...
Vltava
Vltava je se 430 km (433 km) nejdelší rekou v Ceské
republice. Pramení na Šumave, protéká mimo jiné Ceským
Krumlovem, Ceskými Budejovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v
Melníku. Povodí Vltavy s prítoky Malší, Lužnicí,
Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Cech a
spolu s Labem, za jehož prítok je Vltava tradicne
považována, vytvárí systém odvodnující Cechy témer celé.
Základní údaje
• Plocha povodí 28 090 km²
• Délka toku 430 km
• Prumerný prutok u ústí 150 m³/s
• Výškový rozdíl mezi pramenem a ústím 1 016 m
Hlavní tok nese od pramene k ústí postupne názvy Cerný potok,
Teplá Vltava a Vltava. V nemcine má reka jméno Moldau.
Popis toku
Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou
vetev, pramení na východním svahu Cerné hory (1 315 m) na
Šumave ve výšce 1 172 m nad morem jako Cerný potok.
Jeho pramen je znám jako chránené území Pramen Vltavy. Prvních 5 km
tece severním smerem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvilde
obrací nadlouho svuj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydrího potoka v
obci Borová Lada (890 metru nad morem) nese rícka název Teplá
Vltava, záhy pribírá Vltavský potok, známý též jako Malá
Vltava. Ten pramení v Plánském polesí ve výšce 1 158 m nad
morem. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenore (756 metru nad morem)
získává vody Rasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má
reka jen nepatrný spád a vytvárí v ploché krajine rozsáhlé mokrady
s mnoha meandry, souhrnne zvané Vltavský luh. Práve zde, uprostred
1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmorské výšce 731
m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé
strane hranic v Bavorsku západne od obce Haidmühle pod nemeckým
názve Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních
pramenných toku Teplé a Studené Vltavy tak reka po zbytek své cesty
nese jméno Vltava.
U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého
prehradního jezera, které vzniklo prehrazením jejího toku u obce
Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká reka romantickým skalnatým
údolím pod Certovou stenou (tento její úsek se nazývá Certovy
proudy) a smeruje k vyrovnávací nádrži Lipno II tesne pred
Vyšším Brodem. V úseku mezi prehradní hrází Lipno a
Vyšším Brodem je koryto reky témer bez vody (prehrada
je povinna udržovat minimální prutok 2 krychlové metry vody za
sekundu), protože vetšina vod z Lipenského jezera je
odvádena kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže
Lipno II. Pouze výjimecne se prutok zvyšuje - budto za
prebytku vody v nádrži, nebo u príležitosti vodáckých
závodu, nebot úsek Certových proudu je považován za jednu z
nejtežších vodáckých a slalomových tras na svete.
Takové akce ovšem vyžadují prutok 20-30 metru
krychlových vody za sekundu.
Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevrenejší
krajinou a stácí svuj tok k severu. Cetnými zákruty protéká
turisticky atraktivní oblastí s radou kulturne historických památek
situovaných obvykle v tesné blízkosti reky. Její tok smeruje k
hradu Rožmberk, protéká mesteckem Vetrní a skalnatým údolím
vstupuje do Ceského Krumlova.
Tok Vltavy smeruje odtud dále na sever, protéká kolem
kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské opidum Trísov a
obtéká skalnatý ostroh se zríceninou hradu Dívcí kámen. Pak
již pokracuje rovinatou Ceskobudejovickou pánví k Ceským
Budejovicím (rkm 239,6). Zde pribírá vody reky Malše. Za
mestem pokracuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a
smeruje k Hnevkovické prehrade, která zajištuje vodu pro
Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytvárí reka
hluboké a úzké údolí, které se rozširuje jen na nekolika
místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním pribírá vody reky
Lužnice.
Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina
dalšího stupne Vltavské kaskády, Orlické prehrady,
pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok
Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Za hrází Orlické prehrady
pokracuje tok Vltavy dále k severu. V úseku pred Prahou
zadržují vody Vltavy ješte další ctyri prehrady
Vltavské kaskády - Kamýcká, Slapská, Štechovická a
Vranská.
U Davle leží v rece Ostrov sv. Kiliána, na nemž do roku
1419 stával Ostrovský klášter. V techto místech se zprava
vlévá reka Sázava, o neco dále na okraji Prahy za Zbraslaví zleva
reka Berounka. Po prutoku hlavním mestem se Vltava teprve v
Kralupech nad Vltavou vymanuje z úzkého údolí do roviny a u Melníka
ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ackoliv je k místu
soutoku delší a vodnatejší, nese tok dále oproti
zvyklostem jméno Labe. To protéká Nemeckem a ústí do Severního
more.
Etymologie
Puvod jména má reka ve starogermánském slove Wilth-ahwa, divoká
voda. V 9. století je zminována jako Fuldaha, pozdeji Wultha.
Kosmas ji poslovanštil na Wlitaua .
Zdroj: Wikipedie
