Hradnikova autobusova cache

Touto mysterkou jsme chteli vzdat hold jiz zrusenym autobusovym garazim prazskeho DP - Dejvicim. Po nekolik let jsme vyuzivali sluzby tohoto zarizeni, hodnekrat se podivali do "zakulisi" a tak trosku nam bylo i lito, ze vse v roce 2004 skoncilo.

Troska historie: Garaze Dejvice vznikly v roce 1932. Slo o velice kvalitni a moderni stavbu, vdyt prakticky 60 let vydrzela puvodni sklapeci vrata (pri jejich rekonstrukci na pocatku 90. let byl pouzit jejich puvodni princip), do konce provozu se zde zachovala puvodni betonova podlaha s kovovymi znackami urcujicimi zpusob parkovani. Do konce 70. let 20. stoleti zde byla jedna z nejvetsich hal sveho typu (bez podpernych slopu) v Evrope. Garaze v Dejvicich se zacaly stavet kvuli nevyhovujicim preplnenym "garazim" na Pankraci - vlastne tam to zadne garaze nebyly, autobusy zde staly mezi tramvajovymi kolejemi na dvore. Pouze par vozu bylo pod strechou, ale zaroven nad revizni sachtou.
Stavba v Dejvicich zacala 31.3.1930 sondaznimi vrty a nasledne odkryvkou drnu a ornice (4 pluhy, 24-50 povozu, 45-60 delniku, nekolik nakladnich automobilu). Malou zajimavosti je, ze 4.7.1931 prisla osmihodinova prutrz mracen a cele staveniste bylo nekolik dni zaplaveno velkym mnozstvim vody, take prislo mnoho materialu nazmar (cement, pisek, drevo). Co se tyka kovove konstrukce strechy (vyroba CKD), tak vazniky byly nytovany na zemi a pak pomoci dvou kladkostroju byly vyzdvizeny do vysky 5,5 m. Prvni vaznik 25.8.1931 a akce trvala 1 h a 20 min. Posledni treti vaznik byl usazen 22.9.1931.
Troska cisel: Spotrebovalo se 12000 q cementu, 4000 m3 pisku, 650000 cihel, 6 vagonu skla (z toho pro zasklivani svetliku bylo pouzito 1464 tabuli 80 x 210 cm - cca 5 vagonu), 24 vagonu zeleza. Bylo provedeno 53000 m3 vykopu a 6000 m3 zulove dlazby. Na mzdach bylo vyplaceno pres 5 milionu korun.
Zakladem dejvickeho arealu byla hala (rozdelena do dvou castecne oddelenych prostor Dvorany a Umyvarny vozu. Dvorana mela temer ctvercovy pudorys 67,8 m x 67,4 m, bez vnitrnich sloupu. Zakladem nosne konstrukce se staly tri prihradove vazniky o rozpeti 68,4 m, ulozene na zelezobetonovych sloupech u sten haly prostrednictvim lozisek pevnych na jedne a posuvnych na druhe strane. Vazniky byly vzdaleny 17 m. Horni pasy vazniku byly parabolicke a urcovaly charakteristicky tvar strechy. Kazdy vaznik vazi 45 tun. Strecha byla zakryta 11426 kremelinovymi deskami Calofrig (9942 bylo armovanych). Krytinou byla lepenka Ruberoid. Svetliky mely beztmele zaskleni 8 mm sklem s dratenou vlozkou. Podlaha haly byla ze specialniho cementu Solidinit, silna 14 cm se sklonem 1% smerem k vjezdu. Pod podlahou byly pruchozi osvetlene kanaly. Vjezd a vyjezd byl mozny 4 otvory se sklopnymi vraty typu Ippen (ovladano elektricky a v pripade nouze i rucne). Otevreni trvalo 25 s.
Usporadani: Vozy parkovaly kartovite pod uhlem 45°s 6,05 m sirokymi ulickami (to umoznovalo odjezd ci zaparkovani libovolneho vozu). Presne oznaceni jednotlivych stani zabezpecily zabetonovane cislovane hreby. Celkem s vyuzitim ulicek, dilen, umyvarny bylo mozno umistit 102 autobusu.
V roce 1932 zde garazovalo 76 autobusu a 6 vyhlidkovych autokaru. Zamestnano bylo 65 osob, z nichz mnohe v nepretrzitem provozu. Pro srovnani v roce 2002 pracovalo v garazich 478 zamestnancu (z toho 290 ridicu) a bylo zde 168 autobusu (148 standardnich a 20 kloubovych).
Dne 20.12.1932 vyjely rano autobusy z Dejvic poprve. Posledni vuz garaze opustil dne 3.12.2004.
Dalsich par obrazku z historie najdete v galerii dole.

Jak najit tuto cache?

Karosa B951 | Karosa CityBus SD | Karosa C734 | Karosa B732 | Karosa Citelis | Karosa B741 | Karosa B961 | Ikarus E91 | Karosa B931

Hradnikova botanicka cache Bus 355 Vas doveze temer na vychozi souradnice teto nasi multi cache.