Prague architecture#4-Romanesque houses Mystery Cache

Listing není jen tak obycejné shrnutí kdo, kdy postavil, ale snaží se o trochu jiný náhled na objekt, nekomu to muže prijít zajímavé, nekomu zase vubec. Ze všeho nejvíc by mel vést k tomu, aby mel clovek oci a mysl otevrenou, když se na neco dívá, což u geocacheru by melo být prirozeností.

Pražské architektonické klenoty #4 - Románské domy
Prague architectonical jewells #4 - Romanesque Houses

Tato keška je ctvrtá z cyklu PRAŽSKÉARCHITEKTONICKÉ KLENOTY, který bych rád postupne rozhojnil

UVNITR NALEZNETE BONUSOVÉ CÍSLO, TAK SI HO NEZAPOMENTE POZNAMENAT

CACHE NENÍ NA UVEDENÝCH SOURADNICÍCH / THE CACHE IS NOT ON THESE COORDINATES

Na míste úvodních souradnic se mužete do jednoho románského domu pomerne snadno dostat

Tato keška je venovaná románským domum, které stály v Praze.

(CZ) Snahou listingu je nejen shrnout ta nejzákladnejší fakta o románských domech, ale taky trochu nahlédnout do úžasného sveta sklepení pod Starým mestem, kde se skrývají podivuhodné cásti románských domu. Tentokrát se také priznávám, ukradl jsem archeologickou zprávu z netu a jen ji trochu zlidštil, v druhé cásti jsem hlavne cerpal z toho co vim a obrázky ukradl Škabradovi a kol. z knihy Romanesque houses in Prague.

Predem varuju ty, co používají handy geocaching a podobné vymoženosti, že listing je, jak je mým špatným zvykem, opet trošku rozsáhlejší, i když tentokrát to není tolik, co obycejne. Jedná se opet o mestskou kešku, takže zaprísáhlí odpurci mestských kešek at se na to pripraví.

Doba pred-románská
 

V dobe stehování národu pronikli na pražské území i první Slované. Podle svedectví jejich nejstarší keramiky, nazývané pražským typem, se usadili predevším v severozápadní oblasti Prahy - v dnešních Roztokách, Veleslavíne, Vokovicích, Podbabe, Bubenci a v údolí potoka Brusnice na Hradcanech. Trvalý pobyt v nových sídlech a postupný ekonomický i spolecenský rozvoj vytvorily v 8. století podmínky pro vznik soustavy opevnených hradišt (v Šárce, Butovicích a v poloze "Na Zámkách" u Bohnic, k jejichž budování prispel i tlak vnejších neprátel, hlavne Franku. Nejvetší z nich -hradište šárecké- se stalo centrem nejvýraznejší sídlištní aglomerace v dnešním bubenecsko-dejvickém prostoru. K této aglomeraci smerovaly i hlavní cesty a brody, z nichž za nejduležitejší se považuje brod v Podbabe.

Obr. 1. Velká Praha a okolí se sítí centrálních míst. Rane stredoveká hradište: 1 - Levý Hradec; 2 - Bohnice; 3 - Šárka; 4 - Pražský hrad; 5 - Vyšehrad; 6 - Butovice. Pražská mesta: I. Pražský hrad; II. Vyšehrad; a - Staré Mesto; b - Malá Strana; c - Hradcany; d - Nové Mesto. Podle J. Slámy, 1988

