HISTORIE STADIONU - CEZ ARENY:
Zimní stadion s umelou plochou by vybudován na bývalém Dobytcím trhu 11 dnes Štefánikovo námestí. Stadion byl otevren zahajovacím zápasem Plzne s Prešovem dne 11.2.1950. Ne vždy se podarilo vyrobit a upravit umelou plochu tak, aby se na ní dalo hrát. V lednu roku 1995 se dokonce kvuli tomu neuskutecnil zápas s Ceskými Budejovicemi. Zimní stadion v Plzni navštevovalo vždy hodne fanoušku. Rekordem je 14 - ti tisícová návštevnost pri mezistátním utkání s AIK Stockholm. Ale ani pravidelné návštevy na ostatní zápasy nebyly v té dobe nijak zanedbatelné a casto presahovaly císlo 10 000. Bylo tedy jen otázkou casu, kdy bude muset zimní stadion projít rekonstrukcí. Ta zapocala v roce 1966 a probíhala tri roky. Byla prechodne snížena kapacita stadionu a dokonce v sezóne 1967/68 byl zimní stadion pro soutežní utkání uzavren. V sezóne 1968/69 byl již zimní stadion zastrešen, ale zatím jen provizorní strechou zavešenou na lanech. V roce 1969 byl stadion definitivne dokoncen a dostal svoji soucasnou podobu. V roce 1973 se dockala rekonstrukce i hrací plocha. Stávající chladící systém používající jako chladící médium solanku byl nahrazen moderním cpavkovým chlazením. Koncem roku 1973 byly také zahájeny práce na vedlejší ledové ploše, která byla koncipována jako nekrytá
urcená pro tréninky a verejnost. V prubehu let se interiér stadionu menil jen pozvolna. Místa k sezení zacaly postupne vytlacovat místa k stání a kapacita haly se zacala snižovat. Z puvodních 14-ti tisíc na 8504 diváku a po nedávné rozsáhlé rekonstrukci, kterou prošel jak interiér tak exteriér haly, až na 7877 diváku. Prestavby a zastrešení se také dockala vedlejší ledová plocha. Zmodernizovaný stadion hostil poprvé v historii vrcholný svetový turnaj, mistrovství sveta hrácu do 18 let. V roce 2005 zmenil zimní stadion svuj název na CEZ arénu. V útrobách stadionu se nachází také rehabilitace, sauna, posilovna, bazén a jsou zde i sportovní obchody. V roce 2009 vyrostl pred stadionem nový fanshop a další pokracující úpravy uvnitr hlavní haly opet zmenily kapacitu na soucasných 8420 diváku, z cehož je 5420 míst k sezení a 3000 k stání.
Majitel stadionu: mesto Plzen
Správce: Magistrát mesta Plzne, odbor správy infrastruktury
Nájemce: HC PLZEN 1929, obcanské sdružení
Rozmery kluzište: 28 x 60 metru (dríve - 30 x 60 metru)
Kapacita: 8420 diváku, z toho 5420 k sezení a 3000 k stání
(pred rekonstrukcí: 8 504 diváku, z toho 4 504 k sezení, 4000 k stání)
HISTORIE HOKEJOVÉHO KLUBU:
Hokejový klub byl založen roku 1929 jako odbor ledního hokeje pri Viktorii Plzen. Název poprvé zmenil v roce 1948 na Sokol Plzen IV, dále pak v roce 1953 na Leninovy závody, v roce 1952 na Spartak Plzen, v roce 1965 na Škoda Plzen. Po roce 1989 klub mení své jméno podle generálních sponzoru. Prvním z nich byl v roce 1994 - HC Interconex Plzen. Od roku 1995 je klub spojen s keramickým prumyslem nejprve jako HC ZKZ Plzen, pozdeji roku 1997 jako HC Keramika Plzen, od roku 2003 do roku 2009 pod názvem HC Lasselsberger Plzen a od roku 2009 pak pod soucasným názvem HC PLZEN 1929.
