Klostermannova cesta vede z obce Vacov pres
Javorník, Nicov, Kašperské hory a koncí
V Rejštejne. Cesta je v mapách znacena jako modrá.
Série na této ceste zahrnuje nekolik samostatných keší. Jediným
bonusem této série je nádherná procházka po „strední
Šumave“ a upomínková mapa (uložená na Javorníku)
s možností dolepení samolepek jednotlivých
keší.
Javorník
Obec Javorník leží na
úpatí stejnojmenné hory vysoké 1066 m n.m. První zmínka o nem se
dochovala z roku 1624. Již v 16.století tu však stávala
skelná hut, pro kterou se pod vrchem Javorníku težil kremen.
Ves v soucasnosti slouží prevážne k rekreaci. V zime pri
dostatku snehu jsou zde v provozu dva krátké lyžarské vleky.
Nálézá se zde pomník spisovatele Karla Klostermanna. Nejlépe
zachovalým puvodním objektem ve vsi je roubený domek
cp.29.
Kronika obce ve formátu PDF: http://www.javornik.cz/kronika.pdf
Kronika obce ve formátu HTM: http://www.javornik.cz/web_kro/kronika.htm
Oficiální stránky obce Javorník: http://www.javornik.cz/
Fotogalerie
na stránkách: http://www.mija.cz/foto/
Trasa této multikeše
vede po cásti naucné stezky Javorník.
Stezka má prírodovedne naucné zamerení. Na její trase se
návštevníci mohou seznámit s prírodními i vlastivednými
zajímavostmi Javornické vrchoviny. Nekterá stanovište se
venují také ekologické výchove.
Prístup k této stezce je z obce Javorník po silnicce, která vede k
temeni vrchu Javorník s rozhlednou. Z nedávno znovu zprovoznené
rozhledny je výhled do celých jižních Cech.
Zacátek naucné stezky je v sousedství rozhledny. Stezka má dva
okruhy - první je 7,5 km dlouhý a druhý má délku 11 km.
Kratší trasa obsahuje 16 zastavení osazených informacními
panely, na trase delšího okruhu je umísteno 21 zastavení.
Trasy stezky urcené pro peší návštevníky, jsou v
terénu vyznaceny zelenobílými ochranárskými "psanícky".
Zajímavosti na trase:
Vrchol Javorníku - Klostermannova rozhledna
Královský kámen - 1.059 m - na vrcholku najdeme balvanitá
seskupení, je to velmi pekné vyhlídkové místo se skalní kaplí
Rostlinstvo Javornické vrchoviny
Mrazové zvetrávání - tvary vytvorené mrazovým zvetráváním na
skalních výchozech
Rotundová kaplicka svatého Antonína Paduánského na svahu Javorníku
nad stejnojmennou vsí, opet s nádhernou vyhlídkou do
kraje
Spisovatel Karel Klostermann
Javorník a okolní krajinu casto
navštevoval spisovatel Karel Klostermann (1848-1923).
Situoval sem také dej rady svých románu a povídek. Byl iniciátorem
myšlenky vybudovat na vrcholu Javorníka rozhlednu. V obci
Javorník mužeme navštívíme jeho památník.
Karel Klostermann se narodil 13. února 1848 v hornorakouském Haag
am Hausruck a zemrel 16. cervence 1923 ve Štekni u
Strakonic. Jeho hrob najdete v Plzni.
Otec spisovatele pocházel ze statku v Dolních Hrádkách nad Smím a
byl lékarem. Matka pocházela ze sklárské rodiny Abélé. Rodina se
casto stehovala, a tak spisovatel prožil detství cástecne v
Pošumaví, Sušici, Žichovicích,
Kašperských Horách. Po vystudování gymnázia odešel
Klostermann na prání otce do Vídne studovat medicínu, kterou
však nedokoncil. Ve Vídni se stal redaktorem casopisu
Wanderer, do této doby spadají i jeho spisovatelské pocátky.
Debutoval nemeckými fejetony ze Šumavy v casopise Politik.
Roku 1890 vydal v Plzni, kde ucil na nemecké reálce
francouzštinu, vlastním nákladem tyto fejetony pod názvem
Böhmerwaldskizzen /cesky Crty ze Šumavy/. Následovala drobná
próza Rychtáruv syn. Roku 1891 dokoncil svuj snad
nejkrásnejší román Ze sveta lesních samot, který byl pozdeji
vydán v casopise Osveta a brzy i v prvním knižním
vydání.
Román Ze sveta lesních samot zachycuje Šumavu v její puvodní
nedotcené podobe v polovine 19. století, pred zhoubnou podzimní
vichricí 1870, která znicila rozsáhlé plochy šumavského
polesí. Na pozadí románového deje realisticky popisuje život
prostých lidí v pürstinské myslivne a jejím okolí, úmornou
službu lesníku a težkou práci drevaru, jejich souznení i
vecný zápas s prírodou.
