-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jednoduchá tradicní cache venovaná Modranum
Historie Modran:
Nejstarší zmínky:
Prvne je osada Modriluhy (staré oznacení místa na mocálovité lucní rovine) zminována v základní listine kapituly Vyšehradské r. 1088, dle níž tam obdržel probošt poplužní dvur a mlýn. Dle názoru odborníku je však tato listina stredoveké falzum, a tak doložene zminuje Modrany prvne až Sobeslav II., který r. 1178 v darovací listine vyšehradské kapitule prohlašuje: „dávám také temže bratrím území v mestecku Modrany na dva pluhy s vinicí.“ Toto nadání potvrdil Václav I. a rozšíril je o platy a rybáre k prebendám kanovnickým. Karel IV. pripojil r. 1356 k nadání ješte les a zvoníky v Modranech.
Mimo to nacházíme doklady, že i jiné cásti vsi byly v tomto období tzv. majetkem duchovním. Sakristovi kostela Pražského (kostel sv. Víta) náležel prokazatelne pred r. 1356 dvur s dedinami v Modranech - dle tehdejšího zvyku postupován právem zákupním.
Husitská doba:
Znacne trpely Modrany za husitských válek. Již v roce 1420 pri tažení husitu na zbraslavský klášter byly zcela vypleneny a zdejší kostel vypálen.
24. brezna 1427 se rozložila husitská vojska (Táborité a Sirotci) u Modran a dožadovala se (marne) vpuštení do Prahy. Roku 1429 porazili u Modran spojení Pražané vojsko nekolika ceských pánu, které „vedením pana Aleše ze Sternberka a Habarta z Adlaru statky Pražanu hubilo a na prívoze u Modran dvacet ctyri Novomestských zajalo“. Že každá vojenská návšteva znamenala rabování a plenení místních usedlostí je prirozené.
V tomto období husitských bourí byl duchovní majetek Modran preveden do svetských rukou. Cást Vyšehradskou drželi od té doby Pražané Staromestští - rozhodnutím císare Zikmunda, které potvrdil král Jirí z Podebrad r. 1459 a r. 1472 pak i Vladislav II.
Cást vsi, která patrila kostelu Pražskému, pripsal Lidér z Radkovic r. 1425 své žene, Alžbete ze Šestlic. Alžbeta ji r. 1434 postoupila svému druhému muži, Záviši z Valdštejna, ten opet dobrou vulí predal Vedetovi z Moštenic, jemuž zápis stvrdil a spolu Komorany zapsal r. 1437 sám císar Zikmund. Oboje držela jeho žena Dorota ješte r. 1454.
Pohusitská doba:
Clo ze dríví na Vltave v Modranech pobírala tehdy rychta Nového Mesta pražského za vydržování královského dvora.
R. 1486 venovala Markéta Zlenická kostelu sv. Jiljí v Praze pet dvoru v Modranech. Techto pet usedlostí s mlýnem, domem šenkovním, svobodným a jiným príslušenstvím, kdysi majetek kostela Pražského, precházelo pak z rukou do rukou, jak kroniky zminují: nejprve Jan Hýzrle, po nem po r. 1600 Krištof Želinský ze Sebuzína, pro úcast ve vzpoure odsouzen Želinský roku 1623 všeho majetku, avšak pokoriv se dostal milost a dána mu cást statku k docasnému držení. V roce 1626 odkázal je své tete Katerine Polyxene, purkrabince z Donína, roz. Voderadské z Hrušova a Sukdola, avšak po jeho smrti nebyl odkaz uznán, a statky byly zabrány králem. Od té doby tato cást Modran náležela k Brežanum a dostala se s nimi bud koupí nebo darováním arcibiskupství Pražskému, kterému patrila s Brežanským statkem až do r. 1848.
Pražská cást vsi byla mestum Pražským za odboj proti Ferdinandovi I. zkonfiskována v roce 1547. Výnosy cla byly navráceny Novému Mestu pražskému roku 1583 a pripojeny k nadání špitálu sv. Alžbety a sv. Bartolomeje. Ostatní (a to ješte ne celá) cást byla Pražanum vrácena po úpenlivých prímluvách a prosbách r. 1586. Jednalo se o „neco platu na lidech s dílem reky Vltavy a rybníkem, receným Tune.“ Vetšina drívejšího majetku byla predána r. 1547 Zbraslavskému klášteru. Ale po bitve na Bílé hore byl zabaven Pražanum i tento nevelký majetek a prodán r. 1622 též Zbraslavskému klášteru, kterému tak od té doby náležela krome peti usedlostí s mlýnem a vinicí k Brežanum držených, ostatní ves, a to až do jeho zrušení Josefem II. r. 1785.
