Karlik Mystery Cache

Kostel a hrbitov v Karliku

Kostel sv. Martina a sv. Prokopa

Prvnim krestanskym kostelem v Karliku byla romanska rotunda sv. Martina zalozena v dobe Premysla Otakara I, pravdepodobne koncem 12. stoleti. Nektere prameny uvadeji rok 1180, ale neni to dolozeno, stejne jako zpravy, ze kaple zde existovala u Dobrichova hradu jiz ve stoleti XI.

V roce 1767 dochazi k podstatnemu rozsireni karlickeho kostela v baroknim stylu. Byl rozsiren o vez souvisejici s rotundou a spolutvorici chramovou lod. Okna mel copovita, vez nizkou, cibulovitou, pokrytou prejzy. Na kazatelnu se vystupovalo ze sakristie po cihlovych schudcich. Ani to vsak brzy mnozstvi lidu v Dobrichovicich a Karliku nestacilo a tak si velmistr radu Krizovniku Antonin Jakub Suchanek vymohl povoleni na dalsi rozsireni. Nove pristavena lod byla barokni, s tremi ozdobnymi okny. Kostel dostal nove varhany, novy oltar, ornaty i pradlo. Oltar namaloval prazsky malir Vojtech Kandler.

Dalsi vetsi opravy karlickeho kostela byly provadeny v letech 1807 – 1810. Oltar byl premalovan prazskym malirem Schlachterem, ktery vymaloval i strop na nemz zobrazil nebeskou hudbu.

Roku 1834 byl kostel znovu zevne i vnitrne opraven a roku 1889 od zakladu prestaven. Chramova lod byla prebudovana, misto cibulovite veze postavena stihla, jehlancovita a znovu byl dukladne opraven vnitrek. Vitezny oblouk byl o metr zvysen. Podle pametni knihy farare Frantiska Stolovskeho byl nyni kostel o dva metry vyssi.

Nynejsi oltar dodal P.Busek ze Sichrova. Oltarni obraz je dilem ak. malire Hermana a predstavuje sv. Martina. Na viteznem oblouku jsou sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vaclav a sv. Anezka Ceska. Kazatelna je ve slohu pseudoromanskem a na ni obrazy sv. evangelistu. Plany na prestavbu navrhl ing. Krch a stavbu provedl stav. Kundl z Prahy. Kostel byl pak v r. 1889 slavnostne vysvecen kanovnikem Mickou z Vysehradu. Na kuru zpivali clenove sboru Narodniho divadla a na varhany hral prof. Klicka.

Dalsi opravy cekaly kostel v r. 1926. Tehdy dal velmistr Krizovniku kostel zevne i vnitrne opravit, spravit i poskozenou zed hrbitovni a v r. 1927 byl kostel opatren novymi hromosvody.

Hrbitov v Karliku

Jiz v dobe bronzove bylo zde pohrebiste a popelnicove pole. Od 12. stoleti kolem rotundy sv.Martina pak hrbitov krestansky. Ten byl ve tricetilete valce Svedy nekolikrat zpustosen a zustala jen poborena hrbitovni zed. Po skonceni valky byl hrbitov postupne obnovovan a upravovan.

Nejstarší zachované hroby jsou vetšinou u jižní zdi staré cásti hrbitova. Asi uprostred uvedené zdi je náhrobní deska ze sliveneckého mramoru na pamet zemrelého správce Augustina Svobody z križovnického velkostatku v Dobrichovicích z roku 1792. Z pomnicku je zachovan jeden poskozeny. Je tesan z kamene. Asi 70 – 80 cm vysoky komoly hranol s napisem "Anno 1759 – Dne 22 SEP – TEMBR USNUL – W PANU FRANTISSEK STRASSIRIBKA V STARI 77 LET".

V roce 1934 byl hrbitov kompletne opraven a rozsiren o novou cast. V soucasne dobe slouzi hrbitov poslednimu odpocinku obyvatel Karlika a okolich obci - Dobrichovic, Letu a Vonoklas. Kapacita hrbitova uz opet nestaci a je pripravovano jeho dalsi rozsireni o urnovy haj a rozptylovou loucku.