The
Barrande's Rock (Barrandova skála in Czech) is a part of
one from the most complete Palaeozoical profiles in the world,
ranging from the Upper Ordovician to the highest part of Lower
Devonian (Prag, Lochkov and Zlíchov steps; international stratotype
of Zlíchov sub-step). Barrande's Rock is an unique sample of
folding of Palaeozoic limestones and finding place of thermophilous
rocky steppe flora & fauna.
The Barrande's Rock and it's
neighbourhood shows a classic geological profile from the Upper
Ordovician to the Devonian with unique examples of folding and
other tectonic faults of Devonian rocks due to the phenomena
connected with Varisan folding. Close to the rock you can find also
stratotype of the lower boundary of Zlíchov step (Devonian)
connected with the world-known corral horizon site in the "U
Kaplicky" quarry. Important are also the Palaeontological finding
places, particularly in the Lower Silurian and the upper part of
the Kopaniny formation of the Upper Silurian. From the number of
fossils mention should be made e.g. of the trilobites of the
Odontochile and Reedops families, corrals, orthocera, the
graptolite Testograptus testis, the fivalves Slava,
Isolia, Snoopyia insolita. The area forms part of a
typical area of occurrence of the international Prag step
(Devonian) and a typical site of the Prag formation in the facies
of Dvorec-Prokop limestones (Prag step, Devonian). From the number
of significant faults the area is affected partly by overlaps
doubling the stratification of the Lower Silurian and Ordovician.
The slopes are covered with a whole sequence of soils ranging from
protorendzinas and protorankers to brown rendzinas to eubasic brown
soils on diabases.
Source: Fotoarchiv - Online archive of
geological photographs at Czech Geological
Survey
This important rock formation is
marked by the memorial tablet to commemorate the classic of Czech
and world palaeontology, Joachim Barrande. Barrande's Rock
is a real open-air textbook of geology and target of numerous
excursions. Less than one year after the death of Joachim Barrande
on June 14, 1884, an iron tablet 4.8 m long and 1.5 m high bearing
the name of BARRANDE was unveiled festively. The area was
put under the administration of the National Museum in Prague. In
this way the Barrande's Rock became the oldest geological reserve
in the territory of Austro-Hungary Empire and perhaps in the whole
of Europe.
|
|
Joachim
Barrande
[August 11, 1799 - October 5, 1883]
French, in Bohemia (Czech Republic) living and working geologist
and palaeontologist
Barrande was born at Saugues, Haute
Loire, and educated in the École Polytechnique at Paris. Although
he had received the training of an engineer, his first appointment
was that of tutor to the duc de Bordeaux (afterwards known as the
comte de Chambord), grandson of Charles X, and when the king
abdicated in 1830, Barrande accompanied the royal exiles to England
and Scotland, and afterwards to Prague. Settling in that city in
1831, he became occupied in engineering works, and his attention
was then attracted to the fossils from the Lower Palaeozoic rocks
of Bohemia.
|
The publication in 1839 of
Murchison's Silurian System incited Barrande to carry on systematic
researches on the equivalent strata in Bohemia. For ten years
(1840-1850) he made a detailed study of these rocks, engaging
workmen specially to collect fossils, and in this way he obtained
upwards of 3500 species of graptolites, brachiopoda, mollusca,
trilobites and fishes. The first volume of his great work,
"Systéme silurien du centre de la Bohéme" (dealing with
trilobites, several genera, including Deiphon, which he
personally described), appeared in 1852; and from that date until
1881, he issued twenty-one quarto volumes of text and plates. Two
other volumes were issued after his death in 1887 and 1894. It is
estimated that he spent nearly L10,000 on these works. In addition
he published a large number of separate papers. In recognition of
his important researches the Geological Society of London in 1857
awarded to him the Wollaston medal.
He was a fervent advocate of the
theory of the catastrophes (as taught by Georges Cuvier), thus
opposing Charles Darwin's theory of evolution. He also wrote a
five-volume book on the defense of his theory of so-called
"colonies", presuming that the cause of the presence of fossils
typical for one layer surrounded by those typical for another is
atectonical. He tended to name those colonies with names of his
scientific adversaries.
Not only above mentioned
Barrande's Rock, but whole district of Prague,
Barrandov, was named in honor of the scientist in 1928. His
name bears also the Barrandian area, which is located in the
western part of Czech Republic (Central and Western Bohemia).
Barrandian occupies a special position among the classical European
regions of geological interest: it shows Proterozoic up to Middle
Devonian sequences extraordinarily well exposed, easily accessible,
and from the middle Cambrian richly fossiliferous in many
stratigraphic units. And finally, close to the rock crossing Vltava
river, is the biggest highway bridge in Prague - Barrandovský
most (Barrandov bridge).
For the
valid "cache found" log send to us via profile e-mail
answers to these four questions:
- what are exact (measure at road under rock...) the GPS
coordinates of the J.B. memorial tablet;
- what is origin of the rock-profile (artificial or
natural...)?
