Socha vzboureného sedláka stojí 1,5 km východne od Chlumce nad
Cidlinou na malém návrší receném "Skalka". Památník selských
bourí tvorí socha rolnického rebela v nadživotní velikosti,
která byla vytvorena na památku porážky selského povstání v
roce 1775. Výsledek se dodnes užívá úslovím "Dopadli jsme jak
sedláci u Chlumce".
V roce 1775 i v predchozích letech dávali sedláci najevo
nespokojenost neustále. Už od roku 1765 se totiž zacalo
ríkat, že se Josef II. chystá vydat "zlatý patent", kterým
bude nevolníkum udelena svoboda. Reforma roboty ale byla zmatecná a
navíc - v dobe bez rozhlasu, televize a masového ctení novin se
informace nedostávaly k lidem práve rychle a v presném znení. Není
tedy divu, že na celém severovýchode Cech se rozšírila
fáma, že zlatý patent už dávno platí a že vrchnost
sedlákum zamlcela priznanou volnost. A tak se skupiny mužu s
cepy a kosami vydali v breznu 1775 na Prahu. Na Chlumecku se zase
skupina sedláku chtela dostat do zámku. Od výpravy si slibovali,
že vrchnost podepíše potvrzení zlatého patentu.
Císarské jednotky zastavovaly pochod nekolikasethlavého davu
sedláku u Velkochlumeckého rybníka nekolikrát. Nekolik mužu
bylo zastreleno, nekolik jich utonulo a další podlehli
zranením ve vezení. Vetšina rebelujících sedláku byla
zajata. Potlacení selské boure pak dalo pro další staletí
obecný název pro jiné akce koncící nezdarem. Dnes sedláckou vzpouru
pripomíná památník "postavený v zárí L. P. 1938 ve 20. výrocí
Ceskoslovenské republiky a v 90. roce po zrušení roboty,"
hlásí zlatým písmem vyvedený nápis na žulové desce. Podepsán
je "zemedelský lid kraje královéhradeckého". Okolí pomníku stále
upomíná na dobu, kdy podobným vlasteneckým projektum byl dopráván
náležitý rozmach. Rozlehlé prostranství, pískem a
šterkem vysypané cesticky a celem proti soše sedláka
lavicky k odpocinku. Jenže trávník už prorazil nízké
obrubníky a zabydlel se i na cestách. Selský duch tu však
stále je...