Tato cache je zarazena do serie Mesto v prirode –
Priroda ve meste. Vsechny caches z teto serie poznate podle
dovetku (xx. ST) v nazvu. Serie vznikla na zaklade stejnojmenne
souteze, kterou poradalo mesto Strakonice v roce 2007. V ramci teto
souteze napsal ing. Miroslav Sobr z odboru zivotniho prostredi MU
Strakonice velmi pekne texty, ktere jsou v listingu uvedeny a
vybrane lokality a umisteni z nich vychazi.
Reka Otava ve Strakonicich
Mozna si budete klast otazku, proc se znovu vracime k tematu,
kteremu jsme venovali tak obsahlou serii, jakou
Otava serie bezesporu je. Duvod je prosty. Serie Mesto v
prirode se zabyva prirodnimi pamatkami a zajimavostmi v katastru
mesta Strakonice a vynechat reku Otavu by byla obrovska chyba.
Navic nase laska k teto rece je bezmezna a opakovat nektere krasne
veci a vracet se k libeznym tematum urcite neni na skodu.
Takze copak nam o Otave rika odbornik:
Delka od Cenkovy Pily k soutoku s Vltavou pod Zvikovem : 113
km
Plocha povodi : 3 787 km2
Prumerny prutok ve Strakonicich : asi 26 m3/sec pri hloubce od 0,50
do 1 m
Prutok pri povodni 2002 ve Strakonicich : asi 400 m3/sec a hloubce
4,65 m
V sumici naruci Cenkovy Pily se z horskych ricek Vydry a Kremelne
rodi kouzelna reka, kterou stari Keltove pravem zvali Attawou, cili
"bohatou vodou". Zlatonosna, perlonosna, s bohatstvim ryb. Takovou
ji jeste zazilo 14. stoleti, kdy puvodni osada "lidi Strakovych", v
klidnem udoli mezi dnesnimi vrchy Srpska a Kuridlo, chranena
mohutnym vodnim hradem (dnes narodni kulturni pamatkou), obdrzela
od mocneho slechtice Bavora IV. mestska privilegia a stala se
mestem. Zlata zrnka se blystela v pruzracne vode, perlorodky se
prohanely az ke Slaniku a ryby tehdy vubec nezajimalo, jestli uz
jsou v pstruhovem nebo snad v parmovem pasmu . . .
Bez reky by nebylo Strakonic. Lide "v podhradi" na ni postupne
zridili mlynske nahony, mlyny, belidla, brody, privozy, textilni
provozy (fezarny) mestansky pivovar i mosty, aby mestansti sousede
z leveho brehu (ze Strakonic), mohli navstevovat sve vesnicke
pravobrezni sousedy z Bezdekova. Cinili tak az do roku 1869, kdy
byl Bezdekov povysen na mesto, prijal jmeno Nove Strakonice a
pripominkou je pouze predlouha ulice "od Labute k Dudakovi".
Dnes maji Strakonice mosty dokonce ctyri, z toho jeden zeleznicni,
pod nimz se tak hezky venci pejskove a tri silnicni. Ze s tim
prostrednim dokazala pohnout posledni niciva povoden v srpnu 2002
ukazuje, ze Otava neni jen klidnou usmevavou rekou. Kdyz se
rozzlobi a rozlije do sirky, pred mestem i za nim, pripomina, ze
strakonickou kotlinu pred 20 miliony let vyplnovalo obrovske
tretihorni jezero. Povoden byva niciva, ale nekdy i tvoriva.
Dukazem je dnesni ostrov na Podskali, vznikly zmenou koryta reky po
jine velke povodni, tentokrat v roce 1940, kdy byly zniceny i
popularni podskalske slunecni lazne cili plovarna.
