 DNF
A cache by Mel-Man Hidden: 9/24/2007
Size:  (Regular) Difficulty:  Terrain:  (1 is easiest, 5 is hardest)
|
|
Please note: To use the services of geocaching.com, you must agree to the terms and conditions in our disclaimer.
|
Srovname-li zacatky ochotnickeho divadla s
Branikem nebo Pankraci, zacalo se v Nuslich ochotnicky hrat pomerne
pozde. Prvni ochotnicke krouzky se tvorily v sedmdesatych letech
19. stoleti, ale vsechny zanikly nebo splynuly s pozdejsimi
spolky.
FIDLOVACKA
Nazev "Fidlovacka" pochazi od nastroje, jimz
sevci hladi kuzi. Bylo to oble drevo, uprostred silnejsi, kterym se
jako valeckem kuze hladila = ”fidlovala”.
Fidlovacka byvala druhou prazskou jarni slavnosti. Slavila se den
po „Slamniku“, kazdorocne prvni stredu po Velikonocich
na louce v nuselskem udoli. Byvala to nejoblibenejsi prazska pout.
Podle legendy stal u jejiho zrodu cisar Josef II. Ve skutecnosti se
vsak Fidlovacka slavila jiz mnohem drive. Slavnost pochazela ze
starych dob a byla vitanim jara, ackoliv povesti ji i jinak
vykladaji...
PRUVOD A SLAVNOST
 O Fidlovacku mel peci sevcovsky
cech, na jehoz praporu je zobrazen svaty Kryspin, odedavna
vynikajici cilou mysli a cipernymi napady. I slavnost byla proto
sverazna, ale mela i svuj pevny plan a potrebovala nalezitou
pripravu. Tu vykonavali nejen sevci, ale i tovarysi vsech remesel a
take zamozni synkove prazsti. Jedni se vypravili do lesa, aby
vyhledali za maji krasne rostlou brizu, jini shaneli jarni kvetiny
a zelen k ozdobe maje, dalsi delali nakupy, vyjednavali s hudebniky
a pod.
Maje, byla predstavitelem a stredem cele slavnosti. Nahore
se ji nechal venec, pod nim se oloupala kura a sem tam ruzne
vyrezane ozdoby. K nejvyssi vetvicce venecku se pripevnila
fidlovacka, maslemi a pentlemi ozdobena. Pod ni byla kytice jarnich
kvetu a kolem tyce se houpal na stuhach upevneny venec. Dulezitym
znakem bylo velike kopyto, naplnene stale mensimi a mensimi
kopytky. Cela majka pak byla plna barevnych stuh a vyfouklych
vajec.
Brzy rano vysli mladenci a panny z mistnosti cechovni a za zvuku
hudby prochazeli Prahou. Mnozi se cestou k pruvodu pripojili.
Pruvod vedl nejstarsi mladenec v bilem kabate a ozdoben vlajicimi
fabory. V leve ruce mel kytici, v pravici dlouhou hul. Za mladencem
vyhravali hudebnici a tri mladenci s belocervenymi serpami nesli
ozdobenou majku s odznaky sevcovskeho remesla. Pak sel „Svaty
synek." Ten byl poradatelem a recnikem, jakousi dusi celeho
pruvodu. Provazeli jej dva sluhove, teprve pak radili se ostatni
ucastnici podle veku.
Zamoznejsi mestane jeli za pruvodem v ozdobenych povozech.
 Pruvod se ubiral z centra
Konskou branou nebo Zitnou ulici smerem ke Zvonarce, dale k
nuselskemu mlynu, pres Botic zahnul na louku nuselskou, kde ho jiz
ocekaval zastup lidu z okoli. Jakmile se tam doslo, mladenci
zarazili maji doprostred prostranstvi a lid se usadil okolo. Svaty
synek potom snal s maje kopyto s celym jeho obsahem a vysypal
drobna kopytka na prostreny bily satek, volaje pri tom: „Tu
to mame, co hledame a slavime!"' Mela se tim znazornit jarni
plodnost prirody.