Klostermann, jehož
rodice byli šumavskými Nemci, cerpal své námety
prevážne z tohoto prostredí.První své povídky psal nemecky,
ale pozdejší díla byla psána již jen cesky. Za Nemce se
nikdy nepovažoval a odmítal také Výtky o odpadlictví. Ve svých
románech nikdy nevyjadroval národnostní
nesnášenlivost.
Napsal na 160 ceských
povídek a románu.
Nejznámejší romány a povídky z prostredí Šumavy
jsou:
-Ze sveta lesních samot (1891)
-V ráji šumavském (1893)
-Sklári (1896)
Karel Klostermann v encyklopedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Klostermann
Obcanské sdružení Karel Klostermann - spisovatel
Šumavy: http://www.sumavanet.cz/klostermann/
Další stránky o Karlu Klostermannovi: http://www.kklostermann.eu/
Pomník Karla Klostermanna na souradnicích:
49°08.372N, 013°39.867E
Zde zjistete kolik má Karel Klostermann
na saku na zádech záhybu. Zjistíte tak hodnotu A (liché
císlo).
Kaple sv.Antonína Paduánského
Naším dalším
zastavením bude rotunda - kaple sv. Antonína Paduánského v obci
Javorník. Kaple byla vysvecena 4.srpna 1940, poté, co došlo
roku 1939 k odtržení Sudet. Hora Javorník se tehdy stala
nejvyšší horou protektorátu Cechy a Morava. Zasvecení
kaple sv.Antonínovi bylo zvoleno zámerne, proto aby bylo
pripomenuto krestní jméno významného politika a státníka I.CSR
Antonína Švehly (1873-1933).
Antonín Paduánský (1195-1231) byl portugalský mnich a teolog,
pusobící ve Francii a Itálii. V roce 1232 byl svatorecen. V
katolickém kalendári je svátek sv.Antonína uveden 13.cervna, a
proto je každým rokem v nedeli po tomto datu na Javorníku
pout. Motivy oken kaple zobrazují patrony Ceské Zeme a Pannu
Marii.
Kaple se nachází na
souradnicích: 49°08.258N, 013°39.574E
Zde zjistete kolik
písmen má nápis na zadní stene kaple uvnitr pod vitrážovým
oknem. Zjistíte tak hodnoty BC (sudé císlo). U kruhové
stavby je to podivné, ale urcite budete vedet kde hledat
:-)
Ted už máte všechny indície a
múžete vyrazit vzhuru k rozhledne.
Keš se nachází v její blízkosti na
souradnicích:
N49°08. (B)(B+C)(A), E013°39.(A-B)(A)(A-B).
Na míste samotném není moc kvalitní signál a tak v prípade potreby
použijte nápovedu. Pri hledání prosím budte šetrní
k prírode a tomuto místu. Pro odlovení keše není nutné
nic rozebírat.
Klostermannova
rozhledna
Zrejme nejvetší
turistickou atrakcí v Javorníku je Klostermannova rozhledna
na vrcholu Javorník (1066m n.m. ), z které je pri pekném
pocasí možno prehlédnout skoro celou Šumavu. Javorník
-
nejvyšší vrchol ždánovské
vrchoviny leží prímo v centru Šumavy a rozhledna
umožnuje výhled nejen po Šumave, ale i cásti jejího
podhurí. Je videt hranicní hreben od severozápadního Ostrého,
Polomy, Ždánidla, Poledník, bavorský Javor (Grosser Arber),
Falkenstein, Roklan, naši Cernou horu až po
jihovýchodní Trístolicník, Knížecí stolec a Klet v Blanském
lese. K rozhledne se dostaneme z obce po ceste, na kterou se
mužete vydat i s detským kocárkem, nebo po turistické znacce,
což vám zebere necelých deset minut chuze od kaplicky sv.
Antonína Paduánského.
Stavba rozhledny má zajímavou historii. Spisovatel Karel
Klostermann, který si Javorník zamiloval, získal na pocátku
20.století nekolik svých prátel pro zámer postavit na jeho vrcholu
rozhlednu. Když byly v roce 1914 dojednány poslední
podrobnosti ohledne stavby drevené rozhledny, bylo jednání zmareno
vyhlášením mobilizace Rakousko-Uherskem. V meziválecném
období se aktivity ujala Kašperskohorská skupina Národní
jednoty pošumavské. Nedostatek financí stále oddaloval
stavbu. Ve spolupráci s Klubem ceských turistu v Sušici byla
usporádána velká sbírková akce. Puvodní majitel pozemku kníže
Schwarzenberk uvolnil bezplatne pozemek, dodal stavební kámen v
lese a venoval 50% slevu na stavební dríví. Presto se zahájení
stavby zpozdilo ješte o radou let, kdy probíhaly neúnavné
prípravné práce. Konecne 21.cervna 1938 byla stavba zahájena. Ze
trí projektu byl vybrán návrh mladého sušického stavitele
Karla Houry. Z duvodu bezpecnosti a trvanlivosti rozhledny bylo
upušteno od zámeru drevené stavby. Javornická rozhledna byla
koncipována jako 18,5m vysoká vež ctvercového pudorysu.
