Strakonické motocykly Mystery Cache

CZ: Jednoduchá mystery cache na počest významného strakonického rodáka - svého času světoznámých motocyklů značky ČZ. Všechny potřebné údaje lze získat z listingu.

Cache na uvedených souřadnicích nehledejte - naleznete zde jen hlavní bránu podniku ČZ Strakonice a.s.

Základy tohoto strojírenského podniku byly položeny již v roce 1919. Tehdy si architekt Karel Bubla, strakonický rodák a plzenský stavitel, uvedomil, že se vznikem Ceskoslovenska se najednou všechny tradicní zbrojovky ocitly za hranicemi. Mezeru na trhu tedy zaplnila Jihoceská zbrojovka, z.s. s r.o. se sídlem ve Strakonicích. Prvním výrobním prostorem byl Halbmayeruv mlýn v Plzni a prvním výrobkem automatická pistole znacky Fox, kterou zde ješte po remeslnicku vyrábelo tricet lidí. Již po dvou letech se podnik prestehoval do nove postavených prostor ve Strakonicích, kde byl dostatek místa a tak mohla zacít sériová výroba. Od roku 1922 se podnik již nazývá Ceská zbrojovka, akciová spolecnost. Výrobní program byl tvoren predevším zbranemi pro armádu, jako byla napríklad pistole vzor 24 nebo letecké kulomety vlastí konstrukce - LK 28 a LK30.

Duležitým datem je rok 1929, kdy zacala v CZ výroba jízdních kol, jako dobre prodejný civilní program. Pak už jen stacilo ke kolu pridat motorek, jako výsledek snahy o zmenšení námahy pri šlapání, a prapredek motocyklu CZ byl na svete. Podle charakteristického žebrování hlavy válce se mu prezdívalo "Kaktus". Motor inspirovaný motokoly NSU byl dvoudobý jednoválec o objemu 76 ccm a výkonu 1,5k. Motokolo s ním dokázalo vyvinout rychlost 35 km/h, což bylo vzhledem k ovládání a stavu tehdejších silnic až až. Kaktus mel úspech a tak vývoj dále pokracoval. Nové motokolo melo motor 98 ccm, výkon 2k a postupne se zacalo cím dál více podobat motocyklu. Dostalo odpružení predního kola tlacnou pružinou, trístupnovou prevodovku, otocnou rukojet plynu apod. "Holandan", motokolo vyrobené na zakázku do Holandska, melo již pevné stupacky.

Strakonická továrna zkoušela dve cesty k novému motocyklu - vlastní konstrukci a licenci. S licencí to nejdríve zkusili u DKW, kterí nabídli motocykl o objemu 200 ccm. Ten byl silnejší než konkurencní Jawa, což strakonické lákalo, ovšem jednání s DKW se velmi protahovala, takže v CZ se zatím zacal pripravovat vlastní motocykl. Ing. František Janecek (zakladatel Jawy) ješte zástupce CZ pozval do vlastní továrny, kde se zmínil o tom, že na ceskoslovenském trhu není místo pro dva výrobce. Návštevou dalších dvou zahranicních továren se však strakonictí ujistili, že výrobu nového motocyklu zvládnou sami.

První velká motorka, která proslavila znacku CZ, byl stroj o objemu 175 ccm, predstavený roku 1935. Mel velice spolehlivý dvoutaktní motor, prevodovou skrín, monoblok a náhon na zadní kolo retezovým prevodem. Nesl již také pro strakonickou znacku charakteristické znaky - cerné smaltování a bílé linky. Vyrábel se ve dvou provedeních, nazvaných Standard a Special, které se lišily poctem chromovaných dílu a výkonem motoru. Oproti svému konkurentu, Jawe 175 Villiers byl o neco vyšší, mohutnejší a težší. Robustnejší rám ale snesl pozdeji vestavení silnejšího motoru o objemu 250 ccm, který se zacal vyrábet v roce 1936. V roce 1938 pribyl na požadavek ceskoslovenské armády stroj s dvouválcovým dvoutaktním motorem o objemu 494 ccm a výkonem 15k, který se dodával s postranním vozíkem. Brzy po uvedení CZ 500 pribyl ješte jednoválec CZ 350, který mel rám prevzatý z CZ 250 Tourist a dodával se také se sajdkárou.