Potom Svaty synek vystoupil na stolici nebo stul, rozvesil vsecka
vysypana kopyta i s hlavnim kopytem po maji a promluvil s humorem k
lidem a zahajil tak vlastni slavnost. Nasledoval tanec, hudba,
zpevy a taky ruzni kejkliri apod.
Zivo byvalo na louce nuselske az do soumraku.
Slavnost oficialne ukoncil Svaty synek, kdyz vytahl maji, z niz,
kdo mohl, ulomil si vetevku na pamatku. Vedl neusporadany pruvod
zpet k mistnostem cechovnim, odkud rano vysel a tam maji
ulozil.
Roku 1899 byly snahy prelozit Fidlovacku z Nusli na ostrov
Stvanici.
Tylova
Fidlovacka
Fidlovacka byla poprve uvedena 21.12.1834 odpoledne
na scene Stavovskeho divadla. Tehdy nebyla uspesna, hrala se pouze
dvakrat. Kritika ji vycitala obhroublost a sproste prostredi.
Vzorem k napsani Fidlovacky byly pro Tyla videnske frasky. Byla v
poradi jeho druhou hrou. Mela to byt puvodne zpevohra. Sam autor si
zahral ve hre postupne nekolik postav. Tyl nazval Fidlovacku svym
"prenestastnym plodem" a do budoucna dokonce rezignoval na hru z
ceskeho soudobeho zivota.
Knizne vysla hra poprve roku 1877, ale tato verze byla neuplna.
Autorkou nejnovejsiho zpracovani hry z roku 1998 je Helena
Simackova.
Dej je velice jednoduchy: Antonie Mastilkova, prosazujici
vse nemecke, ma neter Lidunku a ta se zamiluje do Jenika, syna
ceskeho sevce Kroutila. Mastilkova i otec Kroutil jim vsak v jejich
lasce brani. Mastilkova ma uz pro Lidunku vybraneho bohateho
zenicha. Nastava den sevcovske slavnosti fidlovacky, na niz
se schazi cela ves. Jenik zinscenuje falesne prepadeni Mastilkove a
sam ji pak naoko zachrani. Mastilkova se navic dozvi, ze zenich,
ktereho Lidunce vybrala je chudy podvodnik. Nyni uz je teticcino
srdce dosti obmekceno, aby pochopila, ze je Ceska a ma vse ceske
ctit. Probouzi se v ni vlastenka a svoluje ke svatbe Lidunky a
Jenika. Sama se sblizuje s Jenikovym otcem Vaclavem Kroutilem. Na
konci hry prichazi slepy muzikant Mares, (novodobe jedinecne
ztvarneny Petrem Hanicincem), a zpiva pisen Kde domov muj.
Tato prosta pisen, pisen cislo 19, pak zacala zit vlastnim
zivotem...
PISEN "KDE DOMOV MUJ"
Autorem pisne je Frantisek Skroup. Poprve zaznela v podani Karla
Strakateho. Cesky text pisne ”Kde domov muj” byl poprve
otisten hned po premiere v Bohemii. Paradoxne se tak stalo zasluhou
vyznamneho kritika prof. Müllera, ktery jinak Tylovu hru
prikre odsoudil. Pisen byla zpivana pri ruznych prilezitostech v
Praze i na venkove. Postupne se stavala jakymsi "hudebnim odznakem
ceske narodnosti"” a zacala existovat nezavisle na Tylove
hre.
Vyznam pisne zesilil pri prevratu roku 1918 a o dva roky pozdeji,
roku 1920, se stala nasi hymnou.
Puvodni text z roku
1834
Kde domov muj!? Kde domov muj!?
Voda hucí po lucinách
bory šumí po skalinách,
v sade skví se jara kvet
zemský ráj to na pohled!
a to jest ta krásná zeme,
zeme ceská domov muj!
zeme ceská domov muj!
Kde domov muj!? Kde domov muj!?
V kraji znáš-li bohumilém
duše outlé v tele cilém,
mysl jasnou, vznik a zdar
a tu sílu vzdoru zmar,
to je Cechu slavné pléme
mezi Cechy domov muj!
mezi Cechy domov muj!