Pomery v období po tricetileté válce v Modranech dokládá tzv. berní rule, první ceský katastr sestavený v letech 1653-1655: Obec se v tom case delila mezi dve panství, zbraslavské a dolnobrežanské. Celkem zde bylo trináct selských usedlostí, sedm chalup, dve zpustlá selská stavení, pet pustých chalup a jeden sedlák „na živnosti zkažený“. Ve statku byla pouze jediná kráva, ze šedesáti strychu bylo oseto dvacet. Doložena jsou i jména obyvatel: Jakub Kadedej, Ondrej Skremenskej, Václav Škarohlíd, Katerina Harauška…
Vlastní škola byla v Modranech zrízena roku 1770 (predtím deti docházely na Zbraslav). K ní byly pripojeny Hodkovicky, komoranský dvur a samota Šabatka. Prvním ucitelem se stal jistý Petr Bayer, syn ucitele. Další ucitel, Matej Vydra, na zdejší školu nastoupil roku 1784 a pusobil zde 35 let. Jeho nástupce Josef Skrivánek zde oducil „pouhých“ 32 let, své ucitelské poslání a školu v Modranech pak prenechal synovi.
Po r. 1785 byla celá osada pripojena k panství Zbraslavskému, k nemuž pak náležela do r. 1848. (Dle zmínek v pramenech se pritom zdá, že panství Zbraslavské náleželo do správy pražského arcibiskupství).
R. 1802 vypukl v Modranech velký požár.
Urbanizace:
V 19. století Modrany prodelávají promenu z venkovské vsi na pražskou predmestskou oblast. Zprvu velmi pozvolna, pozdeji bourliveji, se mení ve své velikosti i vybavení, sociální strukture i rízení vecí verejných. Duležitým predpokladem k opouštení zemedelského rázu obce se stalo zrušení roboty r. 1848.
Roku 1855 byly Modrany, vybaveny dosud pouze lokalií, povýšeny na samostatnou farnost.
V r. 1860 byla dokoncena stavba navigacní hráze. I když vodní doprava nesporne prosperovala, vory prestaly v 18. století dostacovat a recište bylo upraveno pro lodní dopravu. Podél reky byly budovány stezky pro konské potahy, které tahaly lode proti proudu, a v rece jezy se širokými propustemi. R. 1865 byla na Vltave zavedena paroplavba.
R. 1861 je zde postaven cukrovar. Železnice byla z Prahy do Modran zavedena za financní podpory cukrovaru v ríjnu roku 1881. Od brezna 1882 byla zahájena i osobní doprava.
K výraznému pokroku došlo po roce 1895, kdy byl postaven železný most do Zbraslavi. O ctyri roky pozdeji byla dostavena okresní silnice Modrany - Zbraslav s odbockou pres Tocnou do Dolních Brežan, r. 1902 okresní silnice na Lhotku, 1904 pak silnice na Libuš a v roce 1915 do Cholupic. V roce 1891 obec získala poštovní a telegrafický úrad.
Jak videli Modrany v r. 1899:
Modrany, ves 10 km jižne od Smíchova, 4.5 km severne od Zbraslavi, po obou stranách okresní silnice, na pravém brehu Vltavy, od níž oddelena vysokým železnicním náspem dráhy Modransko - Dobríšské. Nekterá stavení blíže reky bývají pri povodních zatopena. Od reky stoupá povlovne ku strane východní mírné návrší, na jehož hrebene postaven kostel a proti nemu zvonice. Velkolepý cukrovar s rafinerií náleží k nejstarším v Cechách. Okolí s utešenými háji a zalesnenými stránemi je castým cílem výletníku.
Místní i katastr. obec Modrany s cukrovarem a dvema parními pilami má ve 224 domech 2308 obyv., z nichž usedlá cást. zamestnává se polním hospodárstvím, zahradnictvím, výrobou prouteného zboží a ruznými remesly. V jmenovaných závodech pracuje na tisíc delníku.
V blízkém, roztomile položeném Zátiší, cásti obce Modranské vznikla nedávno vilová ctvrt s úhlednými i skvostnými budovami a restauracemi. Letní tato kolonie velice jest oživena a stala se milým útulkem Pražanu príjemnými procházkami ve sveží zeleni luk.