Soucasne s rozvojem slovanského hradište na hradním hrbetu sestoupilo souvislé osídlení již natrvalo do centrální cásti Pražské kotliny. Nejdríve obsadilo levobrežní cást kotliny, dnešní Malou Stranu, v níž se prímo pod Hradem rozložilo nejstarší jádro podhradí. Drívejší diskuse mezi archeology a historiky o tom, který z obou brehu mel v dejinách pražského podhradí prioritu, rozhodla archeologie již pred polovinou 40. let tohoto století pri dokumentaci výkopu válecných protipožárních vodních nádrží na Malostranském a Staromestském námestí. Dukazy vetšího stárí osídlení malostranského brehu (obr.1) poskytly nejen artefakty, ale i stratigrafie. O vetší hustote, intenzite a dynamice levobrežního osídlení v 10. a 11. století vypovídají napr. antropogenní uloženiny s keramikou tzv. kalichovité profilace. Zatímco v centru dnešní Malé Strany jejich souvrství dosahuje místy mocnosti až nekolika decimetru, na protilehlém brehu je reprezentují pouze nesouvislé a tenké vrstvy nekolikacentimetrové mocnosti, které se vyskytují na bázi nadloží jen v nejdríve osídlených cástech Starého Mesta.
  Nesporne nejvýznamnejším novým objevem je zjištení, že levobrežní podhradí bylo již v 9. století opevneno drevohlinitou hradbou a príkopem.
  Další výrazné presuny ve strukture osídlení pražské kotliny nastaly ve druhé polovine 10. století v souvislosti se vznikem Vyšehradu (obr. 32/1). Založením dalšího premyslovského hradu na pražském území, který na rozdíl od Pražského hradu kontroloval pravobrežní cást kotliny, a to ve smeru od jihu, byly urceny hlavní tendence urbanistického vývoje Prahy. Urcující pro rozvinutí pražského pudorysu se stala poloha Pražského hradu a Vyšehradu a sít hlavních cest, z nichž spojnice mezi obema hrady byla zpocátku hlavní osou podhradního osídlení. Zdá se, že po založení Vyšehradu pražské podhradí prekrocilo poprvé Vltavu a vstoupilo na staromestský breh (obr.1), který poskytoval pro rozvoj podhradí více vhodného prostoru než sevrená malostranská kotlina. Podle distribuce nálezu rane stredoveké keramiky a antropogenních uloženin 2. poloviny 10.-12. století bylo území Starého Mesta zasidlováno od reky ve smeru, který vycházel z jádra levobrežního podhradí pod Hradem. Shodnou výpoved artefaktu a stratigrafie o sídelním postupu na pravém brehu doplnuje svedectví nejstarších rane stredovekých pohrebišt.
  V územním vývoji pravobrežní (staromestské) cásti pražského podhradí se zretelne rýsují dve základní etapy, z nichž starší, stabilizovaná ve vyšehradské ére (1000-1143), zanechala citelné stopy v pudorysu jihozápadní cásti Starého Mesta jižne od predmostí Karlova mostu. Její hlavní komunikacní osou byla tzv. dolní vyšehradská cesta (smer dnešních ulic Karoliny Svetlé a Pštrossovy), která vedla od nejstaršího pražského mostu (byl drevený a spojoval brehy Vltavy od 10. století približne v místech stávajícího mostu Karlova) k Vyšehradu. Mladší, románská éra (1143-1240) vybudovala novou urbanistickou sít s radiálními prvky sbíhajícími se v jejím centru na dnešním Staromestském námestí (obr. 32/6). Presun ústredního pražského tržište  a založení instituce v jejím sousedství, která pro panovníka zajištovala výber tržních a celních poplatku (dnešní Týnský dvur neboli Ungelt), odstartovaly proces, v nemž vývoj pravobrežní cásti pražského podhradí již prímo zacal smerovat k mestu vrcholne stredovekého typu. Tato zmena zároven urcila podhradnímu osídlení i nové smery postupu na staromestském brehu. Podhradí se dále rozširovalo již nikoliv ve smeru k Vyšehradu, ale na obrácenou stranu k novému tržišti. Prímý smer trí radiálních cest vybíhajících z nového tržište do severní a východní poloviny dnešního Starého Mesta (dnešní Kaprova, Dlouhá a Celetná) naznacuje, že území, jímž procházejí, ješte nebylo v dobe jejich vzniku souvisle zastavené. Tehdy koncila souvislá zástavba staromestského jádra podhradí na predmostí, kde ji spojnice mostu a nového tržište musela respektovat pri pruchodu areálem dnešního Klementina. Skutecnost, že tato spojnice nemela smer ctvrté radiály, která by vycházela z jihozápadního kouta námestí a vedla prímo k mostu namísto lomené trasy dnešní Karlovy ulice, se uvádí jako dukaz, že nejstarší most v míste mostu Karlova a tržište v míste Staromestského námestí nevznikly soucasne. Na trvalé aktuálnosti této brilantní analýzy staromestského pudorysu mužeme demonstrovat i použitelnost retrogresivní metody, tj. postupu smerujícího zpet do minulosti. Zdá se, že verohodnost retrogresivity stoupá úmerne s možností overovat stárí urcujících komponent nezávislými prameny. V našem prípade se nebudou menit výsledky analýzy (nejstarší most a tržište v míste Staromestského námestí nevznikly soucasne), ale pouze jejich interpretace, a sice podle toho, v jakém smeru zmeníme puvodní datování urcujících komponent.
  Postupné zahuštování staršího osídlení i v území na sever a severovýchod od ústí mostu vytvorilo souvisle osazený pás, který obcházel nové tržište již v celé šírce nejnižšího terasového stupne. Tento pás pokracoval až ke kostelu sv. Petra Na Porící územím, které patrilo z urbanistického hlediska k méne hodnotným: zustávalo totiž stranou hlavních komunikacních tahu a hledelo na protejší breh pouze do letenské stráne, k níž nevedl vubec žádný prechod pres reku. V tomto území nemela archeologie zatím príležitost sledovat plošným odkryvem shody a rozdíly mezi sídlištním horizontem akumulovaným ve vyšehradské ére a nejstarším osídlením na plochách osazených až v dobe románské, až v úplne nedávné dobe pri výstavbe na Námestí Republiky došlo k fantastickým nálezum, více níže v listingu.
    Nejvetší koncentraci dosahovalo osídlení v sousedství nového tržište (dnešní Staromestské námestí), kolem nehož vytvorilo souvislý pás široký asi 200 m. Nejdále od reky postoupilo ve smeru od Staromestského námestí k dnešní Rytírské ulici, v jejíž trase vedla stará cesta spojující Újezd sv. Martina (nekde v okruhu stávajícího kostela) s osadou u kostela sv. Petra na Porící. Tato cesta se stala jihovýchodní hranicí Prahy románské a zustala jí až do založení tzv. Havelského mesta mezi léty 1232-1234.
  Lokace "Nového mesta u sv. Havla" zanechala v dnešním staromestském pudorysu zretelné stopy v podobe pravoúhlých bloku a prímocarých ulic, z nichž nejdelší dosahuje zhruba 500 m. Tyto stopy se nejvýrazneji projevují na jihovýchodní strane dnešní Rytírské ulice, kde nebyly ovlivneny starší sídelní situací.

