Tak napríklad v 16. století v techto
místech pytlacil slavný božídarský
pytlák Peter Epperlain. Vecné neshody mezi Cechy a
Sasy na hranicích a handrkování mezi soudy
byly v tomto prípade uveznenému pytlákovi
ku prospechu a prinesli mu svobodu.
Nedaleký Boží Dar, nejvýše
položená obec v Ceské republice, byl
založen na nalezištích stríbra
zacátkem 16. století. Poloha tesne u hranic a
bohaté nalezište dalo Božímu Daru do
vínku casté spory sousedících
zemí o toto území. Roku 1547 pripadl
Boží Dar k zemím koruny ceské. I
poté trvající spory o hranicní
území, byly definitivne zakonceny Scheneebergskou
dohodou z ríjna 1556 mezi Ceským
královstvím a Saským kurfirstvím. Na
jejím základe byly presne vymezeny hranice obou
zemí a v léte 1558 vyznaceny hranicními
kameny. Boží Dar byl presto ješte
nekolikrát vystaven drancování a
násilnostem.
Dochovaný historický hranicní patník
s erby, zvaný Wappenstein, pochází
až z doby Marie Terezie. Stál na trojmezí
mezi Saskem, Ceskými zememi (Rakousko-Uherskem) a
panstvím Schwarzenbergu.
Po vycerpání ložisek stríbra mesto
postupne upadalo. Obyvatelé se živili
vším možným, velmi casto také
pašeráctvím.
Oživení nastalo s prvními lyžari roku
1890. Byli to mladí Norové, kterí studovali
v Sasku. V roce 1901 zde vznikl lyžarský klub
Austria, první svého druhu
v Krušných horách.
Ve 30. letech 20. století byl Boží Dar již
známým strediskem zimních sportu.
V té dobe byla provozována pravidelná
autobusová linka Praha – Boží Dar. Po
úpadku zpusobeném druhou svetovou válkou a
následným odsunem byl lyžarský
areál Neklid obnoven až v 70. letech.
V dobách svého nejvetšího rozkvetu melo
mesto Boží Dar pres 2000 obyvatel. Dnes zde trvale
žije pouhá stovka obyvatel.
Dnes jsou dominantou Neklidu vetrné elektrárny. Budou
zde stát tri padesátimetrové vetrníky,
každý o výkonu 700 MWh/rok.
Od vetrníku se otevírá pusobivý
výhled do krajiny. Nespechající kaceri se
jiste pobaví také tím, jaké klicky zde
hranicní cára opisuje.
