Celý text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Nezdice na Šumave byly po celou dobu své historie chudou
vsí. Zlato ze Ždánova vytežil král Markomanu Marobud,
zemedelství zde nikdy nebylo snadné, lesy plné dreva byly daleko od
železnice a vesnicanum nezbylo nic, než se podívat
po nejaké živnosti ci handlu.
V roce 1928 se zdálo, že se finance obce
vylepší. O zdejší vápenec se zajímaly hned dve
firmy: Mühlstein a Tausig a Löbl a Körper.
Druhá jmenovaná nabídla obci výrazne lepší podmínky
a získala tak do pronájmu lom na severovýchodním svahu kopce
Vápenice (734 m) na 50 let. Za každý vytežený
metrák kamene nabízela obci 1,50 Kc a navíc prémii
1500 Kc za každých odvezených 100 tun. 3. ríjna
1928 se zapocalo v lomu pracovat, pricemž na lámání kamene byl
použit jakýsi pneumatický stroj.
Bohužel firma Löbl a Körper upadla do penežní
tísne, delníkum mzdu vyplácela špatne a nemocenskou
neplatila vubec. K potížím prispelo, že vápenec
z lomu otesaný na kvádry praskal a rozpadal se pri rezání
na desky k obkládání. Dalším duvodem byla i cena
za dopravu k železnicní trati
v Žichovicích.
Soud nechal zabavit stroje, kamenické nástroje a zhotovené
výrobky a narídil jejich prodej ve verejné dražbe. Obec
Nezdice v dražbe koupila kamenné kvádry
a použila je na stavbu kašny na Racanech (waypoint
R2), kde jsou svedkem této výroby.
Soucasnou podobu lomu vtiskla težba od roku 1973. Státní
podnik Pražský prumysl kamene nechal vykácet levou stranu
kopce osázeného ve tricátých letech a vybudoval príjezdové cesty od
Nezdic pro vlastní težbu kamene. Zamestnanci podniku byli
presvedceni o výborné kvalite kamene, dle vytežených
vzorku byl kvalitní kámen již v hloubce 2–4 metry.
Ale ani tato težba nemela dlouhého trvání.
Dnes je lom opuštený s nekolika zbylými haldami
kamenu. Lze najít i pár rezavých zbytku strojního vybavení. Ve
svahu nad lomem pro zmenu roste nekolik vzácných jalovcu.
Kudy ke krabicce
Cache je umístena nad samotným lomem, v bezpecné
vzdálenosti od hrany, v nadmorské výšce cca 690 m.
Z místa uložení je výhled smerem k severovýchodu na
krásnou krajinu Šumavského podhurí a videt lze napr.
hrad Rabí.
První cesta je pro ty, kterí chtejí videt lom
a nebojí se šlapat do kopce. Vydáte se do
Nezdic, kde z hlavní silnice odbocíte u kaplicky
(waypoint T1) a mezi domy budete pokracovat ulickou až za
vesnici, kde mužete zaparkovat za odbockou ke kravínu
(waypoint P1). Odtud se vydáte cestou na dno lomu (waypoint R1).
Pokud nejste horolezcem, nenechte se zlákat k ceste prímo za
šipkou po skále, ale radeji se vratte pred lom na waypoint
T3. Z nej lze jít vzhuru, ale žádná prímá
vyšlapaná cesticku ke krabicce nevede. Jako orientacní body
nabízíme brízky na waypointu T4, statnou borovici na waypointu T5
a konec paseky na waypointu T6. Od posledního bodu pokracujte
plus mínus za šipkou lesíkem a borovým hájkem, terén
vás povede.
Další dve cesty jsou procházkou po loukách nad
Nezdicemi okolo lesa. K výchozímu bodu druhé cesty se
dostanete opet okolo kaplicky v Nezdicích (waypoint T1)
a zastavíte u odbocky (waypoint P2). Následne se vydáte
cestou vzhuru mezi pastvinami a pres ne dojdete na zacátek
pozvolna stoupající cesty (waypoint T2), která vás dovede až
témer k místu uložení. Z poslední louky se
mužete ohlédnout vpravo zpet na Nezdice. Obtížnost cesty
je tak 2. Lom bude však pod vámi a neuvidíte z nej
ani kousek. Pokud k nemu chcete sejít, vydejte se po pravém okraji
lesíkem.
Tretí cesta zacíná v zatácce na silnici do
Ostružna, kde je možné zaparkovat (waypoint P3).
Odtud se vydáte z kopce cestou mezi pastvinami a pak odbocíte
k zacátku cesty okolo lesa (waypoint T2). Pocítejte
s tím, že nekdy tu mužete potkat pasoucí se krávy.
Dál je cesta stejná jako v prípade druhé cesty.
Mimochodem, u kaplicky v Nezdicích staví linkový
autobus.
