Belský les
Podtitulek: Lidé casto chodí
známými místy a ani si nevšimnou
malých i velkých zmen, které se tam staly. My
jsme zvedli oci za ne a pokusili se podívat na
vybraná místa pohledem cloveka, který se tam
ocitl poprvé.
Autor: MARTINA GOJOVÁ
Rubrika: MOJE OSTRAVA
Ostrava/S Ostravským
chodcem jsme se tentokrát vydali na procházku do
jednoho z nejvetších ostravských parku. Na
konecné zastávce tramvaje císlo 11 je park
plný stromu, který se nazývá
Belský les. Hned na zacátku, krome informacní
tabule, která by na takových místech nemela
chybet, stojí malý dum s oranžovou
omítkou, postavený ve starším stylu. Je
to jedna ze dvou vodáren, které vykukují na
pokraji hustého porostu stromu. Vydali jsme se po
úzké asfaltové ceste, která vede
dál kolem lesa. Po pravé strane se nám otevrel
docela pekný výhled na okolí. To oddeluje od
parku rozlehlá louka, která i ted v zime byla
krásne zelená.
Koliba je v zime zavrená
Po nekolika minutách jsme došli k restauraci Koliba,
její strecha je videt již z dálky.
Oblíbené místo, které v léte
slouží jako vhodné odpocívadlo pro
návštevníky parku, dnes zeje
prázdnotou. Budova vypadá opuštene, skoro jako
by byla uzavrená již nekolik let. I presto, že
restaurace nevypadá zrovna malebne, v letní sezone
mívá stovky hostu. Prímo v lese mužeme
obcas zahlédnout studnu, která v okolí
vodáren není nicím necekaným.
Prímo mezi nimi byly vytvoreny drevené stoly a
lavicky, které lidem slouží jako
príjemné posezení. Hned vedle leží
zlomený strom, který zrejme nevydržel
nápor vetru. Na druhé strane stezky lesníci
pálí zbytky dreva a vetví.
Procištují tak celý les, kterému polomy
škodí. Kolem stezky se povalují odpadky, ted v
zime je tu celkove pochmurno. Možná by byla situace
lepší, kdyby bylo kolem cest více
odpadkových košu.
Hrište uprostred lesa
Na stromech není žádné listí a po
ceste prošlo zatím jen nekolik chodcu. Po nekolika
dalších metrech narážíme na
místní detské hrište. Z celé
procházky nás zaujalo nejvíce. Je to
pekné a v léte jiste proslunené místo,
kde si deti mohou hrát. Soucástí hrište
je nekolik lavicek, opicí dráhy a také
písecný chodník olemovaný
betonovými patníky. Celkove nicím neovlivnuje
ráz krajiny, hrište je prírodní, je
tady jen samý písek, hlína a tráva.
Pripadáte si tady jako uprostred lesa, jen mezi kmeny smrku
prosvítá nekolik výškových
panelových domu. Vracíme se zpátky. Chodci,
cyklisté ci maminky s detmi zrídka projdou kolem
nás, nebo zabocují na cesty, které vedou do
stredu celého Belského lesa. Pro obyvatele Ostravy je
park oblíbeným místem
sloužícím k odpocinku. Od jara do podzimu tudy
procházejí všechny vekové generace
lidí, kterí zde vyhledávají kousek
prírody, které ve meste jinak moc není.
Odradit je muže jen nevlídné pocasí,
které nás doprovází skoro celou
letošní zimu.
Zdroj: http://www.silvarium.cz/
P.S.: Kousek od keše je studánka a je v ní
pitná voda :-) tak bandasky s sebou.