Dnešním úkolem pro Vás bude poznat
kvetinu a pripomenu Vám svátky kdy se kvetina „musí“
dávat.
Prvním svátkem v roce je v dnešní dobe
oblíbený svátek všech zamilovaných - svatý
Valentýn.
I když se považuje svatý Valentýn za americkou
komercní legendu, jedná se v tomto prípade o omyl. Valentýn je
totiž opravdu historicky skutecná doložená postava. Proto je tento
svátek stejne významný jako jiné historické momenty.
Život svatého Valentýna je opreden mnoha tajemstvími. Z nekolika
mála historických dokumentu lze zjistit, že zemrel v roce 269, a
následne byl prohlášen za svatého. Za svého života pusobil v
knežském úradu za vlády císare Claudia II. Gothica (268 – 270).
Koluje o nem celá rada legend.
Sv. Valentýn dle Rímské
legendy
Valentýn je považován za velmi ctnostného, pocestného a moudrého
cloveka. O jeho moudrosti se doslechl dokonce i císar a povolal si
Valentýna k sobe. Nešetril chválou a neskrýval obdiv k Valentýnovi,
posteskl si také nad okolnostmi, proc se Valentýn nemuže stát
prítelem císarovým. Protože Valentýn, ac tak moudrý a vzdelaný,
verí tem poverám (mel na mysli krestanství). Císar nakázal
mestskému prefektu Astoriovi, aby na sebevedomého Valentýna
dohlížel. A aby byl Valentýn pod duslednou kontrolou, vzal si
Astorius Valentýna do domu. Tam se setkal s velmi krásnou, ale
nevidomou dcerou prefekta. Astorius požádal Valentýna, aby se
modlil za dcerin zrak. Valentýn tak rád ucinil, protože v sílu
modliteb veril a dívku si zamiloval. Zázrak se opravdu stal a dívka
opet spatrila svetlo sveta. O zázracném uzdravení si povídal celý
Rím. Pohané odmítli verit v ten zázrak a vtrhli do domu prefekta,
Valentýna odvedli a za mestem mu oddelili mecem hlavu od tela.
Navzdory trpkému osudu se stal sv. Valentýn patronem verných a
cisté, oddané lásky.
Sv. Valentýn dle krestanské
legendy
Císar Claudius II. úcastnil mnoha bitev, ale rímští muži jen neradi
vstupovali do vojska. Claudius byl presvedcen, že to bylo proto, že
nechteli opouštet své milé a rodiny, a proto se rozhodl zakázat
všechna zasnoubení i svatby v celém Ríme. Svatý Valentýn byl rímský
knez, který žil v dobe Claudiovy vlády. Nedbal Claudiova zákazu a
dál tajne oddával zamilované páry. Za tyto skutky byl uveznen a
odsouzen k smrti. Trest byl vykonán 14. února r. 296. Valentýnovým
posledním vzkazem byla slova: „Od tvého Valentýna“. Odsud pak
vznikla tradice zasílání zamilovaných prání a obdarovávání
lásek.
Která z verzí je pravdivá se asi nikdy nedozvíme, nicméne se nadále
traduje nekolik pover a zvyku o kterých možná ani
nevíte.
Svobodným dívkám napoví jaký bude jejich ženich podle toho,
jakého ptácka v tento den uvidí:
» Sýkorka = námorník
» Stehlík = bohác
» Holubice = dobrák
» Modrinka = velmi štastný clovek
» Kos = farár
» Datel = další rok zustane dívka bez ženicha
na sv. Valentýna by meli všichni zamilovaní
dodržovat:
» Snídane - valentýnovský toust s máslem a sypaný skoricovým
cukrem
» Svému miláckovi potají predat bláznivý dárek, jehož úcelem je
prekvapit i rozesmát
» Zamilovaní si píší zamilovaný vzkazy
» V tento den se myslí také na rodice - sladkosti, kyticky
» Svým domácím mazlíckum uvazujeme cervenou mašli
Druhým svátkem je 8.
brezen, což jak sami víte je Mezinárodní Den
Žen
Mezinárodní den žen vznikl jako výrocí stávky
newyorských švadlen v roce 1909 ve Spojených státech. O rok pozdeji
Socialistická internacionála na svém zasedání v Kodani proklamovala
Mezinárodní den žen "na pocest hnutí za práva žen a pomoc k
dosažení univerzálního hlasovacího práva.“
Historie Dne Žen, jak se mu zpocátku ríkalo, presto zacala ale už v
roce 1907, kdy na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu
vystoupila rakouská delegátka s myšlenou, že by se ženy melo v
urcitý den v roce scházet a žádat volební právo. Poprvé se takto
ženy sešly v roce 1911 v Nemecku, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku,
Dánsku, v Americe. Bylo požadováno právo na práci a na odborný
výcvik a skoncování s diskriminací.