Symbolické pojetí obranné veže zapadalo do celkové atmosféry
té doby, kdy byly urychlene budovány v pohranicních horách
pevnustky a opevnení. Do východní fasády jsou uloženy
opracované kvádry se jmény obcí, které je darovaly : Javorník,
Nezdice, Strašín, Úbislav, Stachy a Sušice. Stavba
byla dokoncena 28.srpna 1938 a celkové náklady na stavbu cinily
90.000.-Kc. Z financních duvodu nebyla bohužel vybudována
chata, která mela sloužit pro obcerstvení a nocleh.
V roce 1939 došlo k odtržení Sudet, Šumava se
ocitla v “reichu” a Javorník se stal
nejvyšší horou v protektorátu Cechy a Morava. V dobe
okupace byla vež obsazena nemeckými vojáky, kterým
sloužila jako protiletadlová pozorovatelna. Pametní deska byla
tajne, ješte pred obsazením, odstranena, uschována a na
rozhlednu znovu instalována po jejím znovuotevrení .
Postupem let, okolní stromy rozhlednu prerostly a ke konci
20.století prestala plnit svuj úcel. Také technický stav se
zhoršoval.
V polovine roku 2001 byl skupinou nadšencu
založen Nadacní fond Karla Klostermanna, jehož úcelem
bylo iniciovat znovuzprovoznení rozhledny. Vzhledem k ochrane
prírody, nebyly okolní stromy pokáceny, ale bylo rozhodnuto o
zvýšení celé rozhledny nad úroven lesa.
Rekonstrukce a prístavba byla zahájena v zárí 2002 a rozhledna byla
slavnostne otevrena 5.cervence 2003.
Kóta: 1089 m n.m.
Kraj: Jihoceský
Typ stavby: Kamenná rozhledna
Otevrení: 28.08.1938
Výška rozhledny: 39.6 m
Nejvyšší vyhlídková plošina ve
výšce: 30.0 m
Pocet vyhlídkových plošin: 2
Pocet schodu: 197
Rozhledna prístupná
sezonne, vetšinou od kvetna do listopadu.
Otevírací doba však bývá vždy pro aktuální mesíc
vyvešena na veži.
Letos bude v léte otevreno od pondeli do pátku
10:00-12:00,13:00-16:00 a o víkendu 9:00-18:00 hodin.
Za nepríznivého pocasí je rozhledna uzavrena.
Pred návštevou se doporucuji informovat na tel. císle
607 835 117, které je uvedeno na
rozhledne.
Z vlastní zkušenosti
velice doporucujeme vyšlápnout 197 chodu. Ten rozhled
opravdu stojí za to.
Rekonstrukce rozhledny na www: http://www.javornik.cz/staba-rozhledny/stavba.htm
Alternativní zpusob
získání indícií v prípade jakéhokoliv problému.
Použijte prosím tyto alternativní zpusoby získání hodnot A, B
a C jen "v krajní nouzi". Stejne nejkratší cesta na vrchol
vede kolem Klostermannova pomníku i kaplicky a tak si cestu nijak
nezkrátíte :-).
Jelikož je možné, že se pomník Karla Klostermanna
bude stehovat (prípadne pro ty, co by si nebyli jisti záhyby na
Klostermannove saku :-) ) zde uvádíme další možnost jak
získat hodnotu A. Když dojdete na souradnice
49°08.167N, 013°39.754E budete stát pred jedním z
nejzachovalejších objektu v obci. Pod cedulkou "Kulturní
památka" najdete dvouciferné císlo (pozor není to císlo popisné).
Když sectete jednotlivé ciftry dostanete práve hodnotu
A.
V prípade, že by nebylo možné z jakéhokoliv duvodu
spocítat pocet písmen v nápisu na zadní stene kaple provedte
cifraci celého data vysvecení kaple a výsledek vynásobte hodnotou
A. Výsledkem pak bude dvouciferné sudé císlo
BC.
Nezapomente si vzít na
památku samolepku pro vlepení do mapky.
V této keši
najdete samolepku:

A takhle vypadá mapka,
která je také v této keši uložena:

Na samolepky, ani na mapku se nevztahuje pravidlo o
výmenách vecí v keších. Uvítáme, když nám
napíšete v logu, že jste si je vzali, abychom meli
možnost vcas doplnit chybející samolepky i mapky v
jednotlivých keších.
Budeme rádi, když vám mapka s nasbíranými samolepkami doma
pripomene krásu tohoto kraje. Prosíme vás ale, pokud nemáte v
úmyslu odlovit celou tuto sérii, neodnášejte zbytecne
nevyplnenou mapku, ani jednotlivé samolepky. Zanechte je
kešerum, kterým bude kompletní mapka s obrázky odmenou za
odlov celé série. Dekujeme.
Keše v
sérii:
Souhrnný
podrobný popis jednotlivých míst na ceste naleznete
zde.