Nová Bystřice
Nová Bystřice je nevelké městečko s přibližně 3 tis. obyvatel ležící v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem v srdci přírodního parku Česká Kanada. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie
Původní obec ležela asi 1 km od dnešního městečka při obchodní cestě a je připomínána již roku 1188. Oblast byla kolonizována johanitskými rytíři jako součást raabského hrabství. Oblast připadla české koruně až roku 1282 kdy se stala majetkem mocného jihočeského rodu Vítkovců, konkrétně Sezemy z Landštejna, kteří zde vystavěli hrad. Když se roku 1348 Vilém z Landštejna stal rádcem Karla IV., moravským hejtmanem a pražským purkrabím, zažívala Bystřice značný rozkvět. Již roku 1341 byla povýšena na město. V letech 1381 - 1575 vlastnil Bystřici rod Krajířů z Krajku. Pro jejich katolictví bylo město i s hradem roku 1420 vypáleno husity v takové míře, že muselo být téměř celé nově vybudováno. Z té doby také pochází nynější označení Nová Bytřice. Krajíři vymřeli po meči roku 1575 a panství 40 let vlastnili Lobkovicové a Kinští. Roku 1615 se Bystřicko dostává do rukou Slavatů. Mezi lety 1870-1939 se řada zdejších rodin v souvislosti s industrializací vystěhovala z venkova do Vídně či do Ameriky a ve zdejším kraje rapidně klesl počet obyvatel. Za komunismu Bystřice díky své poloze kousek od rakouských hranic neprožívala šťastné období. To přišlo až po roce 1989 kdy nastal velký rozkvět města, spojený s turismem.
Památky a zajímavosti
Za zmíňku stojí původně gotický, dnes již na baroko přestavěný kostel sv.Petra a Pavla (archivovaná GC1Y975). Renesančí zámek z roku 1610, který je však od 2. světové války ve velmi špatném stavu. Muzeum a konečná stanice úzkorozchodné trati Jindřichův Hradec-Nová Bystřice fungujíce od roku 1987. Nově je ve Vídeňské ulici možné navštívit první a největší muzeum amerických předválečných automobilů v Čechách. Židovský hřbitov založený v letech 1878/79, ve kterém byli pochováváni žídé i ze sousedních dolnorakouských obcí (GC10JHJ). Renesanční kostelík sv.Kateřiny z roku 1585 se nachází u školy směrem na Číměř. Dřevěné sochy nedaleko Bystřice, u cesty směrem na Hradiště (GC10JGK). A v neposlední řadě Mírové náměstí s kašnou se sochou sv.Lukáše a také s mariánským sloupem Nejsvětější Trojice.
Novobystřický a Mnišský rybník
Oba tyto rybníky založili Krajířové z Krajku někdy v 16. století. Právě k ním se historik Zdeněk Kalista vyjádřil takto:“Byla to ovšem především větev usazená na Bystřici, která rozvinula velmi živou činnost v tomto směru a vybudovala na svém zboží veliké dílo rybničné, vyvolávající obdiv i žárlivost i u jinak na rybníky bohatých Rožumberků“. Bohužel plameny, které zničily „zásluhou“ husitů bystřický zámek, vzaly s sebou i cenné dokumenty. Nejstarší listina,která mapuje a datuje vybudování rybníka na Bystřicku a je věrohodná, je smlouva z roku 1359, která vznikla kvůli dělení landštejnského majetku. Důležitým pomocníkem v rybníkářském bádání na Novobystřicku je Landštejnský urbář. V jeho výčtu se nalézají právě i rybníky. Nacházejí se na jižním okraji Nové Bystřice a slouží městu jako rekreační rybníky. Na severním okraji Mnišského rybníku se nachází travnatá pláž. Název dostal po dnes již zaniklé obci Mnich, která se rozprostírala podél jeho jihozápadního okraje. Je napájen potokem Dračice a po celém jižním okraji rybníka prochází náhon, který v minulosti poháněl zdejší mlýn. Naproti něho přes silnici se nachází rybník Novobystřický. Za nimi už je jen Obora a poté hraniční přechod Grametten.