- what are (approx. in tens of cm) thicknesses of limestone
layers under the J.B. memorial tablet (close to ground; several
possibilities...)
- where Joachim Barrande died?
Barrandova
skála je soucástí i ve svetovém merítku jednoho z
nejkomplexnejsích profilu Palaeozoika reprezentujícího geologické
vrstvy od svrchního ordoviku po nejvyssí cást spodního devonu
(stupen Prag, Lochkov a Zlíchov; mezinárodní stratotyp podstupne
Zlíchov.) Sama Barrandova skála (jako soucást Národní
prírodní památky Barrandovské skály) je unikátním príkladem
zvrásnení prvohorních vápencu a naleziste termofilní fauny a
flory.
Barrandova skála je
svetoznámý geologický odkryv lochkovského souvrství spodního
devonu. Je unikátní predevsím svým názorne odkrytým slozitým
zvrásnením deskovitých vápencových vrstev dokládajících jeho
intenzitu. K tomuto zvrásnení doslo koncem starsích a pocátkem
mladsích prvohor (tzv. variské vrásnení). Lze zde pozorovat
nejruznejsí typy vrás casto porusené dalsími tektonickými
poruchami, napr. presmyky vrás. Detailní zvrásnení bylo zpusobeno
snadnou vrásnitelností deskovitých vápencu lochkovského souvrství,
která kontrastuje napr. s vápenci dvorecko-prokopskými. Lochkovské
vápence obsahují velmi tenké vrstvy vápnitých bridlic a hlavne
hojné shluky tmavých rohovcu, které vznikaly shlukováním kremene v
dobe zpevnování (diagenese) hornin.
Zdroj: Fotoarchiv - Online archiv
geologických fotografií, Ceská geologická
služba
Barrandova skála je umelým odkryvem
- puvodne sahala az do Vltavy, ale pri stavbe silnice ze Smíchova
na Zbraslav byla cást odstrelena. Odstrely provádeli francouzstí
vojáci v r. 1742 za války o tzv. dedictví rakouské, kdy tehdejsí
evropské mocnosti nechtely uznat Marii Terezii za oprávnenou
dedicku habsburského trunu. Cásti skály byly odstreleny i pri
stavbe zeleznicní trati r. 1862. Skálu venoval Prírodovedeckému
sboru Národního muzea do bezplatného uzívání majitel lomu Max
Herget. Prakticky se tak jedná o nejstarsí geologickou rezervaci na
území Rakousko-Uherské monarchie (tedy i dnesní Ceské republiky) a
pravdepodobne i nejstarsí chránené uzemí tohoto typu v rámci celé
Evropy.
Sedimentace lochkovských vápencu
probíhala casto za neklidných pomeru na morském dne a morské proudy
obcas premístovaly jiz zpevnené úlomky vápencu. Tím vznikaly
sedimentární brekcie - horniny, v nichz jsou ostrohranné i zaoblené
úlomky vápencu tmeleny pozdeji usazenou vetsinou hrubozrnejsí
hmotou. Ty jsou odkryté u jizního konce Barrandovy skály (místo je
oznaceno cerveným trojúhelníkem).
Barrandova skála je klasickým
geologickým odkryvem studovaným jiz Joachimem Barrandem,
podle nehoz je skála nazvána. V horní cásti skály je umístena
ocelová pametní deska (4.8 m × 1.5 m) s nápisem "BARRANDE".
Ta zde byla osazena z iniciativy Antonína Frice a Prírodovedeckého
sboru Národního muzea (tehdy jeste Musea království ceského) r.
1884, tj. rok po jeho Barrandeho smrti.
|
|
Joachim
Barrande
[11.srpna 1799 - 5.ríjna 1883]
v Cechách zijící a pracující geolog a paleontolog francouzského
puvodu
Joachim Barrande se narodil v
mestecku Saugues v hornatém departmentu Haute Loire v jizní
Francii. Jeho otec byl obchodník se suknem. V letech
1819—1824 studoval v Parízi na proslulé vysoké skole "École
polytechnique" a "École des ponts et chaussées". Mimo technické
obory studoval prírodní vedy. Krátce po studiích se stal
vychovatelem následníka francouzského trunu prince Jindricha,
hrabete z Chambordu. Vypovezený dvur putoval nejprve do skotského
Edinburgu a pak na pozvání císare Frantiska I. do Cech. Tady dvur
sídlil nejprve v Bustehrade a pozdeji na Prazském hrade.
|
Shodou okolností se nedlouho po
Barrandove príchodu zacala projektovat konská zeleznicní dráha z
Krivoklátu do malé uhelné pánve v Radnicích a do Plzne. Pri techto
pracích si mladý francouzský inzenýr vsiml vzácne zachovalých
otisku morských zivocichu v tmavé bridlicnaté hornine a zacal je
sbírat. Krásné nálezy trilobitu, mekkýsu a hlavonozcu ucarovaly
Barrandovi tak, ze jejich studiu zasvetil zbytek zivota.
