Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site

HISTORIE

Uz v nejstarsich dobach vedla tudy dalkova stezka od zapadu k Prazskemu hradu a odtud Ujezdem k jihu a pres vltavske brody na vychod a na sever. Kronikar Kosmas se zminuje roku 1091 o "pohorelecke trzni osade". Nazev Pohorelec je dolozen uz ve 14. stoleti. Od 15. stoleti bylo misto souvisle zastaveno. Kupci, obchodnici a posleze mestane a v nekolika pripadech i slechtici patrili v prubehu let k obyvatelum tohoto predmesti.
Prave tady, na nejvyssim bodu tehdejsi Prahy, si zridil svoji posledni hvezdarnu slavny Tycho Brahe, ktery sem prisel spolu s dalsimi vedci, umelci i sarlatany za cisarem Rudolfem II.

Poloha
I kdyz Pohorelec lezi v tesne blizkosti Prazskeho hradu a na spojnici s Brevnovem a Bilou horou, zustava, mozna i diky svazitemu terenu, usetren od vzmahajici se dopravy. Poklidny raz dodavaji namesti i starobyle stity, lomenice, mansardy, kominy a prejzove strechy, domovni znameni a historicke portaly.Dnesni relativni poklid Pohorelce by vsak davno zmizel, kdyby se uskutecnil zamer z 30. let vybudovat tzv. "Petrinskou komunikaci". Silnicni serpentina mela jit po uboci Petrina, zacinat na Male Strane a ustit prave tady.
Kralovska cesta
Historicka trasa, po ktere projizdeli nastavajici cesti kralove ke korunovaci, vedla az do 17. stoleti pres Pohorelec, protoze dnesni ulice Ke Hradu jeste neexistovala.

MESTSKE BRANY A BOURANI HRADEB

Zapadni casti ulice se rikalo podle brany v mestskych hradbach az do roku 1870 U Risske brany nebo U Strahovske brany. Strahovska brana, soucast hradcanskych hradeb, stavala u cp. 180/6. Koncem 18. st. tu byl i zvedaci most; jak ukazovaly kladky zapustene v male brance pro pesi. Klenba brany byla vyzdobena tesanou velkou lvi hlavou. Byla mezi bastiony (bastami) VIII a IX zvanymi Spitalsky a Strahovsky v ose silnice z Pohorelce do Brevnova. Byla mohutna, cela jen z kamene. Stala tu od roku 1727 az do roku 1899, kdy byla zborena.
Bohuzel nebylo nikoho, kdo by byl tuto pamatku zachranil. Nebyl ani Klub za Starou Prahu ani pamatkovy urad, a tak byla tato historicka pamatka nadobro znicena. Na miste hradeb tu byly postaveny zemebranecke kasarny. Vedle jinych vojenskych oddeleni a utvaru tu mela sve sidlo valecna skola.
Stara Strahovska brana stavala puvodne uprostred Nerudovy ulice u klastera kajetanu. Proto se Strahovske brane na Pohorelci take rikalo Nova, Horejsi, Cerna nebo Belohorska.
V teto brane, stejne jako ve vsech ostatnich prazskych branach, se vybiralo myto z potravin, ktere se do Prahy dovazely. U Strahovske brany je zajimave, ze clo zde vybirali a symbolicke klice od brany vlastnili Malostransti . Na vrcholu brany stala pricna zed, ktera delila vojensky pevnostni majetek od casti verejne pristupnych. Kdyz byla Strahovska brana r. 1899 zbourana, byl tudy konecne uvolnen pruchod k Petrinu.

Pri bourani barokni, ponure Strahovske brany a sousednich hradeb v mistech dnesniho gymnazia (tehdy Komenskeho koleje) se objevila stara Strahovska brana, ktera byla zastavena hradbami. Byla opravdu „pekne malovana", jak pravi pisnicka, byl na ni letopocet 1619, cesky lev a znak zimniho krale Friedricha v modrem. Mela velky obloukovity vchod. Tudy prchalo do Prahy ceske vojsko porazene v bitve na Bile hore...