Kuriozitou, o kterou se dnes vedou cetné spory, je CZ 500 Vatikán, provedená v bílé smetanové barve se zlacenými díly (kolena, výfuky, nádrž...). Techto stroju bylo údajne vyrobeno 14 (ale možná také jen jeden) na objednávku Vatikánské papežské gardy, ale ani to není jisté. Dnes není znám jediný dochovaný kus v tomto provedení, ale mnoho majitelu CZ 500 svuj stroj zrenovovalo práve na "Vatikán", takže je možné obcas ho nekde zahlédnout.

Nacistická okupace znamenala ukoncení veškeré civilní výroby a ve zbrojovce se zacaly vyrábet pistole, kanóny a velmi presné letecké pumy pro armádu Tretí ríše. Presto existoval tzv. Pokusný ústav, v nemž se vyvíjely nekteré nové komponenty pro motocykly. Postupne behem války zde byly vyvíjeny i nové motocykly: CZ 350 (se zcela novým podvozkem, avšak velmi nespolehlivým motorem, takže do sériové výroby se nedostal) a CZ 125 typu A a B. "Ácko" vycházelo z motokola CZ 98 typu Holandan, zatímco "bécko" bylo inspirováno motocyklem DKW, které používala nemecká armáda a byly dost oblíbené.

Ihned po válce byly sestaveny menší série predválecných motocyklu CZ 175 a CZ 250 Sport, vetšinou ze starých zásob polotovaru, které prežily válecné casy. Hned v cervenci 1945 se však pod záštitou Ústredního svazu prumyslu rozhodlo o rozdelení sfér v motocyklovém prumyslu podle objemových tríd. Strakonické zbrojovce pripadla výroba motocyklu do objemu 150 ccm. Prišla sériová výroba stopetadvacítek vyvíjených za války. Konstrukce typu 125 A se ukázala jako príliš subtilní, a tak se brzy prešlo na typ 125 B. V roce 1948 byla nahrazena prední vahadlová vidlice teleskopickou a takto inovovaný stroj se oznacoval CZ 125 Bt, pozdeji zjednodušeno na 125 T. Zajímavostí je, že tento model se prodával i v USA pod znackou Indian-CZ. V roce 1950 byl predstaven model C, který se vyrábel v kubaturách 125 a 150 ccm. Koncem roku 1950 došlo u tohoto modelu k zásadní úprave - odpružení zadního kola teleskopy prevzatými ze stroju Jawa pérák, což si vynutilo úpravu nekolika dílu.

Po únoru 1948 bylo rozhodnuto o výrobe tzv. Národní nebo Jednotné rady - sloucením znacek Jawa a CZ vzniklo oznacení Jawa-CZ. Jednalo se o motocykly stejného vzhledu, které se lišily prakticky jen motory. V CZ se vyrábely kubatury 125 ccm a 150 ccm (pozdeji 175 ccm), Jawe náležely motory 250 ccm a 350 ccm. První motocykly Jednotné rady opustily brány strakonické fabriky v roce 1954 a nesly oznacení Jawa-CZ 125 typ 351 a 150 typ 352. Jednalo se o první z tzv. "malých kývacek". Dvoupákové motory mely nejvetší možný pocet cástí shodný a byly prevzaty z predchozích modelu CZ.

