Kostelik na Solci Mystery Cache

Kostel  Nanebevzetí Panny Marie v Solci.

Kostelik na Solci ješte pred opravou (foto Steela)

Ves Solec  leží 8 km jihovýchodne od Mnichova Hradište, na hranici oblasti Ceského ráje. Už sám nepravidelný povrch zástavby je pozoruhodný. Ovlivnily jej okolní vyvýšeniny a pískovcové steny. Vesnice je rozložena v melkém údolí mezi nimi. Ze dvou vyvýšených, ale ne nejvyšších míst, ovládaly ve stredoveku celou vesnici výrazné stavby tvrze a kostela. Po panském sídle zbylo tvrzište o pudorysu ctverce se zaoblenými rohy, vykrojené príkopem ve svahu. Jeho rozmery ukazují nejspíše na nevelkou obytnou vež, postavenou snad už v záveru 13. století. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je situován na vyvýšenine, kterou od tvrzište oddeluje prostor návsi. Je to orientovaná jednolodní stavba se západní veží a polygonálním presbytárem, obklopená hrbitovem ve svažitém trerénu. Písemne se pripomíná prvne v roce 1352 jako soucást hradištského dekanátu. O neco starší je první zmínka o vesnici, a to v predikátu Všeslava ze Solce uvádeného roku 1323. Nejpodrobnejší popis kostela je publikován k roku 1930 ( Šimák 1930, 548-549). Novejší barokní úpravy nepotlacily puvodní prvky gotické stavby z prvé poloviny 14. století - presbytár,klenby, portály a další. Zachované bohoslužebné predmety rovnež svedcí o starobylosti soleckého kostela.Jsou však trvale uloženy mimo kostel. Z nich zejména vyniká gotická monstrance o výšce 45 cm, vytvorená z pozlacené medi, která pochází z konce 15. století a barokní krtitelnice z roku 1775.

Archeologický pruzkum neprinesl zatím žádné významnejší úspechy.V padesátých letech, presneji receno osmadvacateho pátý devetactyricátého roku zahájil doc.Dr.Emil Motycka  na severní strane kostela podrobnejší pruzkum ale bez úspechu.Presunul se tedy k východní strane kostela. Bylo vykopáno patnáct povrchových pruzkumných sond s nulovým výsledkem. Po té byly vykopány pouze ctyri hlubinné sondy  a v  nich byly nalezeny v hloubce ctyristajedenáct cm puvodní základy kostela.

Jak už to tak v dejinách bývá, mají i historické stavby svá  svetlejší i temnejší období.Jedno z tech temnejších nastalo v 70.letech 20.století , kdy kostelík rychle chátral.Strechou, která po dlouhá léta nebyla opravena, zatékalo, krov a drevený strop lodi byly znacne poškozeny. V roce 1989 byly odstraneny krovy lodi, presbyteria a predsíní. Dochované cennejší soucásti výzdoby a zarízení byly odvezeny, cást rozebraného mobiliáre složena v sakristii, kde v dalším období podlehla zkáze , zbytek na míste spálen.( Funkcní varhany jsou dnes umísteny  v kapli na Valdštejne.) V té dobe snad žádný z místních obyvatel neveril, že by celá záležitost mohla skoncit jinak než demolicí. V širokém okolí pritom není žádný gotický kostel, který by byl pozdejšími prestavbami tak málo dotcen, jako solecký. Jeho bohaté vybavení architektonickými clánky i jejich umelecká úroven nejsou u vesnických kostelu zcela bežné. Za pomerne ojedinelou je treba oznacit i ve fragmentech dochovanou úpravu fasád ze 16. století.Po roce 1990 se za pomoci obce Knežmost a dalších krajských a státních institucí podarilo zahájit obnovu kostela.Nejprve byla provedena nová konstrukce krovu a strechy, v prubehu peti let postupne obnovena všechna vnejší prucelí a v roce 2007 byla zahájena obnova interieru kostela.Uvnitr se dosud podarilo opravit sakristii. nejvyšší podlaží veže a cást presbytáre.V r.2008 byly na vítezném oblouku odkryty gotické nástenné malby - deset kruhových medailonu s poprsím svetcu. Vetší cást interiéru na obnovu teprve ceká.Každorocne se zde koná poutní slavnost k patronce kostela jejíž svátek pripadá na 15.srpna.Pravidelné bohoslužby se zde nekonají.Na hrbituvku u kostela  jsou pochování obyvatelé obcí Solec, Solecek, Malobratrice, Cížovky, Drhleny a cásti  Kamenice tak, jak územne náležely k  této farnosti.