Tak v prubehu 45 let vznikalo
ohromné dílo o dávné zvírene silurského more "Systeme silurien
du centre de la Bohéme" tedy "Silurský systém Stredních
Cech". První svazek venovaný trilobitum vysel az v r.1852.
Poslední dokoncený ctyrsvazkový díl, který byl venován mlzum, byl
publikován v r. 1881. Za jeho zivota vyslo celkem 22 svazku, ve
kterých je popsáno a vyobrazeno celkem 3557 druhu. Celé toto dílo
má pres 6000 stran textu a vysvetlivek k obrázkum a 1160
litografovaných tabulí s dokonale verným vyobrazením popisovaných
exempláru. Tato práce je razena k nejrozsáhlejsím vedeckým dílum
vsech dob a oboru vytvoreným jedním clovekem.
Od Frantiska Palackého priucoval se
Barrandee v Praze nemcine, od delníku, kterí pro neho nekterí i
celá léta shromazdovali zkameneliny, ucil se cesky. I kdyz mu nekdy
vedecká obec vytýkala, ze pri pojmenovávání zivocichu uchyluje se
od latiny a rectiny k obycejné cestine. Avsak Barrande trval na
svém, a tak v odborném názvosloví nacházíme milá slova, jako
napríklad musle Babinka prima nebo Tetinka,
Panenka ci Synek. Byt na Malé Strane v Chotkove
ulici, dnes Vítezná, pripomínal spíse skladiste, v nemz bábinka,
matka naseho básníka Jana Nerudy, obstarávala Barrandovu malou
domácnost a kuchyni. Prestoze malý Jan Neruda nechodil jeste ani do
skoly, byl Joachimem Barrandem jmenován osobním sekretárem. Prazská
vedecká obec, z níz k prátelum J. Barranda patrili Frantisek
Palacký, profesor Antonín Fric, historik Václav Hanka, hrabe Kaspar
ze Šternberka, Jan Erazim Vocel a mnozí dalsí, zacala se
obávat o osudy obrovské sbírky (cítající témer 300 000 kusu
zkamenelin (!) s více nez 40 000 typy a originály ve 1 200 bednách
i zcela unikátní knihovnu cítající 112 publikací) od okamziku, kdy
sbírka jiného prazského sberatele byla dedici prodána do Ameriky.
Avsak Barrande zachoval se podle své povahy. Kdyz v 84 letech
zemrel, ukázalo se, ze uz v roce 1881 nechal sepsat závet, podle
níz "daruje a do úplného majetku odkazuje Ceskému muzeu v Praze
vsechny své rukopisy, knihy, nákresy i sbírky." J. Barrande pridal
k tomuto nedocenitelnému daru, k této vlastní celozivotní práci
jeste deset tisíc zlatých pro pokracovatele a následníky v
zapocatém díle. Jeho dar oznacil Jan Neruda za dar královský. Krome
sbírek, které jsou dnes ulozeny v Národním muzeu, prinesl Barrande
i slávu nasí vlasti, nebot názvosloví geologického slození ceských
prvohor stalo se soucástí mezinárodní odborné terminologie.
"Že Joachim Barrande daroval celé své
znamenité sbírky geologické, svého druhu jediné na svete, Ceskému
muzeu, je to víc nez dar královský, jet' to nejkavalírstejsí
poklona, jaká se mohla ceskému národu ucinit. Mravní význam daru
toho je práve nyní neocenitelný. Je to veru krásná víra v dusevní
zivot ceský a ve zdatnosti ceské vedy, ze Barrande sveril i sbírky
i dílo své ceskému národu. Na takové svedectví muze národ ceský být
hrdý."
Jan Neruda 1884
Na památku významného vedce a
velkého cloveka (který se své druhé vlasti odmenil neskonale lépe
nez vetsina rádoby "vlastencu") bylo území geologických vrstev
prvohor na území mezi Kralupy nad Vltavou, Kladnem, Stríbrem,
Príbramí, Rícany a Brandýsem nad Labem pojmenováno
Barrandien. Také celá prazská ctvrt nad tehdy snad jeste
neexistujícími Barrandovskými filmovými ateliéry, nese od
roku 1928 jméno po slavném vedci. Kazdým rokem bývá horolezci
obnovován jiz zmínený obrovský nápis se jménem Barrande na
stejnojmené skále, jez je tématem této Earthache.
Pro zápis
platného "cache found" logu a poslat nám via e-mail
(GC-profil) odpovedi (necekejte na schválení logu; muzete zalogovat
"found" a poslat odpovedi, provedeme následne kontrolu a pokud neco
nebude v porádku, ozveme se...) na následující ctyri
otázky:
- co mozná nejpresnejí zmerené GPS souradnice (merte na ceste pod
skalou...) obrí pametní desky na skále;
- jaký je puvod skalního profilu nad vámi (dílo prírody ci
lidských rukou...)?
- jaké jsou (priblizne, v desítkách cm) tloustky ruzných
zvrasnených vápencových vrstev na skále pod pametní deskou (stací
3-4 udaje...)?
- kde Joachim Barrande zemrel?
|