DOMY A OSOBNOSTI POHORELCE

TRAUTMANNSDORFSKY PALAC

Loretanska - U Kasaren
V letech 1885 az 1886 tu zil s manzelkou MIKOLAS ALES. Prestehovali se sem kvuli drahe cinzi na Smichove! :-)
Ve 14. st. tady stalo sedm domu. Po pozaru v roce 1541, kdy byla znicena znacna cast Male Strany, Prazskeho hradu a Hradcan tady byl vybudovan renesancni palac.
V letech 1636 - 1836 byl v majetku rodu Maxmiliana hrabete Trautmannsdorfa. Jeho rod postupne vybudoval rozsahly palacovy komplex, ktery opravnene nese nazev po svych stavebnicich.
Novymi majiteli zacali palac premenovat v cinzovni dum, v roce 1817 vsak byli nuceni dat objekt do drazby. V te ho ziskal Antonin Weiss. Jeho velke plany ohledne prestavby se vsak neuskutecnily, naopak - zadluzeny majitel prodal objekt eraru pro zrizeni nove prazske donucovaci pracovny.
Donucovaci pracovna
Prevod byl uskutecnen az v roce 1830. Pro budouci donucovaci pracovnu byl tak ziskan rozsahly areal mezi ulicemi Loretanskou, U Kasaren, Novym Svetem, Loretou a kapucinskym klasterem. Prestavba na donucovaci pracovnu probehla v letech 1831-1833. Pri ni byla znicena terasova uprava zahrad. Nove bylo postaveno vychodni kridlo, zrizena zenska a muzska cast, cely, prostory separace a skolni mistnosti. Nechybelo ani nemocnicni zarizeni, ustavni kaple a marnice. Pocitano bylo i s bytem spravce, s kancelaremi a dilnami. Nove byly postaveny zvysene ohradni zdi.
Mimo prace na zahrade a v dilnach byvali chovanci vodeni i na prace ve meste. Nikoli vsak uz s okovy na nohou jako drive. Jejich pracovni sila byla vyuzivana predevsim pri uklidu ulic.
V letech 1837-1865 obyvaly objekt donucovaci pracovny pouze zeny. V roce 1844 prevzaly spravu ustavu clenky radu sv. Karla Boromejskeho, sestry boromejky. Ty pozdeji presly i se svymi chovankami do klastera a zenske veznice v Repich.
Po 1.sv.v. byla v objektu nekdejsi donucovaci pracovny zrizena jedna ze studentskych koleji.
Studentska kolej
Svaz cs. studentstva usporadal tehdy velke kvetnove slavnosti v Kralovske obore pod heslem Studentstvo sobe a vytezek venoval ve prospech zrizeni nove koleje. Rovnez prezident republiky venoval castku 100 000 Kc. Slamniky a slamu venovalo ministerstvo narodni obrany. Vznikla tak (jeste pred prazdninami roku 1919) prvni studentska nocleharna. Z puvodni nocleharny se brzy stala kolej s vlastni menzou a se studentskou samospravou, ktera po vsech strankach celou kolej vedla sama. Vice nez 200 studentu soucasne naslo v koleji svuj domov za pouhych 100-150 Kc mesicne i se stravou.Teto koleji zustali jeji obyvatele verni, i kdyz se v roce 1927 mohli prestehovat do novych koleji do Dejvic. A tak 80 % vsech hradcanskych kolejaku zustalo a odmitlo se prestehovat do koleje bez samospravy a s dvojnasobnym kolejnym. Zustali, ackoli zvlaste hospodarska sprava koleje vyzadovala casto velke usili a sebezapreni.
Byl tu zalozen vlastni studentsky casopis Vidle, ktery se stal tribunou, v niz nespokojenci humorne a satiricky tepali poklesky svych spolubydlicich i kolejni spravy. Mnoho vzpominek na zivot v koleji je zachyceno v "Almanachu hradcanskych kolejaku", ktery vysel u prilezitosti desateho vyroci vzniku. Nekdejsi studenti vzpominaji, ze v pocatcich, nez byl klaster predan studentske samosprave, musel novacek pro klice od pridelene cely k paterovi. V cele byl vetsinou sklad klekatek, rozvrzanych stolu a zidli. To vse musel student uklidit, umyt podlahu i okno. Pri myti podlahy musel pak dat pozor na otvor v podlaze, ktery byl prikryt prkenkem. Byl to otvor do refektare, kterym si mnisi pousteli do cel teplo. Cely totiz nemely kamna, avsak studenti pomoci majzliku probourali stenu u okna, osadili kamna a rouru a vesele topili. Uhli bylo na dvore v drevenych kojich. Pokud nebyl vitr, bylo dobre. V opacnem pripade byl pokojik plny stiplaveho dymu.V celach nebyl zaveden elektricky proud, i kdyz v ostatnich castech klastera ano.
Studenti vzpominali i na to, ze v pocatcich za nimi dochazeli nekteri novicove z rad kapucinu. Se zajmem naslouchali hovorum o lasce a zenach a za to se odmenovali studentum naturaliemi z klasterni kuchyne, at uz rizkem nebo jitrnici. Studenti slozili i hymnu hradcanske Masarykovy koleje na napev pisne Darovalo mi devcatko.
Zpivalo se v ni: „Na Hradcanech je domov nas, ponure boudy dve. V te jedne zijem s trestanci, ta druha klaster je. Zde prozivame mladi sve, v trudu i veseli, a zaspavame strasti sve v kolejni posteli."

