Jára Cimrman
Jára Cimrman se narodil ve Vídni nekdy mezi léty 1853 a 1859 (matrikáruv nejistý rukopis pripouští i roky 1856, 1864, 1868, 1883 ci 1884).
Jeho otec byl ceský krejcí Leopold Cimrman a matka rakouská herecka Marlen Jelinková-Cimrmanová. On sám se cítil být Cechem, o cemž vypovídá i poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadruje touhu „uvidet svou vlast Böhmen“.
Byl jedním z nejvetších ceských dramatiku, básníku, hudebníku, ucitelu, cestovatelu, filozofu, vynálezcu, kriminalistu a sportovcu své doby.
Poslední bezpecne zjištené místo pobytu je Liptákov v Jizerských horách roku 1914. Podle jiných informací však z Liptákova odejel do starobince ve Frymburku. Jeho údajné místo skonání se nachází v lese na tzv. Husí ceste, poblíž obce Skalka v Ústeckém kraji. Za svého života se nedockal uznání. Teprve objevem truhly s pozustalostí dr. Evženem Hedvábným je evropská verejnost seznámena s jeho géniem.
Jára Cimrman predložil americké vláde projekt Panamského pruplavu vcetne libreta stejnojmenné opery. Reformoval halicské školství. S hrabetem Zeppelinem konstruoval první vzducholod s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z ceského vrbového proutí. Jako anarchista vyhoštený z Nemecka si nesl v osobních dokladech záznam „strujce nepokoju“, což vedlo švýcarskou firmu Omega k nabídce, aby zdokonalil setrvacník dámských hodinek Piccolo. Zároven v težkých podmínkách tamních Alp zavedl (a po nejaký cas také vykonával) funkci porodního dedka. Dále zkoumal život polárních Samojedu a na úteku pred vyhladovelým kmenem Mlasku minul severní pól o pouhých sedm metru. V Paraguayi založil loutkové divadlo. Ve Vídni založil kriminalistickou, hudební a baletní školu. Vedl obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na niž bohužel zarputilý Ir neodpovídal. Vynalezl jogurt. Nezištne pomáhal rade svetových velikánu: manželum Curieovým nanosil do sklepa na vlastních zádech petactyricet puten smolince, prof. Burianovi asistoval pri prvních plastických operacích, Edisonovi predelal pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sehnal podnájem, J. V. Sládkovi opravil puvodne chlípný záver jeho známé básne Lesní studánka, Cechovovi pochválil novou knihu povídek a pohnojil višnový sad. Je také tvurcem filozofie externismu. Jako vášnivý prírodovedec objevil monopól. Tento objev však upadl v zapomnení, nebot ekonomy 20. století došlo k zámene. Objevil také CD (Cimrmanuv disk) znovuobjevený roku 1979 a nazvaný kompaktní disk. Cimrman však místo dnešního polykarbonátu používal ekologický vcelí vosk. Další vynálezy: dvoudílné plavky, plnotucné mléko, princip internetu (pozdeji implementovaný jeho dlouholetým spolupracovníkem Vencou Certem) a mnoho dalších.
Jakkoliv mel Jára Cimrman neklidnou krev, vždy se rád vracel domu, do Cech. Vlastenectví je nejvýraznejším rysem jeho osobnosti. Pro ne trpel v habsburských žalárích, pro ne se naucil témer plynne cesky. Pro ne – a to nejlépe osvetluje vroucnost jeho cešství – se dokázal rozejít i s nejlepším prítelem Aloisem Jiráskem. Nemohl mu totiž odpustit, že zaradil do svých Starých povestí ceských príbeh o blanických rytírích, cekajících v nitru hory, aby prispechali národu na pomoc, až bude nejhure. „Protože za celých tri sta let habsburského útlaku nikdy nevyjeli,“ vycítá mu v dopise Cimrman, „deprimuješ tak národ vyhlídkou, že to, co prožívá, není ješte nic proti tomu, co teprve prijde.“
Teprve 23. února, v deset hodin pet minut dopoledne, kolem roku 1966, byla v pojizerské vesnicce Liptákov nalezena truhla s významnou cástí Mistrovy pozustalosti. Nalezené dokumenty inspirovaly o rok pozdeji v Praze vznik Spolecnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostrednictvím tisku, rozhlasu a zejména pak divadla, nesoucího Mistrovo jméno, popularizuje Cimrmanuv duchovní odkaz.
První zpráva o existenci ceského velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v porad Ceskoslovenského rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka (jednalo se o fingovaný „prímý prenos“ z neexistujícího pražského podniku - autori: Z. Sverák a J. Šebánek, režie H. Philippová, hudební dramaturg I. Štedrý.)
Když se po mnoha desetiletích zaskvely na scéne Mistrovy divadelní hry, celá rada literárních vedcu zacala o Cimrmanove existenci pochybovat a oznacila jeho dílo za liptákovský podvrh podobný podvrhu zelenohorskému a královédvorskému. Na to je jednoduchá odpoved. Který z našich soudobých spisovatelu by byl schopen dílo takové velikosti vytvorit? Žádný. Cítíme, že by se k takovému cinu museli spojit nejméne dva. Ale i ti by museli být alespon prumerne geniální. At už je tomu jakkoli, díla, pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patrí k vrcholum svetové dramatické tvorby. Mužeme o tom diskutovat, mužeme o tom vést spory, mužeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá delat.
zdroj: wikipedia.org
Keš
Po životopisném úvodu se dostáváme k samotné keši. Ta se nachází na malebném míste poblíž Malé Morávky. O tomto míste jsem se již delší dobu domníval, že tudy Cimrman putoval se svou kocovnou divadelní spolecností Lipany, a krátce se zde zastavil k odpocinku. Bohužel o této mé domnence pochyboval nejen vídenský profesor Erich Fiedler, ale i prední ceští cimrmanologové. Ani muj archeologický výzkum neprinesl presvedcivé dukazy. Nakonec jsem však Cimrmanovu návštevu na témer sto procent dokázal pomocí vylucovací metody. Proste jsem si rekl, že je vylouceno, aby Cimrman tak nádherné místo nenavštívil.
A jak se sem dostanete vy, milí geocacheri? Zkuste pohledat v listingu.
Hledat keš na úvodních souradnicích je tedy zbytecné, zato je však mužete použít k bezplatnému zaparkování vašeho geovozidla na neomezene dlouhou dobu.
Preji vám mnoho príjemných chvil strávených nad rešením a hledáním keše.
