Havlíckuv Brod
je pritažlivé, starobylé mesto, jehož
historie sahá až k pocátku 13. století.
Své místo zaujímá již 700 let na
rece Sázave v oblasti obdarené mnohými
prírodními krásami Ceskomoravské
vrchoviny. Puvodní osada pri stríbrných dolech
se stala mestem s královskými právy a do konce
druhého tisíciletí významným
okresním mestem. V soucasné dobe obývá
Havlíckuv Brod témer petadvacet tisíc
obcanu.
Nová radnice
Puvodne Stará rychta pochází ze 13.
století, úpravy jsou z konce 15. století a
novobarokní prucelí z roku 1913. Dum patril
odedávna k domum právovárecným,
mestský pivovar se pri nem pripomíná od
první poloviny 16. století do roku 1836. V 17. - 18.
století nesl dum s hostincem název "U Zlatého
jelena", v 18. - 19. Století "kasárna", protože
byl sídlem vojenské posádky. Roku 1891 byla
budova prestavena pseudobarokne a promenena na radnici. Za
pozornost stojí v prízemí valene
sklenutá sín s centrálním sloupem
zvýraznená lunetami.
Stará radnice
Puvodne pozdne gotická stavba, prestavená po
požáru roku 1662. V patre se nachází
veliká sín s valenou klenbou zdobenou
štukovými rámy z roku 1668. V
renesancním štítu s vysokou atikou s
cimburím je ve výklenku Brodská smrt,
kostlivec zvaný "Hnát", který drží
kosu s latinským nápisem "Qua hora nescis" - v
prekladu "Kterou hodinu nevíš". Celá budova,
rekonstruovaná pred rokem 1974, slouží
nyní krajské knihovne a spolecenským
úcelum. V puvodním gotickém sklepení
byla zrízena vinárna.
Povesti o Hnátovi se venuje cache od Lemurka.HB
Brodská smrt
Havlíckuv dum Dum c.p. 19
na Havlíckove námestí, puvodne zvaný
Rolandovský, vyniká nárožním
arkýrem s vežickou. Nyní se zde
nachází sídlo okresního muzea a
památník Karla Havlícka Borovského.
Prucelí renesancního domu ze 16. století po
dvou požárech novogoticky upravil roku 1871 architekt
František Schmoranz ze Slatinan .V roce 1832 tento dum
zakoupil kupec Matej Havlícek, otec Karla Havlícka.
Pod arkýrem je pametní deska a na prucelí
Havlíckuv medailon z roku 1871. Muzejní expozice v
byte Karla Havlícka je bežne prístupná
verejnosti.
Malinuv dum Dum c. p. 50
dríve zvaný Krenkovský. Pozdne gotický
dum z konce 15. století, vyniká krásnou
gotickou hrebínkovou klenbou ve vstupní síni -
mázhauzu. Šest polí gotické
sklípkové klenby je neseno dvojicí
hranolovýchsloupu s vtesanými tordovanými
dríky. Upravován renesancne kolem 16. století.
Pozdne barokní prucelí domu pochází z
let 1750-1760.
Kašna se sochou Tritona
Kamenná kašna se sochou Tritóna,
držícího na hlave velkou kamennou mísu s
delfínem, je patrne dílem jihlavského sochare
J. V. Prchala ze sklonku 18. století. Podle povesti musel
kašnu postavit na vlastní náklady
místní pekar Koudela z trestu za
nedodržování stanovené velikosti a
kvality peciva. Na míste tzv. Koudelovy kašny
stávala ješte na zacátku 18. století
kašna pozdne gotických tvaru.
Morový sloup
Uprostred námestí stojí barokní
morový sloup, zvaný také
mariánský, se sochou Panny Marie na vrcholu a se
sochami patronu sv. Floriana a Jana Nepomuckého na
podstavci. Ve výklenku podstavce je soška
svaté Rozálie. Mariánský sloup byl
postaven v období let 1702 - 1717 neznámým
autorem.
Text i obrázky jsou prevzaty ze stránek mesta
Vkládejte pouze malé predmety a pozor na
mudly!!!