HISTORIE DIVADLA
Kdyz se reditel divadelni spolecnosti Stanislav Langer rozhodl
postavit vlastnim nakladem v Nuslich divadlo, bylo od pocatku
jasne, ze ponese nazev Tylovo. V dubnu 1921 zacala stavba divadelni
budovy a jiz 5. listopadu tehoz roku se konalo slavnostni otevreni.
Drevena stavba na zdene podezdivce podle planu architektu Josefa
Dnebovskeho a Aloise Zimy, kteri stavbu take provedli, si vyzadala
naklady 1 900 000 Kc.
V roce 1930 byla divadelni budova stavebne upravena, nektere
drevene casti byly nahrazeny zdenymi a cele divadlo omitnuto.
Inspiraci pro pojmenovani divadla, resp. divadelni hry J.K.Tyla,
byla sevcovska slavnost, konana v techto mistech v
19.stoleti.
Nazev Tylovo neslo divadlo az do roku 1943. Za okupace bylo
prejmenovano na Divadlo pod Vysehradem, ale po osvobozeni se opet
vratilo ke svemu puvodnimu nazvu.
V roce 1948 v souvislosti s prejmenovanim Stavovskeho divadla na
Tylovo dostala nuselska scena nazev Divadlo na Fidlovacce (s Tylem
se tak nerozloucila uplne) a pozdeji - v sezone 1963-1964, kdy
doslo ke slouceni nuselskeho divadla s karlinskym pod jedno vedeni,
vznikl nazev novy - Hudebni divadlo v Karline a Nuslich (je
pochopitelne, ze takovy nazev se nikdy nevzil a divadlo pro vsechny
sve cetne priznivce zustalo Tylackem).
Divadlo pro 800 divaku melo velmi dobre vybaveni a poskytovalo
dostatek pohodli jak ucinkujicim, tak navstevnikum. Krome jineho tu
byl baletni sal, klubove zarizeni, krejcovna, prijimaci salon,
mistnost pro technicky personal, mistnost pro lekare, projekcni
kabina apod., vcetne bytu pro spravce. Jeste dulezitejsi ale byla
zvlastni atmosfera, pro niz tam herci radi hrali a publikum rado
chodilo.
Prvni reditel a zakladatel Langer chtel Tylovo divadlo profilovat
jako scenu ceskeho klasickeho repertoaru s vyraznym, temer narodne
probuzeneckym poslanim (Tyl, Klicpera, Bozdech, Mrstikove apod.).
Zahy ale zjistil, ze chce-li divadlo a hlavne navstevniky udrzet,
jenom s timto repertoarem nevystaci...
Dvacata leta nebyla pro divadlo prave nejlehci, invaze filmu,
zvlaste pak americkeho s atraktivnimi herci, znamenala velky odliv
divaku, kteri v kinech za levny peniz dostali velkolepou
podivanou.
V letech 1948 az 1963 existovala jako "DIVADLO NA
FIDLOVACCE". To se 1.cervence 1963 spojilo s Hudebnim divadlem
v Karline a prejmenovalo na "Hudebni divadlo v Nuslich". V roce
1976 se vsak pro verejnost zcela uzavrelo. Duvodem byl udajne
havarijni stav vodoinstalace... 31. cervence toho roku s ukoncenim
divadelni sezony byl - tehdy udajne docasne - ukoncen i provoz
divadla s tim, ze se provedou rekonstrukce. K nim ale nikdy
nedoslo, penize na opravu se nenasly...
Divadelni budova pak chatrala az do roku 1995, kdy byla pro jeji
obnovu zalozena Nadace Fidlovacka.
NADACE FIDLOVACKA
Z iniciativy Elisky Balzerove a Tomase Töpfera (oba byli tehdy
jeste „domovem" v Divadle na Vinohradech) vznikla 4. ledna
1995 dvanacticlenna Nadace Fidlovacka. Spolu s petici hercu se v ni
sesli predstavitele i jinych tvurcich profesi - s jednim spolecnym
cilem: Vzkrisit zanikle divadlo k zivotu. Usili nekolika nadsencu z
Nadace naslo priznivou odezvu u siroke verejnosti, ve foyeru
divadla si muzete precist jmena vsech neanonymnich darcu...
