Vodárenská vež

Nymburk

Jízdecká

Osvald Polívka

1903

Svetlý kalich secesní mestské vodárny cní vysoko nad koruny kaštanu jako pripomínka jedné z hradebních veží, které kdysi stávaly v techto místech, na brehu Malých Valu, v Jízdecké ulici. Kované zábradlí na vrcholu veže slouží jako skvelá rozhledna generacím kavek, které se odtud s krikem rozlétají do všech koutu mesta.

Pravidelný provoz mestské vodárny zacal 1. cervence 1904. Predcházela mu ovšem nárocná jednání mestského zastupitelstva, které rešilo zásobování mesta vodou (a soubežne také plynem) již od roku 1900. Na technickém rešení se významne podílel profesor J.V. Hráský z c.k. Ceské vysoké školy technické v Praze a ing. Karel Kress z Prahy. Vodojem vyprojektoval známý pražský architekt Osvald Polívka, v tehdy velmi populárním secesním stylu. V Nymburce navrhl ješte nekolik dalších budov - napr. vilu dr. Tomáše Cerného na Zálabí (dr. Cerný byl jeho tchánem a v Nymburce mel své letní sídlo) ci dum dr. Brzoráda s reliéfem príjezdu princezny Elišky Premyslovny do Nymburka na dnešní Palackého tríde.

Soucasný stav:

Podnož veže tvorí ctyrsten s konkávne prohnutými stenami a okosenými nárožími, z nehož vyrustá válcová strední cást nesoucí válcovou vodní nádrž. Vež je zdená z cihel. Prucelí strední cásti veže je komponováno jako ctyrosé s pulkruhovými oblouky slepých arkád a polopilíri, vycházejícími z okosených nároží podnože. Prucelí je cleneno pásovou bosáží. Válcová vodní nádrž s ochozem a dobovým litinových zábradlím je nesena konzolami, skrytými v konstrukci podhledu. Stena nádrže je clenena geometricky pravidelným rytmem obdélných polí. Vež byla ukoncena secesní atikou s vykrajovaným obrysem štítu. Clenení prucelí dotvárejí štukové reliéfy s motivy postav, polopostav, zvírecí tematikou a znakem mesta.


A ted trochu matematiky:

X=Vyska veze v metrech
Y=Objem nadrze
Z=Cislo zastavky uvedene na tabulce vedle vchodu do veze

(X*Y*Z)+102053=ABCDEF

A+B+C+D+E+F=28

Souradnice cache

N 50° 11.ABC
E 15° 02.DEF