Kolik voru s halekajicimi plavci proplulo mestem uz nikdy nikdo
nezjisti, posledni jim proplul za druhe svetove valky a jen
zapustene kruhy ve skalach na Podskali pro privazani pramenu
pripomenou jednu z navzdy ztracenych tvari reky. Temi dalsimi mohou
byt vlnite sejpy po ryzovani zlata smerem k Hajske, jiz
neexistujici nejvetsi a nejznamejsi Petikolsky mlyn nebo castecne
zatrubneny mlynsky nahon. Nastesti otevrena cast nahonu podstoupila
nedavno narocnou "revitalizaci" a mesto tim ziskalo z prostoru
byvaleho "temer pralesa" jednu ze svych nejhezcich prochazkovych
tras.
V poslednich letech se rece vratilo mnoho z jeji prirodni krasy.
Dukazem budiz bohatstvi ryb, signalizujici stale cistejsi vodu. A
lide mohou pocatkem leta dokonce primo z mostu pozorovat rej na
trdlisti parem a v rece se krome vetsiny beznych ryb chytaji i
lipani. Jen s perlorodkami je situace spatna nedobra a v
nejblizsich letech lepsi nebude. Lonske a predlonske pruzkumy
bohuzel prokazaly, ze perlorodky uz na Otave zkratka vyhynuly.
Naopak znovu se pod hladinou prohaneji vydry, vzacnosti neni duhovy
lednacek ci borec skorec, oba druhym jmenem ricni a pred nekolika
lety vzrusil celou strakonickou verejnost bobr cestovatel. Temer
neporuseny prirodni raj s kobercem zlutych chranenych stuliku lze
najit jen kousek za mestskou cistirnou odpadnich vod na slepem
rameni reky a strakonickou zimu si uz nikdo mistni nedovede
predstavit bez shromazdiste labuti a kachen pod soutokem.
Stribrnou ozdobou mesta v kazdem obdobi je zkratka reka Otava, v
lete vabici ke koupani a pri tuhych zimach zase k brusleni nad
Petikolskym jezem nebo v prostoru s prilehavym nazvem Na Kremelce.
Opaleni vodaci z cele republiky i z mistniho "vodaka", nekdy
dopaleni rybari, silueta hradu a vune z pivovarske varny,
dokresluji jeji nezamenitelny, mirne nostalgicky, "sumavsky"
kolorit. Kdysi ji zdejsi mlady vlastenecky basnik Frantisek vzdal
hold v lyrickych "Pomnenkach Vatavskych". Staly se zakladem
basnicke sbirky Ruze stolista a basnik dodnes hledi na "svou"
milovanou reku ze Zellerinovy strane kam chodil se svou studentskou
laskou Terinkou Formankovou. A strakonickym slouzi ke cti, ze mu v
tomhle pohledu vydatne pomahaji a na svou reku nezapominaji . .
.
ing. Miroslav Sobr, odbor zivotniho prostredi MU
Strakonice
Umisteni cache
Keska se nachazi samozrejme velmi blizko reky. Misto v urcitych
fazich roku bude trochu hure pristupne. Doporucujeme dobrou mapovou
pripravu, abyste potom na brehu reky nebyli zaskoceni. Ke kesi se
da dostat i suchou nohou, ale pro lepsi seznameni s rekou
doporucujeme jeji prebrodeni, nebo preplavani v letnim obdobi
(proto take vyssi pocet hvezdicek terenu). Nejlepsim doporucenim je
samozrejme odlov v ramci sjizdeni Otavy. Trochu bude mozna delat
problem bujna kvetena hlavne v podobe kopriv a take muzeme u brehu
reky ocekavat vetsi vyskyt komaru, takze se v ruznych rocnich
obdobich pripravte (standardni priprava geocachera, ze?). Od kese
je videt chatova osada se zelenou drevenou chatkou. Pokud byste
odtud tusili nejake pohledy, nemejte strach, je to spriznena duse.
Mozna nekdy na teto chatce potkate i nas.
Prejeme uspesny lov a hezke zazitky na Otave.