  Pudorys Starého Mesta byl asi už ve tricátých letech 13. století definitivne vymezen opevnením, které bylo projektováno tak, aby vytvorilo pravidelný pás co nejvíce využívající Vltavy jako obranné linie. Mezi výstavbou hradebního pásu na jižní a východní strane Starého Mesta a staromestským jezem, který mel príkop napájet vzdutou vodou, se neprokázala souvislost. Jak ukázala dokumentace výkopu v trase A a trase B metra, staromestský príkop byl suchý a nebyly do nej svedeny ani vody z Vinohrad odvádené vodotecí ve smeru rovnobežném s dnešním Václavským námestím. Tato vodotec, jejíž pokracování napríc Starým Mestem neznáme, byla umele rozvetvena na dva toky: jeden obcházel staromestský príkop dnešní ulicí Na Príkope a Revolucní, a druhý ulicí 28. ríjna a Národní trídou. Ze vztahu mezi prubehem staromestského opevnení a georeliéfem je zrejmé, že pokud se fortifikacní pás priblížil ke hrane terasového stupne (napr. pod východní cástí bloku mezi dnešní Národní trídou a ul. Karoliny Svetlé), ji vždy sledoval na vyšší vrstevnici a jedine pri sestupu na nižší terasovou úroven byl zalomen do smeru spádnice. Na strane proti rece chránila mesto pouze jednoduchá hradební zed, jejíž stavitelé ji umístili pod hranu terasy, aby ji voda nepodemlela, a svah nad ní alespon zcásti navezli. Tempo, jakým probíhalo zarovnávání svahu nad hradební zdí, záviselo na zpusobu a intenzite využívání pozemku priléhajících ke hradbe. Nejrychleji byl svah srovnán s okolním terénem na staveništích, na nichž byla novostavba prisazena ke hradební zdi (napr. v areálu kláštera sv. Anežky) a nejpomaleji na parcelách, jejichž zadní cást pri hradbe zustávala volná a byla navážena pouze materiálem místního puvodu. Celková délka staromestské hradby dosahovala približne 3.500 m a rozsah opevnené plochy necelých 81 ha, tedy témer o 60 ha méne (sic !!!) než se traduje v literature.

