Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Solci.
Kostelik
na Solci ješte pred opravou (foto Steela)
Na uvedených
souradnicích keš nenajdete. Stojí zde
výše zmínený kostelík,
který stojí za shlédnutí a je zde
možné i zaparkovat.
Po zjištení souradnic postupujte ke keši
obezretne.Mohutnou hradbu, která vám
brání jít prímo lze obejít
zprava i z leva.Dáte-li se vlevo, odbocte u skupiny
orešáku a za posledním stavením u
malé skalní plotny odbocte vpravo do lesního
porostu.Obejdete stavení i prilehlé
pozemky a postupujte opatrne, at
neprilákáte pozornost místních
zpravodajských agentur.Dáte-li se vpravo, projdete po ceste
východním smerem ven z obce a po cca 80 metrech
za posledním stavením odbocte vlevo do lesa.Odbocku
poznáte podle dvou z poloviny
zakopaných pneumatik.
V žádném
prípade nepostupujte skalnatým svahem nebo dokonce
pres soukromé pozemky.
Ves Solec
leží 8 km
jihovýchodne od Mnichova Hradište, na hranici oblasti
Ceského ráje. Už sám nepravidelný
povrch zástavby je pozoruhodný. Ovlivnily jej
okolní vyvýšeniny a pískovcové
steny. Vesnice je rozložena v melkém
údolí mezi nimi. Ze dvou
vyvýšených, ale ne
nejvyšších míst, ovládaly ve
stredoveku celou vesnici výrazné stavby tvrze a
kostela. Po panském sídle zbylo tvrzište o
pudorysu ctverce se zaoblenými rohy, vykrojené
príkopem ve svahu. Jeho rozmery ukazují
nejspíše na nevelkou obytnou vež, postavenou
snad už v záveru 13. století. Kostel
Nanebevzetí Panny Marie je situován na
vyvýšenine, kterou od tvrzište oddeluje
prostor návsi. Je to orientovaná jednolodní
stavba se západní veží a
polygonálním presbytárem, obklopená
hrbitovem ve svažitém trerénu. Písemne se
pripomíná prvne v roce 1352 jako soucást
hradištského dekanátu. O neco
starší je první zmínka o vesnici, a to
v predikátu Všeslava ze Solce uvádeného
roku 1323. Nejpodrobnejší popis kostela je
publikován k roku 1930 ( Šimák 1930, 548-549).
Novejší barokní úpravy nepotlacily
puvodní prvky gotické stavby z prvé poloviny
14. století - presbytár,klenby, portály a
další. Zachované bohoslužebné
predmety rovnež svedcí o starobylosti soleckého
kostela.Jsou však trvale uloženy mimo kostel. Z nich
zejména vyniká gotická monstrance o
výšce 45 cm, vytvorená z pozlacené
medi, která pochází
z konce 15. století a barokní krtitelnice z roku
1775.
Archeologický pruzkum
neprinesl zatím žádné
významnejší úspechy.V
padesátých letech, presneji receno osmadvacateho
pátý devetactyricátého roku
zahájil doc.Dr.Emil Motycka na
severní strane kostela podrobnejší pruzkum ale
bez úspechu.Presunul se tedy
k východní strane kostela. Bylo
vykopáno patnáct povrchových
pruzkumných sond s nulovým výsledkem. Po
té byly vykopány pouze ctyri hlubinné
sondy a v nich byly nalezeny
v hloubce ctyristajedenáct cm puvodní
základy kostela.
Jak už to tak
v dejinách bývá, mají i
historické stavby svá
svetlejší i temnejší
období.Jedno z tech temnejších
nastalo v 70.letech 20.století ,
kdy kostelík rychle chátral.Strechou, která po
dlouhá léta nebyla opravena, zatékalo, krov a
drevený strop lodi byly znacne poškozeny. V roce 1989
byly odstraneny krovy lodi, presbyteria a predsíní.
Dochované cennejší soucásti
výzdoby a zarízení byly odvezeny, cást
rozebraného mobiliáre složena v sakristii, kde v
dalším období podlehla zkáze , zbytek
na míste spálen.( Funkcní varhany jsou dnes
umísteny v kapli na Valdštejne.) V té
dobe snad žádný z místních
obyvatel neveril, že by celá záležitost
mohla skoncit jinak než demolicí. V
širokém okolí pritom není žádný
gotický kostel, který by byl pozdejšími
prestavbami tak málo dotcen, jako solecký. Jeho
bohaté vybavení architektonickými
clánky i jejich umelecká úroven nejsou u
vesnických kostelu zcela bežné. Za pomerne
ojedinelou je treba oznacit i ve fragmentech dochovanou
úpravu fasád ze 16. století.Po roce 1990 se za
pomoci obce Knežmost a dalších krajských
a státních institucí podarilo zahájit
obnovu kostela.Nejprve byla provedena nová konstrukce krovu
a strechy, v prubehu peti let postupne obnovena všechna
vnejší prucelí a v roce 2007 byla
zahájena obnova interieru kostela.Uvnitr se dosud podarilo
opravit sakristii. nejvyšší
podlaží veže a cást presbytáre.V
r.2008 byly na vítezném oblouku odkryty
gotické nástenné malby - deset
kruhových medailonu s poprsím svetcu.
Vetší cást interiéru na obnovu teprve
ceká.Každorocne se zde koná poutní
slavnost k patronce kostela jejíž svátek
pripadá na 15.srpna.Pravidelné bohoslužby se zde
nekonají.Na hrbituvku u kostela
jsou pochování obyvatelé obcí Solec,
Solecek, Malobratrice, Cížovky, Drhleny a
cásti Kamenice tak, jak
územne náležely k
této farnosti.
Dekuji Steele
za fotomateriál k této keši.
Na výslovné prání dvou osob,
které se významne podílely na záchrane
kostela a kterých si nesmírne
vážím, jsem jejich jména vyjmul z tohoto
textu.