Ruské ženy poprvé slavily MDŽ 8. brezna 1917 na památku ženských
nepokoju proti válce a bíde v Petrohrade. Ty posléze prerostly v
únorovou revoluci a abdikaci cara. Lenin poté prohlásil 8. brezen
za oficiální svátek "na oslavu heroické práce žen“. Dnes jde o
celosvetovou manifestaci za odstranení diskriminace žen a za jejich
rovná práva. Slaví se v celé Evrope, Americe i Austrálii. I v
Cesku.
V bývalém Ceskoslovensku tehdejší KSC bohužel tento den využila k
propagande komunistického režimu a pokrivení vedomí obyvatelstva.
Rudé karafiáty a verše predstavitelek Svazu žen asi pametníci jen
tak nezapomenou. Nicméne MDŽ je skutecne mezinárodním dnem,
uznávaným v ruzných cástech sveta a naše komunistická minulost mu
jen dává rudou kanku zrudné diktatury.
A naším tretím
svátkem je Den Matek, nebo dnes již Svátek
matek.
Svátek matek má svuj puvod ve starém Recku, kde
byla uctívána bohyne Rhea, matka všech bohu. Také starí Rímané
konali obrady, kterými uctívali a oslavovali Cybele, taktéž matku
všech bohu. Tato rímská náboženská slavnost známá jako Hilaria
trvala celkem tri dny, a to od 15. do 18. brezna.
První zprávy o predchudci nynejšího Svátku matek sahají do Anglie
16. století. Tehdy se tomuto dni ríkalo Materská nedele nebo Nedele
matek (Mothering Sunday) a slavil se na pocest všech anglických
matek v období zvaném Lent (tj. ctyricetidenní postní období od
Velikonoc).
Je to vždy druhá nedele pustu, jež oslavuje matky. V den Mothering
Sunday melo služebnictvo volno k tomu, aby se vrátilo domu a
trávilo tento den se svými matkami, nebot mnoho chudých v Anglii
pracovalo jako služebnictvo v bohatých rodinách, casto daleko od
domova.
Do podoby dnešní se dostal tento svátek v roce 1913, kdy Kongres
USA navrhl slavit každorocne vždy druhou kvetnovou nedeli jako
národní svátek venovaný matkám.
V roce 1914 oslavy prvního národního Dne matek oficiálne vyhlásil
tehdejší americký prezident Woodrow Wilson. Jako symbol podekování
matkám byla urcena kvetina – bílý karafiát.
V tento den matky nepracovaly, nevarily, neuklízely. Všechno
obstarávaly deti, které navíc maminky ochotne obsluhovaly. Dospelí
posílali matkám pozdravy a blahoprání. Obcané USA se zdobili
kvetinou - bílou ten, kdo maminku už nemel a cervenou ti
ostatní.
V roce 1913 se Dne matek slavil poprvé v Evrope - konkrétne v
Anglii.
V Ceskoslovensku Den matek prosadila emancipovaná predsedkyne
Ceskoslovenského cerveného kríže Alice Masaryková v roce 1914. Po
únoru 1948 byl Den matek oficiálne nahrazen Mezinárodním dnem žen a
teprve po listopadu 1989 jsme se k této krásné oslave maminek
vrátili.
Zajisté jsem Vám dal inspiraci k tomu, aby jste svou prítelkyni,
maminku ci kamarádku obdarovali kvetinou. A pokud tak ciníte
vícekrát do roka i bez jakéhokoliv duvodu, tak tím lépe. A zajisté
Vám v tom prípade nebude delat problém rozpoznat pár kvetin a
priradit k nim správné latinské názvy, které Vám následne poodhalí
výsledné souradnice dnešní cache, která byla venována vznikající
tradici jihoceských eventu, pri oslave Mezinárodního Dne Žen.
Zde máte tedy obrázky kvetin a
níže pod tím najdete latinské názvy, které když dosadíte ke
správným kvetinám Vám poodhalí výsledné souradnice
cache.
S chutí do toho, pul je hotovo !!!
Zde máte latinské názvy s uvedenou
hodnotou, kterou když dosadíte do vzorecku, tak Vám vyskocí
výsledné souradnice.
Jak jednoduché. :)
|
Rosa |
8 |
|
Tulipa |
8 |
|
Narcissus |
8 |
|
Lilium |
5 |
|
Dendrobium |
2 |
|
Helianthus |
9 |
|
Caryophyllus |
3 |
|
Chrysanthemum |
9 |
N 48°
5F.CAG
E014° 2E.DBH