ROMÁNSKÉ DOMY:

Architektura domu:
   Do soucasnosti máme zachovány pouze torza románských domu, prevážne jen cást domu, který fungoval jako polozapuštený suterén, který ani nesloužil jako obytná cást domu, ale jako místo, kde se provozovalo remeslo ci obchod. Tyto prostory byly prístupné schodištem ze zadní cásti domu (od dvora), odkud se dalo též vystoupat do horního patra (vyjímecne se vyskytovaly i trípodlažní domy)
    Dle dochovaných štítových zdí nekterých domu, které se nalezly zazdené ve stenách pozdejších domu, víme, že domy mely sedlovou strechu. 

Komunikace:
Schéma domovního provozu a komunikací bylo víceméne ve všech domech stejné. Dum byl vždy prístupný z ulice prujezdem, kterým se príchozí dostal na dvur a odtud, tedy zezadu mohl po schodišti sestoupat dolu do klenutých místností nebo vystoupat nahoru do obytných místností.

Klenby:
Témer všechny prostory nejnižších podlaží byly zaklenuty, v ojedinelých príkladech u význacnejších domu se mužeme setkat i s tím, že bylo zaklenuto i druhé ci tretí  patro. Klenby byly prevážne krížové, používala se ješte klenba valená, ale pouze v úzkých dlouhých prostorech. At už se jednalo o krížovou nebo valenou klenbu, vždy byla založena na polokružnici, tedy klenba byla pomerne vysoká.
     Pokud se jedná o ten príklad se ctyrmi poli krížové klenby nalezneme uprostred místnosti sloup, do kterého jsou síly svedeny. Tento sloup, stejne jako konzoly klenebních pasu (klenební pas = ten oblouk, co oddeluje jednotlivé klenební pole od sebe) a zaklenutí portálu jsou provedeny z pískovce. Z pískovce jsou proto, že pískovec je snadno opracovatelný, ale zároven i dobre nosný, takže se používá v místech, ke je velké statické namáhání. Obvykle se setkáváme s cerveným pískovcem, takže pokud se octnete v nejakém románském sklepení a budete chtít poznat, které cásti jsou puvodní a které jsou opravené, jdete po barve pískovce, protože pri pozdejších opravách se už takto zbarvený pískovec nepoužíval.
   Sloup bývá proveden z jednoho kusu pískovce s klasickou krychlovou hlavicí se zkosenými spodními rohy. Dole u paty sloupu vidíme typické románské zdobení, na prechodu nalezneme tzv. drápek, kterým se zdobila prevážná vetšina románských sloupku a podle tohoto drábku mužeme práve románský sloupek snadno rozpoznat a blýsknout se pred neznalými, jakýmito jsme odborníky na románskou architekturu :D

     Potom je teda ješte namíste doplnit, z ceho jsou ostatní, nepríliš namáhané cásti, ty jsou z opuky. Z opuky tedy máme výplnové kvádríkové zdivo i samotné klenební kápe.