Smerem severním priléhá k obci arcibiskupská vinice, k ní druží se nekolik domu, mezi nimiž restaurace „Pod vinicí“ s bohatou zahradou a rozsáhlou višnovkou.
Obcí protékají dva potoky; na jednom z nich mlýn.
V míste je fara, petitrídní škola se tremi pobockami, pošta, telegraf, telefonní spojení, stanice dráhy, prístavište parníku a cetnická stanice.
R. 1896 uvádí Ludvík Bartl do provozu parní pilu, která se stane pozdeji základem závodu Orion.
R. 1904 prednáší v Modranech T.G.Masaryk.
V r. 1912 nahrazují cadivé lucerny na petrolej v modranských ulicích elektrické žárovky.
V r. 1913 staví ing. Karel Schulz v Komoranech továrnu na autogenní svarování a výrobu kyslíku
Po vzniku Cs. republiky, zejména v letech 1924 až 1928, probíhal v Modranech cilý stavební ruch. Obec využívala toho, že se Praha stala hlavním mestem republiky a stehovalo se sem tisíce lidí potrebujících bydlet. Modrany byly dobre položené se slušným spojení s Prahou železnicí a parníky. V daném období zde tudíž bylo postaveno více než 1 200 rodinných domku!
Od r. 1932 vychází Modranský obzor - místní noviny.
V první polovine 30. let se projevuje na živote Modran hospodárská krize, v r. 1938 prichází opet konjunktura. Staví se meštanská škola a dva velké domy pro sociálne slabší.
Behem nacistické okupace bylo dle záznamu v kronikách 6 místních obcanu popraveno, 21 umuceno v koncentracních táborech a 61 se jich z veznic a z koncentracních táboru vrátilo s podlomeným zdravím.
Po r. 1948, tak jako celou republiku, postihlo Modrany znárodnování. Po velkých podnicích byl r. 1948 zasažen celý soukromý sektor, na živnostníky bylo pusobeno prímým i neprímým tlakem, a likvidace živností v Modranech byla prakticky skoncena v r. 1959.
Soucástí Prahy:
V roce 1974 byly pripojeny k Praze Cholupice s osadou Tocná a zároven zacleneny do Modran. V Cholupicích bývala stredoveká tvrz, která je naposledy pripomínána roku 1650, pozdeji zpustla. Tocná je nejjižnejší cástí Prahy 12. V dávných dobách patrila zbraslavskému klášteru, farností spadala do Modran. K obci priléhá keltské opevnení na návrší Šance, které spolecne s Hradištem nad Brežanským údolím utvárelo pozoruhodnou pevnostní soustavu už v dobách pred naším letopoctem.
Cást sídlište Lhotka a Libuš, podle starého místního jména východní cásti Modran nove oznacená jako Kamýk, pripadla k Modranum 1. ledna 1989. Lhotka bývala již ve 14. století v majetku vyšehradské kapituly. Nacházel se tu poplužní dvur, který byl pri výstavbe nových sídlišt koncem sedmdesátých let zboren. Lhotka byla ku Praze pripojena v roce 1922. Poslední vzpomínkou na starou Lhotku je stará kaplicka stojící nedaleko lhoteckého kostela z roku 1937, ten stojí ovšem již na území spadajícím dnes pod Prahu 4.
R. 1991 jako mestská cást Praha-Modrany získává pravomoci obvodu pro katastrální území Modrany, Komorany, Cholupice, Tocná a Kamýk, rozkládá se na ploše 2 330 hektaru a na jejím území žije približne 60 tisíc obyvatel.
Dnem komunálních voleb v listopadu 1994 se stala mestská cást Praha-Modrany mestskou cástí Praha 12 - a název Modrany se opet vztahuje jen na puvodní území, na nemž žije asi 30 000 obyvatel bydlících na dvou a pul tisícovce evidovaných adres. Poštovní smerovací císla ctvrti jsou 143 00 a 147 00.
kód katastrálního území:
pripojení k Praze: 1968
mestská cást: Praha 12
správní obvod (poverený úrad): Praha 12
mestský obvod: Praha 4
základní sídelní jednotky:
katastrální výmera: 7,71 km²
obyvatel: 31 738 (16. 10. 2006)
hustota zalidnení: 4 116 obyv./km²
poštovní smerovací císlo: 143 00
Obsah kešky:
1x Lockbook
1x tužka
1x Travel Bug
Additional Hints
(Decrypt)
cbq