Na pivo chodili studenti do nedaleke Brindovy hospody, kde je dnes hospoda U Cerneho vola. Senkyr Josef Brinda byl vlastencem, ale jeho obliba u studentu nebyla v zadnem pripade zalozena na vlidnem a setrnem zachazeni s nimi. Brindovou specialitou pri obsluze napr. bylo, ze host mu nesmel podavat prazdnou sklenici, z ruky hosta sklenici nikdy nebral, ta musela stat na tacku.
Ve tricatych letech 20. stoleti se zbytek zemske donucovaci pracovny prestehoval do veznice v Ruzyni. S komplexem budov byvaleho Trautmannsdorfskeho palace a prilehlymi rozsahlymi zahradami se pocitalo jako s vhodnym mistem pro vystavbu druhe budovy Narodniho muzea. Vystavbe vsak zabranilo vypuknuti druhe svetove valky.
Studenti bydleli v byvale donucovaci pracovne az do 17.listopadu 1939, kdy byla hradcanska kolej o ctvrte hodine ranni obsazena nacisty. Kolem budovy byly rozestaveny hlidky s kulomety. Studenti museli stat v jidelne se zvednutou pravou rukou. Povely jim byly davany nemecky. Odpoledne byli prevezeni do sidla gestapa, do Petschkova palace. Nekteri z nich tam byli ponechani, zbyli odvezeni vecer zpet do koleje, kde je nechali spat za prisneho dozoru. V sobotu dopoledne byli jeste hlidani strazi a odpoledne se museli z koleje odstehovat.
Po druhe svetove valce to byla posledni kolej, ktera si udrzela svou samospravu, nez byla v roce 1949 nasilne zrusena.
Behem obdobi prvni republiky kolej podporoval prezident Masaryk, a proto se stala strediskem nemajetne studentske inteligence. Zil zde napriklad malir Zdenek Burian, herec Frantisek Filipovsky, malir Vincenc Hloznik, malir Vojtech Tittelbach a dalsi.
V dobe sve nejvetsi slavy vlastnili kolejari nemovitosti v Praze na Ujezde a zamek Kosova Hora.Tento majetek pochazel vetsinou z daru.
Po skonceni druhe svetove valky byl objekt od roku 1949 vyuzivan ministerstvem vnitra a stejne je tomu i dnes. Sve misto tady naslo jedno z oddeleni Narodniho archivu.
Byvali obyvatele koleji zalozili "Spolek hradcanskych kolejaru." Roku 1996 jeste bylo ve spolku asi 250 lidi. Nejmladsimu z nich vsak bylo jiz 75 let. Proto tehdy usporadali 30.brezna svuj posledni, paty sjezd.
Uvoz 156/13
Na konci Uvozu, v podkrovnim byte domu Na krasne vyhlidce (dnes ambasada Svedska), ktery postavil v roce 1929 JUDr. Josef Ruzicka (umuceny v roce 1943 nacisty v koncentracnim tabore Mauthausen), zila slavna automobilova zavodnice ELISKA JUNKOVA. Ve tretim patre bydlel kratce take RUDOLF SLANSKY, generalni tajemnik komunisticke strany odsouzeny v listopadu 1952 k trestu smrti.
Uvoz 155/15
Tenhle objekt vypada na prvni pohled jako doklad nejvetsiho kulturniho barbarstvi a nepochybne si kazdy nezasveceny a jenom trochu premyslivy navstevnik Prahy pomysli: Co je to za lidi, kteri z kostela ucinili hotel?!
Ve skutecnosti SPITAL SVATE ALZBETY nikdy kostelem nebyl, nybrz slouzil vzdy svemu ucelu - jako nemocnice pro chude nebo farni skola. Okazale barokni pruceli klame.
Pohorelec 112/24
V dome U KUNDRATICU jeste porad zije pani Mandlova, svagrova slavne herecky.
Pohorelec 147/8
Zrejme posledni pruchozi dum z Pohorelce na Strahovske nadvori. Chranen od r. 1964.
Pohorelec 21- Kasárna na Pohorelci
Novorenesancni budova z let 1873-1899

