Zámecek (manor) Lustenek - Dekanský dvur Mystery Cache

Keška nás zavede do blízkosti nedocenené, ale o to významnejší renesancní památky, která má ojedinelé postavení mezi šlechtickými sídly na Ceskobudejovicku.

ZÁMECEK LUSTENEK – DEKANSKÝ DVUR



Zámecek (dvur) Lustenek, zvaný též Pirchingeruv, pozdeji také Dekanský dvur, leží ve svahu obráceném proti mestu Rudolfov. Svým puvodním majitelum sloužil objekt jako hospodárská jednotka a zároven i reprezentativní sídlo.
Dvur nechal kolem roku 1580 vystavet úredník císarského solního skladu v Ceských Budejovicích Georg Pirchinger z Lustenecku, puvodem ze Štýrska. Pozemky na návrší nazývaném Hlincova hora (Pfaffenberg) vykoupil od hornických rodin, které v dobe krize v dulním podnikání zacaly odcházet a zbavovaly se zdejších obydlí. S pozemky však prevzal i povinnost odvodu ceskobudejovickému dekanství, která byla v roce 1546 vložena do zemských desek. To bylo predmetem nekolikaletých sporu mezi Pirchingerem a ceskobudejovickým dekanstvím.

Georg Pirchinger z Lusteneku zemrel pravdepodobne pocátkem roku 1592. Pozustalý majetek byl odhadnut na 1.723 kop 22 grošu 4 denáry. Protože dluhy presahovaly hodnotu majetku, nechal císar Rudolf II. zadlužený Pirchingeruv majetek zabavit. Na prímluvu solních úredníku byl v roce 1593 dvur Lustenek prodán vdove Eufemii Pirchingerové. Eufemie však Lustenek roku 1598 prodala císarskému úredníku Andreasu Thumsegerovi.
Velmi brzy však dvur Lustenek prešel do majetku zámožné rudolfovské rodiny Hölzlu ze Sternsteinu, kterí meli na prelomu 16. a 17. století významné postavení ve správe stríbrných dolu. Když se po roce 1600 zacali na Rudolfove usazovat náboženští emigranti (protestanti) ze Štýrska a Korutan, nalezli nekterí z ních útocište také na Lusteneku.
Behem stavovského povstání, jehož dramatické události vedly letech 1618-1619 ke zkáze horního mesta Rudolfova, byl zpustošen i dvur Lustenek. Vypáleného objektu se ujal Baltazar Marradas , který jej behem jednoho roku stihl opravit. Poté prešlo vlastnictví Lusteneku do rukou ceskobudejovického dekanství, což si roku 1622 nechalo potvrdit královským místodržícím Karlem z Lichtensteina. V majetku církve byl Lustenek až do konfiskace v roce 1948. Po celou tuto dobu dekanství majetek pronajímalo, pouze v 18. století užívalo reprezentativních prostor Lusteneku k obývání, nejspíše jako letní rezídenci. V roce 1950 získal dvur Místní národní výbor v Hlincove Hore, ale pro nedostatek penez na opravy byl preveden na mesto Ceské Budejovice. V roce 1954 byl majetek preveden na Správu státních lesu. Pozdeji se stal majitelem dvora Lusteneku státní podnik Drobné zboží, který zde mel až do konce osmdesátých let skladište. Po prodeji tohoto podniku v rámci kuponové privatizace a zániku nového majitele - firmy Finorg s.r.o. prevzal majetek správce konkurzní podstaty. Zamýšlenému prodeji objektu do soukromých rukou zamezilo ceskobudejovické dekanství s poukazem na to, že se jedná o jeho historický majetek. Významné stavební úpravy:

• 1707 až 1722 barokní predstavba (náklad 1.223 zlatých)
• 1829 klasicistní predstavba (náklad 6.959 zlatých) po rozsáhlém poškození požárem v predchozím roce
• 
  

Souradnice nás zavedou k nároží objektu se zbytky renesancních sgrafit.

NÁROŽÍ ZÁMECKU LUSTENEK DNES



Na nároží spocítáme pocet úchytu svodu hromosvodu, které jsou na stene (hodnota A). Potom si dukladne prohlédneme strechy celého areálu a spocítáme všechny hromosvody, které vycnívají nad strechami (hodnota B).
V rámci domácí prípravy se rozpomeneme na hodiny geometrie, a to konkrétne na ucence a matematiky, podle nichž jsou ruzná císla nazvána. Použijeme to, které nám bude znít obdobne jako název mesta, se kterým je historie zámecku Lustenek spjata nejvíce.
Najdeme desetinné místo tohoto císla, které v poradí za desetinnou cárkou odpovídá století výstavby zámecku. Pocínaje tímto desetiným místem smerem doprava zapíšeme ctyri následující císlice a utvoríme z nich dvojice císel, aníž bychom menili jejich poradí (hodnota C a D).

FINAL STAGE:

Souradnice finálky dostaneme, když souradnice START STAGE upravíme na
N48°59.(403+C)
E 014°32.(790+A+B+D).

Okolím vede naucná stezka „Rudolfovo mesto“. Zámecek se nachází asi 450 metru od autobusové zastávky "Na Americe" linky c. 1 mestské dopravy.