Krausuv dum

STAGE 1 je pred domem, který byl pýchou rodiny Krausu. Tento Krausuv „zámecek“ býval místem, kde se ubytovávaly všechny nejvznešenejší návštevy Pardubic, jako napr. pruský král Vilém (1866), císar František Josef I. nebo arcivévoda Rudolf s chotí (1881) a jiní. Toto reprezentativní rodinné sídlo vybudoval Josef Kraus (1810-1892), otec barona Artura Krause, který v dobe budování tohoto domu žil v povedomí obyvatel mesta Pardubic jako dlouholetý clen mestského zastupitelstva, radní a poštmistr. V roce 1875 byl za zásluhy o poštovnictví povýšen do šlechtického stavu (v r. 1881 na nej potom prešel bratruv titul baron).


Krausuv dum

STAGE 1: Na stene Krausova domu je umístena pametní deska. Na predposledním rádku pametní desky je letopocet ve tvaru ABCD. Pokracujte na souradnice stage 2:
N 50° 02,CC(D-A)'
E 015° 46,D(B-C)B'

Baron Artur Kraus

Jedním z 9 detí Josefa Krause byl syn Artur. Narodil se r.1854 a v Pardubicích mužeme jeho stopy sledovat od zacátku 80. let 19. století. Pametníci znali Artura Krause jako gentlemana každým coulem. Pusobil tak svým vystupováním, upraveným zevnejškem, oblecením. Tento subtilní muž s narezlým knírem a kozí bradkou si zakládal na svém šlechtickém titulu a težce prý nesl, když po vzniku Ceskoslovenska zákonodárci hned v r. 1919 jejich užívání zakázali. Artur byl plachý, romantik a trochu podivín. Prátelé jej oslovovali jménem „Artuš“ a tak se i podepisoval. V oficiálních písemnostech jméno proto casto zkracoval na „Art.“ Vyhýbal se fotografum (ac sám dobre fotografoval), a když to nešlo, vyžadoval vydání negativu, který okamžite znicil.

Baron Artur Kraus (na obrázku) byl predevším „sportsman“ a vášnivý vyznavac všeho nového, zvlášte novinek technického pokroku. Všemu chtel prijít dukladne na kloub a nabyl obdivuhodných znalostí z mnoha oboru. Cinorodost barona Krause byla obdivuhodná. V r. 1885 se Artur stal zakládajícím clenem zdejší odbocky Ceské ústr. jednoty velocipedistu. Patril tu k zakladatelum cyklistické dráhy, která stála na dnešní Dukle a závodilo se tam poprvé r. 1889. V r. 1892 se baron Kraus stal nacas i predsedou pardubického klubu velocipedistu. To se již ale zamiloval do jiné novinky, do kol pohánených benzínovým motorem – motocyklu. Roku 1895 si koupil v Nemecku motocykl firmy Hildebrand & Wolfmüller. Tento stroj je dnes ozdobou sbírek Národního technického muzea v Praze a mužete jej obdivovat v expozici na hrade Kámen u Pelhrimova. Byl to prý prvý motocykl, který jezdil v Rakousko – Uhersku. V té dobe ale už Artur objevil též krásu tenisu. Nechal si z Anglie poslat pravidla, preložil je jako první do ceštiny, vydal je r. 1896 tiskem, na zahrade svého domu nechal upravit tenisový kurt a ješte téhož roku tu usporádal turnaj o titul mistra Pardubic. V r. 1898 si nechal poslat z Norska lyže a jako jeden z prvních u nás s nimi tajne trénoval v noci kolem zámeckých valu a na Kunetické hore. Nekdy na zacátku 90. let se snažil ve stopách Otto Lilienthala postavit kluzák. Sestrojil „ornitoptéru,“ která mela napodobit let ptáka. Jeho pokusy však skoncily nezdarem. Nakonec se stal nadšeným pozorovatelem, pomocníkem a zejména financním mecenášem pardubických prukopníku ceského letectví Ing. Jana Kašpara a bratrance Evžena Ciháka. Byl to baron Kraus, který 16. 4. 1910 telegrafoval do Národních listu zprávu o prvním vzletu Jana Kašpara. A stal se také zakládajícím clenem pardubického aviatického družstva, Kašparovi delával reditele jeho verejných produkcí. Baron Kraus mel v Pardubicích první psací stroj, Edisonuv fonograf, v r. 1910 odjel do Paríže, aby se tu úcastnil pokusného bezdrátového rádiového vysílání z Eiffelovy veže...


Baron Artur Kraus také významne financne podporil stavbu budovy pardubického mestského divadla, ale nevdecná mestská rada jej opomenula pozvat na její slavnostní otevrení 11. 12. 1909. Baron Kraus potom do této budovy již nikdy nevstoupil.

Astronomie

Celoživotní láskou Artura Krause byla astronomie. V r. 1895 si pronajal poslední patro zámecké veže a zacal tam s prvními pozorováními oblohy. Baron Artur Kraus zacal systematicky pozorovat skvrny na Slunci a slunecní erupce. Soustavne se také venoval dokumentaci meteoritu a studiu kulových blesku. Do jeho observatore chodily školní exkurze. Vedl rozsáhlou korespondenci a všem návštevám trpelive vysvetloval význam svých pozorování. Napsal nekolik pojednání pod pseudonymem Carchesius. Mel podíl na vzniku Ceské astronomické spolecnosti a je právem považován za prukopníka lidových hvezdáren. Na jeho pocest nese jeho jméno planetka 7171 Arthurkraus (1988 AT1).

Dum, pred kterým se nachází stage 2, mel v rodine barona Krause velký význam. Jeho otec, Josef Kraus, ho zakoupil v roce 1854 (tenkrát to zde byla jedna z mála dvoupatrových budov!) a zrídil v nem poštu. Po smrti Josefa Krause v roce 1892 získal tento dum pri delení majetku práve baron Artur Kraus. V tomto dome také probíhaly zkoušky tzv. pardubické "cikánské" kapely, kterou baron Artur Kraus založil. Soubor z rad vážených obcanu mesta vystupoval na koncertech napr. s díly Franze Lehára a s cikánským folklórem. To nejduležitejší o tomto dome se však doctete na pametní desce u stage 2.

STAGE 2: na konci tretího rádku pametní desky u této stage odectete z letopoctu ABEA císlo E a pokracujte na stage 3:
N 50° 01,(E+C)C(B-E)'
E 015° 46,(A+C-E)A(E+C)'

Slunce

Této naší nejbližší hvezde byla zasvecena velká cást odborné cinnosti barona Artura Krause a stejne tak i stage 3.

Na STAGE 3 se nachází nerezová tabulka, na níž najdete mimo jiné text psaný v kruhu. Sectete pocet slov + pocet mezer mezi slovy tohoto textu a dostanete císlo F.

Hurá do cíle

FINAL STAGE a KEŠ se nachází na souradnicích:
N 50° 01,(F-E)EE'
E 015° 46,(F+A-B)CC'
Pozor! Na míste se vyskytuje spousta zvedavých mudlu, budte opatrní!

V nejvyšším patre domu, pred kterým se keš nachazí, se mužete o baronu A. Krausovi a jeho díle dozvedet další podrobnosti.
V otevírací dobe si zde také mužete nechat otisknout razítko do své sbírky.
Otevírací doba je následující:

Mimo otevírací dobu mužete zkusit zazvonit na zvonek oznacený prvním slovem kruhového textu ze stage 3 :-)

Text prevzat z pardubického Radnicního zpravodaje, c. 8/2008 a 9/2008.