V roce 1956 vyjely nové modely Jawa-CZ 125 typ 355 a 175 typ 356, které mely zcela prepracovaný motor, odvozený z motoru Jawa-CZ 250/353. Nove mely 4 rychlostní stupne, spojku s automatickým vystavováním pri razení, dynamo s trístupnovým regulátorem a bateriové zapalování s indukcní cívkou pod nádrží. K nožnímu startování stroje i razení nove sloužila jediná páka. O oblíbenosti techto motocyklu svedcí fakt, že již v roce 1958 byl vyroben miliontý kus Jawy-CZ 175 typ 356. Nic ale nemení na tom, že spolupráce mezi Jawou a CZ byla pro jejich predstavitele pravdepodobne spíše z donucení a z jistých problému tato spolupráce v roce 1960 skoncila, a tak již od tohoto roku CZ montovala opet motocykly pod svou znacku a Jawa pod svou.

Nové stroje nesly oznacení CZ 125 typ 453 a 175 typ 450. Nejviditelnejší zmenou bylo použití jediného výfuku - rozebíratelného doutníku s koncovkou, umísteného na levé strane. Stejne jako pred nástupem Jednotné rady se hlavní barvou znacky CZ stala cerná, ale vyrábely se dál i stroje tmave cervené. Zmenilo se tvarování kanálu a díky jiné hlave válce se zvýšil kompresní pomer a výkon stroju. Na nádrži se objevil okrídlený znak CZ. Tyto modely se vyrábely od listopadu 1960 do roku 1969 a v prubehu výroby opet docházelo k nekterým zmenám. K nejvýraznejší došlo v roce 1963 na rídítkách, pres které je panel (odtud oznacení "panelka"), nový tachometr a spínací skrínka. V roce 1961 byla ješte nabídka rozšírena o CZ 250 typ 455, který se vyrábel do roku 1964.

Všechny tri výše zmínené stroje se dockaly také provedení Sport - jsou oznaceny CZ 125 typ 473, 175 typ 470 a 250 typ 475. Na rozdíl od základních verzí jsou použita devatenáctipalcová kola místo šestnáctipalcových a kvuli tomu dále pozmeneny nekteré díly. Dále se na sportky montovala širší rídítka s hrazdou a rukojetí plynu typu "rychlopal". Byl upraven i sekundární prevod, takže maximální rychlosti ani zrychlení sportek se od základních verzí prakticky neliší.

Nemeli bychom zapomenout na oblíbené skutry Cezeta, které se vyrábely v Ceských Budejovicích. Byly založené na prototypu J. F. Kocha z roku 1956. V roce 1957 byla vyrobena první série 300 ks skutru Cezeta 501. Mel motor 175 ccm z typu 356, prední kolo zavešené v kyvné vidlici a zadní kolo letmo uložené na kyvném rameni s jedním pryžovým blokem. Skutr se vyrábel v nekolika provedeních, nekteré mely navíc nucené chlazení ventilátorem nebo dynamostarter. Do roku 1960, kdy se zacal vyrábel nový typ, opustilo brány závodu 43 000 Cezet 501. Typ 502 mel již klasickou zadní kyvnou vidlici odpruženou dvema teleskopickými tlumici, které byly použity i na prední kyvné vidlici. Motor byl typu 450 s jedním výfukem. Soubežne se vyrábely verze s dynamostartérem a startováním nožní pákou. V letech 1960 - 1962 se vyrobilo 72 000 ks Cezet typu 502, což svedcí o velké oblíbenosti skutru jak v tuzemsku, tak i v zahranicí. Velkou oblibu si díky svému netradicnímu vzhledu získaly v USA, na Novém Zélande se dokonce montovaly cástecne z dovezených a cástecne na míste vyrábených dílu. V roce 1964 byla výroba Cezety administrativne oznacena za neperspektivní a ukoncena, a tak se do výroby nedostal ani zdarilý prototyp 503.

Ale vratme se ke klasickým motocyklum. K padesátinám továrny v roce 1969 byly predstaveny nové stroje 125 a 175 ccm, oznacené typovými císly 476 a 477. Shodný podvozek obou modelu je odvozen od motokrosových stroju, jsou použita osmnáctipalcová kola a celkový vzhled je naprosto prizpusoben soudobé móde hranatých tvaru. Motor odvozený z typu 450 má zvýšený výkon na 11, resp. 15 koní a jiná vylepšení. Vyrábela se také verze s oddeleným mazáním "POSILUBE". Ty šly casto na export, pricemž mívaly odlišné svetlo, rídítka nebo nádrž.