Sv. Jan Nepomucky
Stred namesti je zdoben piskovcovym sousosim sv. Jana Nepomuckeho z r. 1752.
Autorem je patrne Jan Antonin Quittainer (dle Pocheho), i kdyz seznam soch Galerie hl. m. Prahy uvadi jako autora Tadease Hochhause. Sousosi stavalo az do roku 1846 na Hradcanskem namesti. Do doby, nez byl znicen nacisty, tady stal pomnik legendarniho velitele cs legii v Rusku, plukovnika Josefa Jiriho Svece.

AUS VN - Armadni umelecky soubor Vita Nejedleho
Vznikl roku 1943 pri 1.ceskoslovenske brigade v SSSR. Z podnetu Z. Nejedleho a pod vedenim V. Nejedleho se utvarel profil souboru; V. Nejedly zalozil symfonicky orchestr a sbor, k nimz patrila divadelni skupina a dzezovy orchestr; zaklad repertoaru tvorila hudebni pasma. Po smrti V. Nejedleho prijal soubor cestne oznaceni AUS VN. Po roce 1945 se soubor rozsiril: vznikla skupina estradni, folkloristicka, tanecni a zajezdova opera. V roce 1950 byl soubor postaven na profesionalni zakladnu. Mel symfonicky orchestr, muzsky sbor, balet, tanecni orchestr, zabavnou a estradni skupinu. Mnoho znamych hercu a zpevaku tu vykonavalo svou zakladni vojenskou sluzbu.
Po roce 1989 byl AUS zrusen.