Úvodní souradnice vás dovedou k domu c.p. 156 v Husove ulici, který ve svém podzemí skrývá také velmi zajímavé románské prostory. Pro samotné ulovení keše je nepotrebujete navštívit, spíš jde o to, ukázat objekt, kde je románské stavebnictví dochované a pritom verejnosti snadno dostupné, protože v prostorech je jakási galerie, vetšinou zde vystavují hovadiny, ale prostory jsou to zajímavé a my si na nich trochu priblížíme onen románský dum. K dispozici je nám pudorys, kde románské cásti domu jsou vytaženy tluste a ochutnávací fotka prostoru.
Románské zde máme dve místnosti a dovnitr se dostaneme po schodišti u ulice Husova (na obrazku uplne vpravo). Už když budeme vcházet dovnitr, stojí zato juknout doleva na odhalenou zed na schodišti a pozorné oko cachera zde snadno rozpozná zlom mezi románským zdivem a gotickým. Ten zlom je patrný tím, že jedno zdivo ohorelo a druhé ne, což lze poznat na strukture kamenu. Toto schodište je pozdejší, do techto prostor se vcházelo, jak to správného románského domu má být, zezadu po schodišti, které ústilo zleva do úzké místnosti císlo 2, když jste predtím museli projít prujezdem (nahore).
Nicméne stojíme tedy v místnosti císlo jedna a mužeme se rozhlédnout kolem sebe a uplatnit to, co jsme se pred chvíli dozvedeli, mužeme se pokusit poznat, které pískovce jsou puvodní a které sem byly dodány pri pozdejších opravách (ano, poznáme to podle barvy), taky si zde mužeme prohlédnout patku sloupu a nalezneme zde ony drápky, které nám potvrdí, že jde o románský sloupek, a když budeme chtít ješte zkoumat dále, mužeme si tipovat, který portál (a že jich tu je docela dost) je románský a který gotický.
  Je to snadné, cokoliv, co není pulobloukové a z kvádríku, je pozdejší, typické tmavé cihly nám pak zcela jasne urcí gotické prurazy. Když se koukneme ješte blíže, uvidíme, jestli kvádríky vážou na klenbu portálu, nebo ne.
Když už jsme tady, a koukáme se na tu krížovou klenbu, možná je na míste se zmínit, jak se vlastne taková klenba zdila.
Nejprve jsme si tedy vyzdili zdi do klenebních lunet, postavili sloup a osadily konzoly. Pak jsme vybednily ramenáty, na které se vyskládala klenba klenebního pasu, což je ten oblouk, který vede od sloupu ke konzole. Když už jsme meli toto, pak už nám nezbývalo, než vybednit klenební kápe, které se bednily z prken. Toto bednení se zamatlalo maltou, vyskládaly se do nej úzké kusy kamenu a opet se to zalilo maltou a treba ješte zamazalo hlínou. Do úrovne cisté podlahy v horním patre se to dosypalo kamením ci hlínou a zarovnalo se to do roviny. A že se na stavbe leccos fušuje dnes, to víme, ale že i tehdy, to pro nás muže být novinka. Tehdy meli lidé štestí, že románské stavby byly staticky velmi predimenzované a že to, co bylo videt, bylo nutno udelat perfektne, ale treba do takovýchto zásypu kleneb se nejednou naházely kdejaké odpadky, co prišly stavebníkum pod ruku :) Pro nás je to nyní zajímavý archeologický materiál.
V místnosti si mužeme všimnout ješte ctyrech okýnek, které vedou nahoru (tady máme dukaz, že už v dobe románské šlo o polozapuštený suterén). Copak ty nahore, ty jsou nám jasné, ty vedou do prujezdu, ale ty dole, ty by nám mely být podezrelé, vždyt vedou do sousedního domu? Ono, když už budete stát pred tím domem, pozorne se nej podívejte (na ten 228/I) Nepripadá vám nejaký úzký? Ono totiž puvodne, v románské dobe, tady byla ulicka okénka vedla práve do ní.

Pokud projdeme z místnosti 1 do místnosti 2 dolním portálem (tím, co je na fotce), projdeme tam románským portálem, ne tím, co je vedle, který je gotický, ale to už urcite jste poznali sami. Pri pruchodu si mužeme všimnout tlouštky zdi, která není malá. Abychom si nemysleli, že celá ta zed je z pravidelných kvádríku, to ne. Tyto kvádríky jsou takhle hezky opracované jen z lícové strany a jsou široké jen cca 20 - 25cm, zed je vlastne trojvrstvá, kdy mezera mezi dvema radami kvádríku je vyplnena naházenými kameny a maltou.
Místnost 2 je zaklenuta valenou klenbou a originální prístup do prostoru byl práve portálem v levém horním rohu.

