Priroda na Cernem Moste II. Traditional Geocache

Priroda na Cernem Moste II.

Vitam Vas u treti kesky ze serie volne na sebe navazujicich kesek o Cernem Moste.
(cela serie se sklada z kesek: Jmeno Cerny Most, Priroda na Cernem Moste, …)

Nebudu Vas zatezovat dlouhym uvodem – tak jen kratce. Pred lety jsem se ja stredoprazak ocitl na sidlisti Cerny Most a tato cast Prahy 14 se me a me rodine stala domovem.
Na sidlistich je obvykle, ze mnozstvi betonu a asfaltu prevazuje nad malymi ostruvky zelene a nekolika vyrovnanymi radami stromecku.
Proto jsem jako prvni vec na novem bydlisti hledal unik nekam do zelene, do prirody. Myslim si, ze jsem byl ve svem hledani nakonec uspesny! S prvnim takovym nalezem jsem vas seznamil v kesce „Priroda na Cernem Moste“. Vim i o dalsich mistech a rad Vas na ne pozvu!

Co takhle cesta pres Cerny Most do pohadky?

Stejne jako princ v pohadkach prastarych musime se na cestu dalekou vypravit. Nekteri poutnici nechaji zaprahnout povoz mnohakonovy, dalsi osedlaji ore Jednostopaka, dalsi si na cestu vezmou zelezneho krtka (asi kouzelnici) a ti posledni „keseri vezdejsi“ obuji sobe alespon dobre boty a do ruky poutnickou hul vezmou.

Vsichni poutnici vybaveni ukazately kouzelnymi vyrazi na bod vychozi  (o kterem tento pergamen hovoriti raci jako o prvnim bodu referencnim), Ti movitejsi a prespolnejsi zde mohou sva sprezeni mnohakonova odstaviti a dale pesmo pokracovat.
Zde na Tebe poutnice ciha nebezpeci a zaroven zkouska prvni! Nesmis podlehnout svodum marnivym , slovum laskavym, ktera se Tobe vemlouvati a k utraceni zlataku tezce nabytych vybizeti budou. Zanech tedy mumraj a hemzeni lidu prosteho mudlovskeho za sebou a jdi krokem pevnym dale. Po prave ruce zluty hrad obru nejakych zanechas.

Jen kratka cesticka Te zavede k mistu vstupnimu, ktere asi nejaci kralove trpaslici zbudovati racili, lec nezoufej i osoba z pokoleni lidskeho jim projiti muze (jen postoj prosebnika zaujmouti musi). Nedej se tedy poutniku odradit velikosti pruchodu, ani tim, ze pod brichem ore oceloveho cesta Tva vede (toto je zkouska druha – bod vstupni tento popis zove druhym referencnim bodem).

Jsi uspesne na druhe strane Tve oci se rozkoukaji z prechodu tmy a jasneho svetla a co neuzris! Nefalsovanou, bujnou a krasnou prirodu – ptactvo nebeske svitori, kyticky kvetou a vuni omamnou kolem sebe siri nebo Ti pod nohama krupe belostny snih (ma kristalova koule spatne uz ukazuje v jakem rocnim obdobi jsi se na cestu vydal, proto na tento pergamen zapisuji obe eventuality). O blate a podobnych protivenstvich se nezminuji, protoze jsem na dobu putovani Tveho vykouzliti racil slunka svit a pohodu vukol (a pokud Te zrovna skrapi provazce vody, blesky se krizuji a hromy rachoti, tak si za to muzes urcite sam! Musel jsi skutkem svym nerozvaznym hnev nejakeho kouzelnika neb „samana“ na svou hlavu privolat a on pak na Tebe seslal bozi dopusteni).

Nejasej ale predcasne nase cesta jeste neni u konce! Po par desitkach metru v dali ceka na Tebe dalsi rozhodujici krok – kterou cestou se vydat? Cestou rovne, nebo cestou prudce odbocujici vpravo? Ktera je ta spravna? Kouzelna sipka se ne a ne vyslovit a vaha mezi obemi. Nenecham Te dlouho tapat, jsem prece Tvuj dobry pruvodce. Cesta prudce zahybajici vpravo Te poutniku dovede na misto romanticke a Tvym zrakum odkryje rozeklane piskovcove skaly. My se ale vydame cestou primou, ktera nas na temeno techto skal privede mohem pohodlneji. Pokud jsi ale priznivec volneho skalolezeni a podobnych skopicin a Tvuj mlady zivot Te omrzel, tak Te zanecham osudu a budu uz jen vzpominat posetilcu a nezbedu dobrych rad nedbajicich. (toto byla zkouska treti)

Vratme se vsak na cestu pravou, ktera dale povede nase kroky az do kouzelneho prastareho sadu. Zde spatrime mnoho vzacnych stromu, ktere vetve sve rozsochate k oblakum vztahuji a potechu oku poskytuji (v prihodny cas i lahodne plody poutnikum znavenym poskytnou).

Uz cil nas na dohled! Povzbud se poutniku, probud a zbystri vsechny smysly sve, neb ukol posledni Te ceka.  Tvym ukolem je ukryt pokladu nalezti a znameni sve v nem na vecne casy zanechat. Zde uz me vedeni pruvodcovske nepotrebujes. Drive nez Te s pranim „Necht Tve dalsi kroky keserske stesti provazi“ zanecham, tak Ti jeste nekolik rad pro nalezeni pokladu poskytnu.

Hledas skrinku velikosti 5 palcu z dely, 4 palce z sire a 2,5 palce vysky. Ukryt skrinky drive male drace obyvati racilo a kamenem vchod do sve sluje zatarasiti mohlo. Nejspise i po dracim konani v okoli pokladu haldy kamene cerneho se nachazeji! Mech je vsak uz obrusta, to uz je drace asi naveky pryc. Pokud stale bloudis tak nevahej sifru hintovou pouzij a obrazek skrinkou  kouzelnou porizeny, spoiler zvany, si prohledni.

Na konec uplny Ti poutniku tri rady dam. Prvni je durazna – POZOR DEJ at kroky Tve k okraji skal nevedou a zradny pad do hlubin Ti smrt neprivodi (na ditka sva nezbedna zvlastni zretel dej). Poklad se v dostatecne vzdalenosti od nebezpecnych koutu nachazi a zadne nebezpecenstvi Ti nehrozi, tedy az na to drace …. (co kdyby se vratilo? A zjistilo, ze poutnik jakysi jeho sluj rozkutal a poklad raboval ….).

Druha rada Te varuje pred ocelovymi ori – neplet se jim v zadnem pripade do cesty neb bys zvedel ze jsou silnejsimi a hbitejsimi nez Ty.
A zde treti rada ma – popatriti z mista vyvyseneho do kraje sice pres bujne stromy nemuzes, lec casto okolo spechajici zelezni ori oko Tve potesiti mohou.

Timto se uzavira putovani kouzelne po zahrade tajemne a skalach divokych, kroky Tve te cestou stejnou do kraju mudly zabydlenych opet privedou (nebrani to ale Tvemu putovani do kraju jeste neprozkoumanych a v tomto pergamenu nepopsanych).