Prvni tri inscenace, chystane k znovuotevreni nuselske sceny,
vznikaly za velmi ztizenych podminek, za hrmotu sbijecek. Tylova a
Skroupova „Fidlovacka“ (v rezii Tomase Töpfera)
mela predpremieru 22. 2. 1998 v jeste rozestavenem a nevytapenem
divadle, odkud se na jare a v lete vydala na kocovnou pout po
ceskych a moravskych mestech - jako za casu J. K. Tyla! V poradi
druha inscenace - Shakespearova "Dvanacta noc aneb Vecer
trikralovy" - se hrala po dva cervencove tydny v jedinecne scenerii
Stareho purkrabstvi na Prazskem hrade. A svetoznamy americky
muzikal "Sumar na strese" (v rezii Juraje Deaka) mel svuj jevistni
krest na scene Narodniho divadla, kde se od 30. 7. do 16. 8. 1998
uskutecnilo s mimoradnym divackym ohlasem celkem devatenact
predstaveni.
Kdyz se po zalozeni nadace uvazovalo o nazvu nuselske sceny, shodli
se vsichni na tom, ze by se mela do prazskeho divadelniho zivota
vratit jako Divadlo Na Fidlovacce. Vzdyt Fidlovacka je sama o sobe
pojmem, ktery ma tradici, a k ni se ozivle divadlo v Nuslich
programove prihlasilo.
Divadlo Na Fidlovacce se znovu otevrelo pro verejnost 28. rijna
1998 – tedy po dvaadvacetilete odmlce.
Pred slavnostnim predstavenim Tylovy a Skroupovy
”Fidlovacky” pozadal Tomas Töpfer o symbolicke
prestrizeni pasky muze, ktery divadlu venoval cely svuj mesicni
invalidni duchod. Vyjimecnost tohoto cinu byla v tom, ze pan Bursik
neuvidi na nuselske scene jedine predstaveni, protoze je
nevidomy…
Kdyz 27. brezna 1999 Herecka asociace udilela v prazskem Narodnim
divadle Ceny Thalie ´98, Eliska Balzerova (reditelka nadace) a
Tomas Töpfer (reditel Divadla Na Fidlovacce) prevzali z rukou
Radovana Lukavskeho mimoradne oceneni za to, ze se Nadace
Fidlovacka vyznamnou merou zaslouzila o zachranu jednoho
skomirajiciho ceskeho divadla.
Divadlo FIDLOVACKA nema staly soubor hercu – ti jsou
angazovani vzdy jen na konkretni inscenaci. Presto se v prubehu
uplynulych sezon vytvorilo jakesi ”pevne jadro”, s
kterym se v repertoaru uz permanentne pocita. Divadlo ma sveho
staleho reditele, Tomase Töpfera, ktery pusobi i jako herec a
reziser, a od ledna 2003 i umeleckeho sefa, rezisera Juraje
Deaka.
"KOMORNI FIDLOVACKA"
Vstoupila na prazskou divadelni scenu 28.3.2006. Je dalsi scenou
DNF.
Da se k ni dojit od ”velkeho” divadla parcikem, kudy je
to 333 kroku. Vznikla prestavbou kina Morava v Boleslavove ulici,
ktere ukoncilo (spolu s Wolfovym filmovym muzeem) provoz a MC Praha
4 ho divadlu pronajala.
ZDROJE
F.V.Vykoukal: Rok v starodavnych slavnostech naseho lidu (Praha
1901)
Res Musei Pragensis, 1994-95
Zdenek Mika: Zabava a slavnosti stare Prahy (Praha 2008)
web, novinove vystrizky
FILM
Fidlovacka (premiera
18.12.1930), prvni zvukovy film natoceny pouze v ceske verzi!
Posledni kontrolni navsteva: 12.12.2009
Posledni editace listingu: 12.11.2009
Aktualni verze:
misto c. 1, krabicka c. 2
| KARMA |
Cache je v dobre kondici.
Misto i provedeni se osvedcily.
Zmeny nemam v planu. |
 |
| KEŠKY |
| |
DEKUJI VAM ZA NAVSTEVU A
ZAJIMAVY LOG
 |
|
|
2 user(s) watching this cache.
|