Roku 1974 se do mírne upraveného podvozku 477 zacal montovat dvouválec Jawa 250 ccm z modelu Jawa Bizon a v roce 1975 následoval i motor 350 ccm. V té dobe se ve Strakonicích vyrábely motory jak pro CZ, tak pro Jawu. Vznikly tak typy 471 a 472, o výkonu 17,5, resp. 21 koní, které mírily hlavne na export do SSSR. Vzhledem k nízké porizovací cene šlo o opovídající a pomerne kvalitní stroje, bohužel ale žádné nebo minimální požadavky odberatele - SSSR - vedly k zastarávání motocyklu, ale i továrny vubec.

Malá modernizace modelu 476 a 477 byla provedena v roce 1982. Motocykly tak dostaly nové oznacení CZ 125 typ 488 a 175 typ 487. Zmeny jsou spíše vzhledové - prední a zadní svetlo, tvar nádrže a sedla. Nove je užita dvouklícová prední brzda z modelu 471, 472. Roku 1986 je kolem svetla umísten štítek, zadní vidlice je hliníková a volitelne je možno použít prední kotoucovou brzdu. Kvuli mírnejším zákonum o škodlivinách nad hranicí 175 ccm je zmenena kubatura na 180 ccm. Od roku 1994 je zmenen rám a motocykly mají dosti odlišný design, který je docílen vyšším použitím plastu, jinými svetly a vetrným štítkem. Prední kotoucová brzda se stává standardem. Následující modernizace zavádí 12V elektroinstalaci, bezkontaktní zapalování Ducati a mazací cerpadlo Mikuni. V poslední modernizaci se tyto stroje dockaly i ctyrdobého motoru, vyvinutého ve Strakonicích z puvodního dvoudobého. Kvuli požadavku na elektrické spouštení došlo k urcitému zpoždení, presto se motocykl na trh dostal. Jednalo se o spolehlivý, nenárocný, avšak slabý motocykl, což bylo neco jiného než zákazníci v té dobe ocekávali.

Od roku 1992 totiž došlo ke spojení s italskou Cagivou za podmínky, že se v továrne budou nadále vyrábet motocykly pod znackou CZ. Ze zacátku vše vypadalo slibne, zastaralé motocykly typu 487 a 488 se zacaly pomalu modernizovat a v roce 1993 se pod znackou CZ-Cagiva zacal vyrábet Roadster 125/521, nejprve s dvoudobým a od roku 1994 již ctyrdobým motorem. Jednalo se vlastne o upravený motocykl Cagiva Blues, kvuli zlevnení vzadu osazený bubnovou brzdou. Rada dílu se vyrábela prímo ve Strakonicích a nekteré i v Jawe. Od roku 1996 se do tohoto podvozku zacal montovat také ctyrtaktní motor 200 ccm zkonstruovaný Ing. Františkem Pudilem ve Strakonicích. Roadstery se prodávaly v zahranicí v celku s úspechem, ovšem úcelem koupe CZ Cagivou bylo spíše proniknutí za východní trh. Na to však byl motocykl pomerne drahý.

Prestože motocykly CZ-Cagiva nebyly špatné, v Cesku se ocekávala výroba vysokoobjemového silného motocyklu, což rozhodne ani Roadster 200 ccm nesplnoval. Motocykly se zacaly množit na sklade a spolecnost se cím dál více zadlužovala. Duvodu bylo zrejme více, ale následek byl jeden - v roce 1997 byla v CZ po více než 60 letech ukoncena výroba motocyklu.

Umístení cache:

Zdroje informací:

• CEZETmania - neoficiální stránka príznivcu motocyklu ze Strakonic. www.cezetmania.info
• Šrutek, Jan. Cerná a bílá. Procházka pulstoletím Ceských závodu motocyklových ve Strakonicích 1. vyd. Ceské Budejovice : Nakladatelství Ruže, 1969. 98 s.