 bytky puvodne strážního hradu Chrenovice (dríve též Krenovice) se tycí na skalním ostrohu pri soutoku Jesrebnického potoka se Sázavou. Presné záznamy o založení hradu chybí, ale pravdepodobne byl vystaven pred r. 1289, na ochranu brodu pres Sázavu na cáslavské stezce, a to Lévou z Janovic, který se v Chrenovicích pripomíná v letech 1289-1318.Na hrade poté sídlil rytírský rod z Chrenovic, jehož nejznámejším predstavitelem byl Milota z Chrenovic zvolený v r. 1421 na cáslavském husitském snemu do zemské vlády. Z dalších majitelu je znám kutnohorský meštan Kunrát Náz, jenž hrad koupil roku 1474. Posledními majiteli Chrenovic se stali pánové z Rícan, kterí hrad pripojili k ledecskému panství. Od r. 1545 se hrad prvne uvádí jako pustý a od té doby postupne chátral až do dnešní podoby.
* * * * * * *
 Podle povesti je v okolí hradu zakopán poklad pána Miloty z Chrenovic, který hrubou silou potrel tlupu lapku na stezce a v širokém okolí rádící. Pomocníci jejich z okolních vsí jako Karel z Krenovic - zvaný Krivák, Ota z Jedlé - zvaný Cert, a dobrovodský Nonák byli zjímáni a po stromech zvešeni, tlupa zcásti rozehnána a zbytek vytlacen po proudu Sázavy. Doupe jejich dal Milota rozmetat, krvavé peníze a šperky zakopat na neznámém míste. Jen na Velký pátek (3 dny pred Velikonocemi), kdy se ctou v kostele pašije, zazárí poklad jasným svetlem. Poklad ale hlídají strašidelná stvorení a je lépe se o nej nepokoušet.
Asi pred sto lety žil v Pasekách na Dolnokralovicku nejaký Trpišák, clovek odvážný, který se jen tak neceho nelekl. Moc ale potreboval peníze a tak si jednoho dne vzpomnel na Chrenovický poklad. "Ten preci musím mít!" Vyzbrojen carovnou knihou se zaríkavacími formulemi vydal se na Velký pátek prímo mezi zdi zríceného hradu. Pockal nejakou chvíli, než se v kostele zacnou císt pašije a pak zacal z knihy odríkávat tajemné formule. Lépe kdyby tak nedelal! Jen odríkal první slova, zacala se kolem nej ze všech koutu vynorovat strašlivá zvírata. Štekala, kvílela, mnoukala, brucela. Trpišákova odvaha byla rázem ta tam. Knihu a lopatu nechal v hradních zdech ani sám nevedel, jak se tak rychle dostal dolu k rece. Na hrad už se radeji nikdy nevrátil, ovšem v hledání pokladu v okolí hradu neustal.
Pres velké úsilí zakopaný poklad nenalezl. Jen vykopané díry v zemi zustaly po jeho marném snažení a tajemné znacky kýmsi a za dnes neznámým úcelem do skal tesané tu zustávají jako pripomínka dávných casu lapku, rytíru a tajemných pokladu…..
My ovšem nepujdem poklad hledat v noci, ale za dne, kdy tajemné bytosti mají nejmenší sílu, a budeme pokracovat v Trpišákove snažení o objevení pokladu.
Jen dejte pozor na hejkaly, to jsou hrozný potvory! Budete muset využít i tajemných znacek umístených na skalách, aby jste dosáhli cíle. 
Jelikož je zde špatný signál, hledej tajemné znacky na skalách viz. obrázek a na ní rímský letopocet...
Naše hledání zapocnete na parkovišti výchozích souradnic.
Další doporucené vybavení je svítilna + reperent. Pro otevrení pokladu používej rozum a né sílu! Vše opet zamaskuj, tak jak to bylo pri tvém príchodu!!
N 49°42, (X) kde X = (( I. ) - 379)
E 015°14, (Y) kde Y = (( II.) - 990)
V keši obcas najdete "svardáky" - místní mena. Berte prosím po jednom bude se vám hodit pri lovu další keše Budcický mlýn!!
10.5.2009 - zmena hintu !!! Nevím jak už to napsat, aby jste používali hlavu a né sílu.
|