Kostel Stetí sv. Jana Krtitele
Hostivarský farní kostel je pusobivý objekt, vyvolávající pocit starého puvodu, byt ponekud stíraný pozdejšími úpravami. Zasvecení kostela je také starobylé, každá doba totiž mela svoje charakteristická patrocinia. Písemne je ovšem chrám doložen - neprímo, ale dostatecne presvedcive - až k roku 1352. Presto bývá v literature na základe charakteristického pudorysu a s prihlédnutím k okénku v presbytári casto razen mezi románské kostely. Chrám však predstavuje architektonicky natolik prostou stavbu, s minimem detailu, že je nesmírne obtížné ji odpovedne datovat.
Pudorys chrámu Stetí sv. Jana Krtitele je jednoduchý: na obdélníkovou lod navazuje polokruhová apsida. Vnejší rozmery lodi dosahují 17,80 m délky a 9,20 m šírky. Pri síle zdiva 120 cm merí vnitrní prostor približne 15,40 x 6,80 m. Apsida má vnejší prumer 7,10 m a vnitrní 4,70 m.
Hostivarský chrám byl podle všeho ve 13. století sázavským klášterem prestaven do podoby, kterou má v podstate dodnes. Od pocátku byl trvalou soucástí farní síte rícanského dekanátu. Právo patronátu príslušelo klášteru. O existenci hostivarské farnosti poprvé svedcí údaj rejstríku papežského desátku k roku 1352, v nemž je z Hostivare zanesen plat 18 grošu. Jde o mírne vyšší než prumernou výši církevní dane v rámci dekanátu. Napríklad z Petrovic bylo tehdy odvedeno 12 grošu a výše platby pozdeji kolísá, z Hostivare jde až do pocátku 15. století o stabilní cástku. Pokud uvážíme, že papežská dan mela predstavovat desátý díl príjmu záduší, predstavoval celý jejich rozsah 180 grošu.
Novinka: Praha, 10.12.2009 - Pražská historie vydala další ze svých pokladu. Unikátní fresku z prelomu 13. – 14. století odhalili restaurátori po prosbe místního faráre o pruzkum pred zapocetím rekonstrukce kostela Stetí sv. Jana Krtitele v Hostivari. Fresku si mohou lidé prohlédnout na vlastní oci....
13.11.2011 po tretím ukradení keš zmenena na micro, posunuta a upraven hint