Historie ledního hokeje v Plzni sahá do první ctvrtiny 20. století, kdy vznikl klub Union nebo Ceská sportovní spolecnost, jejíž soucástí byl i odbor ledního hokeje. V roce 1919 byla založena západoceská župa a vznikaly další hokejové kluby jako SK Smíchov Plzen, Ceský lev a I. CLTK Plzen. O deset let pozdeji (1929) vznikl také Studentský klub Strelnice, CKV a rovnež odbor ledního hokeje pri Viktorii Plzen. Do roku 1949 hrál klub pod jménem Sokol Plzen IV I. A trídu. V roce 1949 vstupuje ZSJ Škoda do oblastní souteže, a tím dochází k výraznému mezníku pro plzenský hokej. Postup do ligy Plzen vybojovala v roce 1951. Po postupu do nejvyšší souteže prešli do klubu nejlepší hokejisté z nedalekého Holoubkova, který byl tehdy velkým konkurentem Sokola Plzen. S temito posilami klub v sezóne 1956/57 slavil úspech, když skoncil na celkovém 3. míste v souteži. Tehdy byly do reprezentace nominováni i plzenští hokejisté Sventek, Vinš, Václav a Šašek, kterí se zúcastnili mistrovství sveta v Moskve. Toto období bylo pro plzenský hokej velice slavné. V dalších dvou sezónách tým skoncil na druhém míste a do reprezentace byly nominováni další hráci z plzenského kádru. Bohužel v roce 1966 Plzen sestupuje z nejvyšší souteže, do které se opet vrací o tri roky pozdeji. Setrvá zde další dve sezóny, než opet na rok sestupí. V té dobe v Plzni hrají takový hráci jako Hovora, Trachta, Bednár, Neubauer, Huml, Jonák, Ebermann, Kajkl a Sýkora. Další a poslední sestup z první ligy Plzen zažívá v roce 1978. O rok pozdeji se už natrvalo vrací a usazuje v nejvyšší hokejové souteži. Zde se strídají dobré sezóny s temi horšími. Nejvetší úspech klub zaznamenal v roce 1992, kdy se stal vicemistrem CSFR a dále pak v roce 2000, kdy obsadil 3. místo v ceské extralize. Co se nepodarilo seniorskému týmu, to se nekolikrát podarilo žákum a dorostencum. V žákovské a dorostenecké kategorii je klub nekolikanásobným preborníkem republiky.
Velká zmena se udála v roce 2008, kdy se ze zámorí vrátil Martin Straka. Ten v týmu pusobil nejen jako kapitán, ale také jako generální manažer. Po úspešné sezóne 2008/2009, kdy tým skoncil na úžasném 4. míste ukoncil spolupráci s týmem dosavadní generální sponzor a žádného nového se bohužel nepodarilo, i díky celosvetoví krizi, získat. Tým se tak dostal do financních problému a hledal se zpusob, jak klub zachránit. Po dlouhých a neúspešných jednáních nakonec do klubu majetkove vstupuje Martin Straka a stává se jeho vetšinovým vlastníkem. Tým dostává nový název HC PLZEN 1929 a mení i své logo, kterým se stává silueta indiána. Logo je velice zdarilé a i celá nová marketingová strategie se týmu zacíná vyplácet. Navíc vše je podporeno kvalitní hrou na hrišti jejímž výsledkem je zisk Prezidentského poháru za sezónu 2009/2010. Bohužel v play-off se týmu již tak nedarilo.
Sezóna 2012/2013 - mistr tipsport extraligy
Zdroj a podrobné informace: http://www.hcplzen.cz/index.asp
KE KEŠI SAMOTNÉ:
Keš je takzvaná "pukovka" - co to znamená poznáte až jí odlovíte :-). Nekterí si možná vzpomenou na Plzenecký event :-). Pri vracení logbooku do pukovky nejprve srolujte samotný logbook. Pak je vložte do objímky a to celé vložte do sácku. Je to testovaný a jednoduchý zpusob jak logbook vrátit bez problému do útrob pukovky. Pro tužku jsme pridali samostatný oddíl. Vracejte jí prosím do pukovky presne tak jak je tam vložena, obrácene vložená nebo více zasunutá pak bohužel nejde vyndat. Dekujeme.
Keš je videt a platí zde staré známé heslo klasika: "nehrabat, koukat". Ortofotomapa trochu zkresluje, tak na ní moc nespoléhejte. Zamerení bylo provedeno a souradnice urceny pomocí dvou GPS v rozmezí 1 hodiny. Samozrejme platí, že i tak vám GPS na míste samém muže ukazovat jinam :-). V tom prípade zapojte svuj geoinstinkt a v prinejhorším použijte nápovedu.
Ješte jedna vec na záver: chovejte se zde velice nenápadne a spíše si prostor nejprve prohlédnete, vytipujte si možné úkryty, pak je jdete ocima prozkoumat :-) a poté ... . Pozor nevstupujte do areálu ZS. Sice tam ukazuje ortofotomapa, ale tam keš není. Keš je dostupná z cesty nad areálem.
Prejeme pohodový odlov této keše.
