Skalní hrad postavený kolem roku 1292 jako majetek pražského biskupství (viz. znak na pozadí listingu) na významné stezce do Lužice. Hrad v roce 1375 koupil arcibiskup Jan Ocko od Hanuše z Dubé. Za husitských válek poboren a od té doby ve zríceninách. Skalní hrad Hrídelík stával na jižním okraji obce Blíževedel, která se pripomíná poprvé v r. 1292 jako majetek pražského biskupství; v tomto roce byla povýšena králem Václavem II. na mestecko.
Ke správe této oblasti byl urcen purkrabí, který bydlel na hrade Hrídelíku, doloženém poprvé v r. 1334 za biskupa Jana IV. z Dražic; tehdy byl jeho purkrabím Martin z Hrídelíka. Hrad stál na pískovcovém skalním sloupu, podle nehož obdržel i jméno Hrídelík. O tom, že byl hrídelík centrem tehdejšího biskupského statku, svedcí i soupisy papežských desátku z let 1352 – 1369, kdy se dokonce ztotožnuje s mesteckem Blíževedly. Brzy však svuj význam jako správní a hospodárské centrum ztratil. V r. 1375 koupil totiž pražský arcibiskup Jan Ocko z Vlašimi od Hanuše z Dubé hrad a panství Hrádek u Úšteku a vytvoril tak souvislý pás arcibiskupského majetku od Roudnice nad Labem pres panství Hrádek až k Hrídelíku a Blíževedlum. Procházela tudy i duležitá cesta na sever do Lužice. Novým správním centrem celého tohoto území se stal modernejší, vetší a v centru území ležící hrad Hrádek. Od té doby Hrídelík pomalu upadal a poslední zmínka o nem je z r. 1395, kdy se mel stát sídlem dominikánského kláštera, zatímco do této doby byl používán jako vezení pro kneze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze.
Za husitských válek byl hrídelík zrejme poboren a mizí z dejin. Jen josefínský katastr a místní jméno Starý hrad dosvedcují, že prý tu stával starý loupežnický hrad, který je nyní zcela zarostlý trním. Jeho zríceniny však patrily od r. 1647 k biskupskému panství Stvolínkám.
Nekdy ve 30. letech 19. století dal postavit litomerický biskup Augustin Hille ve zríceninách malý letohrádek z cihel, který však nepreckal polovinu 19. století. Od té doby je Hrídelík trvale opušten.
Ze zbytku puvodního zdiva Hrídelíku a vyobrazena F. A. Hebera z r. 1844 je možno si ucinit predstavu o jeho približném vzhledu. Byl postaven na malé vyvýšenince mezi dvema pískovcovým skalami, z nichž na menší stála jednoduchá bašta, po níž dnes nezbyly žádné vetší zbytky. Celý hrad byl obklopen príkopem. Na hlavní skále, „hrídelíku“, byly postaveny hradby, které jsou dnes zachovány do výše asi pul metru, s výjimkou míst, kde bylo nutno vyplnit rozsedliny skalního útvaru. Tam jsou dodnes zachovány cásti hradební zdi až do výše 6 m. Na hrad se vstupovalo z predhradí, kde stávaly zrejme hospodárské budovy a vetrný mlýn, pripomínaný již v arcibiskupském urbári z doby okolo r. 1390. Vnitrní príkop, pres nejž vedl padací most, oddeloval ješte toto predhradí od vlastního opevnení hradu. Vstupovalo se tam zrejme jen po drevené konstrukci. Nahore stál ctyrhranný jednopatrový palác obklopený hradbami. Proti nemu na druhé strane stával letohrádek, jehož zbytky se rovnež ješte zachovaly.
Ackoliv ke hradu vede cervená turistická znacka, je to velmi klidné místo vybízející k odpocinku pri delším putování nebo nejaké svacince na romantickém míste.
10.5.2014 - změna umístění, keška je o 10m východně posunutá