KURZUV DUM
    Pocatkem tricatych let 20.st. byl pri vykopech zakladu pro stavbu obecne a obcanske divci skoly (cp.118) na Hradcanech znovu objeven castecne zachovany dum risskeho mistokanclere Jakuba Kurze ze Senftenavy. V tomto dome bydlel a kratce jej vlastnil i slavny dansky hvezdar Tycho Brahe pusobici na dvore cisare Rudolfa II. Bydlel tu i matematik Jan Kepler, po kterem je pojmenovano gymnazium, ktere tu dnes stoji.
    Rozsahly renesancni letohradek Jakuba Kurze, u ktereho mel Tycho Brahe po svem prijezdu do Prahy bydlet, cisar pro neho koupil, protoze Jakub Kurz mezitim zemrel. Letohradek byl nejvyse polozenym domem v tehdejsi Praze.
    Tycho Brahe v Kurzove dome zemrel a byl pochovan v Tynskem chramu na Starem Meste prazskem. Po skonceni tricetilete valky dum zanikl.
    Rok 1901 byl rokem, v kterem mesto Praha uctilo pamatku 300 let od umrti Tychona Brahe. V te souvislosti byl take od 24. do 29. cervna dukladne prozkouman jeho hrob v Tynskem chramu. Bylo potvrzeno, ze zde ulozene kosterni pozustatky patri Tychonu Brahe a jeho manzelce Kristine. Byly nalezeny tez zbytky nosni protezy vyrobene ze slitiny zlata a stribra. Tycho Brahe jeste jako nerozvazny mladik svedl sermirsky souboj, ve kterem prisel o tuto cast sveho obliceje.
    Vyroci smrti Tychona Brahe obratilo pozornost na jeho umrtni dum, o jehoz lokalizaci se predtim marne pokouseli vedci, napr. Vaclav Vladivoj Tomek. Podarilo se to tedy az namestkovi prazskeho purkmistra Vaclavu Brozovi. Ten se neuveritelne pilnym badanim v archivu dopatral pravdy. Stastnou nahodou byly tehdy provadeny zemni prace pri uprave nove projektovane komunikace - a cast domu Jakuba Kurze byla na svete. Jeho zbytky byly castecne odkryty a provedena dokumentace. Byla nalezena brana, okna, zbytky schodist, z nichz jedno vretenove provedene v opuce a spojujici tri mistnosti bylo asi tajne, nebot melo sirku pouze 65 cm. V nekterych mistnostech byly dokonce jeste patrny zbytky maleb. Na krizove klenbe jedne z mistnosti bylo zobrazeno nebe posete hvezdami se sluncem a mesicem. Mozna, ze prave tady bydlel bud Tycho Brahe, nebo Jan Kepler.
    Bohuzel vsak nedoslo k uplnemu odkryti objektu a k jeho zakonzervovani a z duvodu snizovani terenu byly dokonce casti zdi o 40 cm a nekde i vice odbourany. Nakonec na podzim roku 1902 bylo vse opet zasypano. Zbytky byvaleho domu Jakuba Kurze zmizely opet pod terenem.
    Od pocatku podani zadosti, 5. zari 1930, na povoleni stavby obecne a obcanske divci skoly, dnesniho gymnazia Jana Keplera, trvala na navrh Pamatkoveho sboru rada hlavniho mesta Prahy na bezpodminecnem zachovani zbytku Kurzova domu. Presto padla za obet hlavnimu piliri novostavby skoly cast jihozapadniho narozi i s prilehlym slepym oknem. Nakonec byly znovu odkryte zbytky Kurzova domu zamereny, provedena dalsi dokumentace a vse prekryto zelezobetonovou deskou. Dokumentace byla ulozena v archivu Pamatkoveho sboru hlavniho mesta Prahy.
Dnes je nad betonovou deskou provedena castecna parkova uprava a je na nem spolecny pomnik Tychona Brahe a Jana Keplera od akad. sochare Josefa Vajce. Pomnik byl odhalen 20. cervence 1984.
V gymnaziu Jana Keplera je ve vychodni zdi misto, kde by se po odbourani pricky objevil fragment portalu Kurzova domu. Umyslem vedeni skoly je toto realizovat a portal zviditelnit sklenenou stenou.
    Z kroniky skoly, ktera se dochovala na reditelstvi gymnazia:
    Zapisy ze skolniho roku 1938-1939 uvadeji jeste pro skolu radostnou udalost:

    "Ke konci prvniho pololeti byla uskutecnena instalace skolniho rozhlasu. Od rozhlasove spolecnosti Radiojournal se podarilo ziskat darem prijimac se zesilovacem, gramofonem a peti ampliony. Od firmy Ultrafon ziskala reditelka skoly navic tri gramofonove desky s hudbou Bedricha Smetany a Josefa Suka."