Okolí Námestí Republiky
Na záver se jenom zmíníme o nových objevech na Námestí republiky
Dnešní námestí Republiky bylo dríve zrejme prepychovou pražskou adresou. Že zde v luxusních domech žila ve 12. století smetánka, vyplývá z prekvapivého objevu archeologu. Zbytky románských staveb se našly pri již dva roky trvajícím výzkumu v místech, kde vznikne obrí spolecenské centrum Palladium s více než dvema sty obchody. Jak uvedl šéf spolecnosti Archaia Petr Jurina, našli se zbytky základu trí kamenných románských domu, z nichž jeden patril mezi velkolepé paláce.
V tomto prípade je to dum, respektive mluvíme o paláci, který byl dlouhý témer 25 metru a šírka toho prostoru cinila 8 metru. Patrí k tem nejvetším kamenným románským palácum. Ale jinak ty ostatní románské domy mají pudorys o rozmerech okolo 100 metru ctverecních. Ani v dnešních pomerech to zas není tak malý dum. Predpokládá se, že ty románské kamenné domy, respektive paláce mely vetšinou tri podlaží.V jeho dobe ješte neexistovalo opevnení, takže dum byl sám o sobe dobre chránen zdí.
 Tlouštka zdí paláce se pohybuje kolem jednoho metru a byl postaven technikou tzv. kvádríkového zdiva. V dome se zachovaly také zbytky sloupu. Objevy na nejvetším archeologickém nalezišti v hlavním meste, které je velké jako dve fotbalová hrište, prevratne zmenily názory odborníku na drívejší historii Prahy. Ukázalo se, že mesto bylo vetší, než si mysleli. Archeologové, kterých tu pracovalo i 250 najednou, tu našli i drobné predmety. Mají ale trošku smulu, protože dum byl vyklizen a zboren zámerne.

Konecne už o kešce
Keška bývala regular, pak docela dlouho small, ale, coz neni zas tak zlé, zed, kde byla schovana prosla rekonstrukcí, a tak samllka zmizela.
Nyní je keska MICRO a je na cistsím míste, kde ale je mizerny signal, proto vrele doporucuju si to pred odlovem najit na GOOGLE MAPS.
Keska neni dostupna cely den ale jen:
15.4.-14.9         7:30 - 22:00
14.9. - 15.4.      7:30 - 20:00
ale zase je zde absolutni klid na logovani a misto samo ma skvelou atmosferu. v kesce NENI TUZKA, prosim VLASTNI. 

Kešuli naleznete na souradnicích, které zjistíte po odpovezení nekolika triviálních otázek, odpovedi, jak je mým zvykem, opet naleznete v listingu.

Keš je na souradnicích
N 50°05.RON
E 14°25.DUM

V románských dome se NESETKAME s:
-klenbou krížovou                   R = 1
-klenbou valenou                     R = 2
-klenbou  sítovou                    R = 0

Staticky namáhané prvky byly z:
-pískovce                                O = 9
-žuly                                       O = 7
-opuky                                    O = 5

Praha byla poprvé obehnaná hradbami:
-1. pol 14. stol                         N = 5
-2. pol 13. stol                         N = 2
-1. pol 13. stol                         N = 9

Místo, kde se vybíralo clo poblíž Staromestského námestí se nazývá
-Pražské purkrabství              D = 1
-Ungelt                                   D = 0
-dum u Kamenného zvonu     D = 2

Románské domy mívaly strechu
-sedlovou                                U = 4
-stanovou                               U = 6
-valbovou                               U = 0

Chteli byste v takovém dome bydlet?
-Ano                                      M = 3
-Ne                                        M = 3
-Já v nem bydlím                  M = 3

/EN/ - I am sorry, that the listing is not in english, but I translated the questions guiding to the cache. All the informations leading to answer the questions are in the listing, so for foreign cachers you can add two stars more because of you will be forced to try google to answer the questions

The cache is on the coordinates:
N 50°05.RON
E 14°25.DUM

In the romanesque houses we CANNOT see
-cross vault                    R = 1
- tube vault                    R = 2
-net vault                       R = 0

The loadbearing structures (static stressed) were made from
sandstone                    O = 9
granite                        O = 7
lime stone                    O = 5

Prague (the Old Town) was firt time surrounded by city walls
-1st half of 14th century                         N = 5
-2nd half of 13th century                       N = 2
-1st half of  13th century                         N = 9

The place, where the TAXES were collected near the Old Town Square is named:
-Prague Burgrave House         D = 1
-Ungelt                                   D = 0
-House by the Stone Bell         D = 2

The Romanesque houses used to have got:
saddleback roof                    U = 4
tent roof                                U = 6
hip roof                                U = 0

Would you like to live in a such house:
Ÿes                                M = 3
No                                    M = 3
I am living in such house     M = 3