Schaumburg Ruin Traditional Geocache

Zricenina hradu Shaumburg

Starší biskupské državy na kelcsku tvorily znacný majetek se správou na hrádku v Kelci. Hrádek však nebyl dosti pevný. Proto olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (1245-1281) se rozhodl vystavet tvrdý a pevný hrad na príhodném míste. Zamenil proto roku 1272 svou ves Žopy u Holešova za ves Zubrice (pozdeji zaniklou), která patrila Jindrichovi z Prílep. Tím získal strmý vrch nad touto vsí, kde zbudoval kolem roku 1272 rane gotický hrad, který nazval podle svého rodového sídla v Holštýnsku. Poloha byla vhodná také proto, že od Kelce až k Rožnovu se táhly biskupské statky, a hrad tak mohl sloužit jako správní centrum západního dílu. V roce 1273 je zde uveden purkrabe Mikuláš ze Šaumburka (Mikuláš z Choryne). Po smrti biskupa Bruna (1281) došlo v letech 1281-1282 k dobytí a vyplenení hradu biskupovými odpurci, patrne Benešem z Branice na Krnovsku nebo Benešem ze Štítiny (prípadne obema). Hrad byl však opraven. Už roku 1281 zde sídlil biskupský man Mikuláš z Choryne, který pak na prelomu 13. a 14. století založil poblíž hrádek Nový Šaumburk, který mel patrne chránit prístup k Šaumburku.

V roce 1307 získal hrad olomoucký biskup Detrich (1281-1302). Významným držitelem hradu byl také biskupský cíšník, pozdeji válecník a diplomat Mikuláš z Šaumburka. Hrad Šaumburk ležel uprostred kelcského lenního obvodu a sídlil na nem biskupský purkrabí. Biskupští manové byli k hradu povinni vojenskou službou. V prubehu 14. století se stal hrad správním strediskem celého kelcského kraje, kdežto nedaleký Nový Šaumburk (Zubríc) zustal vojenským objektem.

Koncem 14. století semzajíždel biskup Mikuláš z Rýzmburka (1388-1397) a uzavíral zde smlouvy i urovnával spory. Nakonec však v dusledku domácí války mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem se olomoucké biskupství dostalo do neutešené financní situace, jež prinutila biskupa Jana XI. Mráze (1397-1403) zastavit hrad Šaumburk, blízký hrádek Nový Šaumburk i mesto Kelc jednomu z veritelu - Heršovi Smetanovi z Modric. Roku 1404 se zmocnil hradu Jindrich z Bystrice. Od roku 1416 držel Šaumburk v zástave Zikmund z Bítova, zvaný Zich z Kelce, který se tu již v roce 1412 uvádí jako purkrabí. Za husitských válek byl hrad oporou katolíku, ale nekdy pred rokem 1429 byl hrad dobyl husitský válecník Jindrich, zvaný 'kacír z Cech', který odtud podnikal nájezdy na okolní biskupské statky a zcela je ovládl. Klid na kelcsku nezavládl ani po husitských válkách, kdy se správy Šaumburka ujal opet jeho zástavní držitel Zikmund z Bítova, k nemuž se roku 1437 pripojili i jeho synové Mikuláš a Hanuš z Liptyne. Všichni tri byli postrachem všech sousedu, s nimiž meli neustálé spory. Také ovládali velkou cást východní Moravy. Jejich rádení ucinil konec teprve moravský zemský hejtman Jan z Cimburka, který roku 1451 hrad vykoupil za 1500 zlatých od Jana z Bítova (Zikmundova bratra) ze zástavy, a když mu pak Bítovští nechteli hrady vydat, roku 1451 je dobyl a nechal je zborit. Z listu Bohuslava ze Zvole z roku 1455 se dovídáme, že biskup povolil zástavním držitelum kelcského statku Janu a Beneši z Heršpic, aby si postavili v Kelci tvrz. Za krále Jirího z Podebrad byl hrad Šaumburk sice ješte obnoven, ale všechna práva hradní a manská byla prenesena do Kelce. Za válek uhreských v druhé polovine 15. století hrad dobyl král Matyáš Korvín a dal posádku Šaumburka i Kelce pobít. To byl definitivní zánik hradu Šaumburka. Nezapomente navstivit sousedni hradek Zubric, kde se nachazi dalsi keska.