    Brzy vsak nastaly zle casy. Dne 15. kvetna 1939 se 120 risskonemeckych vojaku nastehovalo do skolni telocvicny a nasledujiciho dne byla obsazena cela skolni budova. Zactvo skoly pak vyuzivalo stridave skolni budovu obecne a mestanske skoly chlapecke v Praze na Hradcanech.
    Zapisem o personalnich zmenach ve vedeni skoly a dalsich neblahych opatrenich jako sejmuti statnich znaku CSR ze sten uceben, preruseni branne vychovy, zakazu noseni nedovolenych odznaku, instrukcemi o chovani vuci nemeckym vojakum a revizi zakovskych a ucitelskych knihoven kronika za skolni rok 1938-1939 konci. Poslednim skolnim rokem uvedenym v kronice jsou leta 1939-1940.    

    Na zaver je konstatovano, ze skolni rok, bohaty na prevratne politicke udalosti, byl podle narizeni ukoncen jiz 21. cervna 1940.

Zleva: 1) Kasarny 2) Pohled (r.1905) z Loretanske ulice vychodnim smerem k Hradcanskemu namesti. Vpravo je byvala Hradcanska radnice. Rohovy dum naproti radnici a nad nim dalsi s podloubim patri k sobe a tvori bocni jizni trakt Toskanskeho palace. 3) Prevaznou cast zaujima budova, kterou je vojenska nemocnice, cp. 181, nyni kasarny Hradni straze. Je to byvaly dum Martinicky, postaveny zacatkem 18. stoleti stavitelem Scottim. Nemocnice tady byla od roku 1837. Prave zde mel byt podroben lekarske prohlidce Josef Svejk, hlavni postava znameho romanu "Osudy dobreho vojaka Svejka". Pred budovou stoji zajimavy plynovy litinovy kandelabr.

PRIBEH NENAPLNENE LASKY

V jednom z domu na Pohorelci bydlela pred nemnoha lety zena, jejiz osud by si zaslouzil romanove zpracovani.

Jako mlada divka zila na venkove, kdyz se zamilovala do studenta z Prahy. Laska to byla opetovana a kdyz ji "mlady pan" pozval k sobe do Prahy, rozloucila se s rodici a vypravila se do Prahy, kde se mela sejit se svym milym. Teprve po prijezdu do Prahy zjistila, ze ztratila jeho adresu. Vracet domu se nechtela a porad doufala, ze ji srdce za jeji laskou dovede. Vzdyt to nemohlo byt tak tezke, kdyz vedela aspon to, ze jeji mily zije na Pohorelci. Nasla si pobliz Hradu podnajem a hned dalsi den se vydala sveho vyvoleneho hledat. Nepodarilo se ji to vsak ani po nekolika tydnech. Nechtela se vzdat a vratit k rodicum, a tak vesla do sluzby k mestanum z jednoho pohoreleckeho domu. Verila, ze sveho mileho urcite najde... A tak, i kdyz se z tydnu a mesicu staly roky, neprestala doufat a ani ji nenapadlo si vsimat jinych napadniku..
Asi to bude znit neuveritelne, ale tenhle pribeh se opravdu stal... A ta zena sveho mileho nakonec opravdu nasla. Jenze mezitim ubehlo vice nez 50 let! To uz "jeji" mladenec davno prestal doufat, ze se jeho mila objevi, a zalozil si svou rodinu... A i kdyz uz se z nej stal mezitim vdovec, promluvili si spolu jen jednou a vickrat uz se nesesli...

Tramvaje 
Poprve vyjela tramvaj k Pohorelci 22. prosince 1911, casne rano se tu objevil motorovy vuz a na nem rude zarici petka. Po prolomeni Strahovske brany byla elektricka draha prodlouzena az k obore ve Hvezde.
 

Cache obsahuje tuzku vzdy pri zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji pritomnost nerucim. Doporucuju nosit radeji svou. Navstevovat sve kesky jen kvuli vkladani dalsich a dalsich tuzek opravdu uz nebudu… Diky za pochopeni.
Zamereni souradnic: v poradku, overeno i dalsimi osobami, souhlasi i s mapou.
Pokud presto budete mit pocit, ze vami namerene souradnice jsou presnejsi, vyuzijte moznosti pridat je do sveho logu. Diky.