzali mnozí další autori již jako holý fakt a nekterí dokonce vydávali rok 1366 za první písemnou zmínku o Vlcinci.
Hrad Vlcinec byl znicen již v roce 1422 pri tažení Husitu na Broumov.
Popis Vlcince
Hrádek byl postaven na konci dlouhé úzké skalnaté ostrožny, která je z obou stran ohranicená príkrými svahy. Prístupný byl pouze ze severu po šíji, jejíž šírka je místy tak malá, že po ní projde steží jen jeden clovek. Navíc práve v techto místech spadá skalnatý svah témer kolmo 40 metru až na dno údolí Metuje. Toho stavitelé využili a úzký hreben pretali dvema príkopy vylámanými prímo do skály. V prostoru mezi príkopy vzniklo predhradí, na kterém již nejsou patrné žádné pozustatky zástavby, a tak je pravdepodobné, že zde žádné stavby nikdy v minulosti nestály.
Jádro hradu stálo na konci hrebene a bylo ješte užší než predhradí. Bylo obehnáno príkopy, které ho chránily z klesajícího konce ostrožny. Extrémne úzká dispozice však nenabízela moc místa pro vybudování staveb, proto byla zrejme jediným objektem hrádku vež, jež se nacházela na samém konci akropole. Na starých plánech je zanesena jako kruhové stavení, avšak pri výkopech v 80. letech 20. století byly odkryty základy hranolové stavby.
[Text a obrázek byl prevzat se svolením Mgr. Jana Tumy, spoluautora knihy Ždár nad Metují,
autora clánku o Vlcinci.]
Povest o Vlcinci
Nedaleko vesnice Velkých Petrovic, pri soutoku Metuje s potokem Ždárským, oproti železnicnímu tunelu, na míste dosti ukrytém, stával pred dávnými casy hrad Vlcinec. Dnes jen podle nekolika valu a terénních vln lze poznat, kde presne stával. Celé místo je zarostlé lesem a težko k rozeznání.
Hrad pravdepodobne sloužil k ochrane stezek obchodních a nejbližších vsí. Kdy presne byl postaven a kým, o tom historie mlcí. Rovnež je v tajemství zahaleno, jak tento hrad zanikl. Jen povest nám o tom vypráví.
Když polictí obyvatelé byli toho roku 1421 na Ostaši povraždeni, zúcastnila se tohoto cinu, v té dobe katolická, loupeživá posádka hradu Vlcinec.
Ten samý rok se Žižka mstil všem Slezanum i broumovskému opatu a místním Nemcum. Slezany porazil i nedaleko Vlcince na míste soutoku Metuje se Stekelnicí, podle puvodního mlýna se toto místo dnes nazývá "Kozínek."
Od místa boje se Slezany pritáhl se svým vojskem i na Vlcinec. Jelikož byl hrad staven pevne, oblehl jej. Hlavní cást vojska se rozložila na petrovické stráni, vhodné pro umístení del. Jen hluboké, lesy porostlé, údolí s rekou Metují jej od hradu Vlcince oddelovalo.
Žižka se ubytoval ve stavení (na míste Dreslerova statku), odkud celou polickou krajinu mel jak na dlani. Když dela pak promluvila, jejich zvuk se odrážel od protejšího Ostaše, zalétal k hrebeni skalních Sten a zanikal v rozsáhlém Boru a rozeklané Hejšovine.
Ostrelování trvalo nekolik hodin, ale žádná z koulí, vystrelených na hrad, nezanechala na hradbách ani stopy – jako by se od zdí odrážely. Žižka narídil tedy zastavit palbu a v nastalém tichu slyšeli husité zcela zretelne z hradu hudbu – jakoby se jim posádka hradu vysmívala. Nekterý z obléhaných tam nepretržite hrál na housle.
Nezbylo Žižkovi nic jiného, než poradit se se svými hejtmany, co podniknout dále. V té chvíli se pribelhala nejaká starena a radila mu, aby houslistu dal nejprve zastrelit, nebot on práve svou hudbou chrání hrad. Žižka uposlechl rady a jeho nejlepší strelec nepozorovane namíril a carovného houslistu v hradním okénku zasáhl – hudba utichla.
Dela opet zaznela a jak první koule dopadly, zdi hradební se zacaly sypat. Než nastal vecer, byl hrad dobyt a zapálen. Posádka byla pochytána a na okolních stromech povešena. Jen vudce loupeživé posádky nebyl k nalezení. Ukryl se do sklepa a tajnou chodbou, která prý vedla až na Ostaš, chtel uprchnouti. Ohen mu však v ceste zabránil, a když se chtel skrze malé okénko ze sklepa protáhnout ven, tak v nem pro svou mohutnou postavu uvízl a nemohl tam ani zpet. Jeden z husitu jej spatril a jedním rázem mu hlavu u samých ramen odtal. Telo svrhl zpet do sklepení, a to bylo pak zasypáno.
Od tech dob se pak v pomalu zanikajících rozvalinách cas od casu objevuje bezhlavý vudce a hledá svou nebohou hlavu. Jindy se ozývají z návrší Vlcince zvuky bubnu i houslí a na kvetnou nedeli horívají nad velkými poklady, ukrytými ve sklepeních hradu, modravé plaménky. Však mnoho lidí zkoušelo v techto místech kopat, aby poklad nalezli. Však nikomu se to, pokud pamet sahá, nepodarilo!
[http://www.lumpici.eu/POVESTI/povest12.html]
O keši
Tato cache Vás zavede k posledním zbyteckum tohoto hrádku, zejména Vás muže zaujmout ochranný príkop a zbytky základu veže.
Pokud se chcete cítit jako dobyvatelé, k terénu si pridat jednu hvezdicku a užít si trochu adrenalinu, zaparkujte na waypointu Parkovište 1 a hned jak projdete pod mostem, mužete kdykoliv vyrazit "za šipkou", jste preci neohrožení dobyvatelé a máte výhodu, že po vás z hrádku už nikdo strílet nebude...! .
Pokud se chcete vydat cestou po ostrožne (obcas hezky zanerádenou od cinnosti zemedelcu), vydejte se pešky z waypointu Parkovište. Nicméne si však dávejte pozor na príkré srázy vedle cesty.
Historie cache
1.4.2010 - Umístení a publikace cache
14.8.2010 - Zmena umístení
3.4.2011 - Zpresnení souradnic, cesta po hrebeni je díky zemedelcum vetšinou neschudná a proto již není doporucována.
16.6.2011 - Pridán fotohint1 a fotohint2, na míste je špatný signál, tak se budou hodit.
4.5.2014 - Obnovení cache, změna umístění, aktualizován fotohint1 a fotohint2.