Cely text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Cache vas zavede do Albrechtic, k jejichz nazvu je
pridavano upresneni na Sumave, male vesnicky na severnim
svahu hory Sedlo. Ves lezi v mistech drivejsi Hartmanicke
neboli Breznicke zemske stezky, ktera spojovala Cechy
s bavorskym Podunajim. Jiz mnoho staleti stoji
v Albrechticich, v casti Albrechtec, na mirnem navrsi
skromny kostel a poslednich nekolik stovek let mu dela
spolecnost pamatna lipa.
Lipa
Lipa velkolista (Tilia platyphyllos) roste na kraji
soukrome zahrady, takze ji nebudete moci obejmout, ale
o moznost pokochat se jeji mohutnosti pripraveni nebudete.
Obvod kmene v prsni vysce meri 520 cm, jeji koruna
dosahuje vysky 27 metru. Lipa je po redukcnim rezu, pred
uriznutim tri hlavnich vetvi mela dvojnasobne velkou korunu. Zdravy
strom je chranen od roku 2003 i jako krajinna dominanta.
Jeste pred par lety staval nedaleko dalsi velikan:
u historickeho vchodu na hrbitov si muzete povsimnout sirokeho
parezu po dalsim
obru. U hlavni silnice dole ve vsi rostl tzv. Albrechticky
topol, ale pro spatny stav byl pokacen v roce 2007
pokacen.
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel svateho Petra a Pavla, nekdy uvaden jako Kostel
Panny Marie a svateho Petra a Pavla, je rimskokatolicky
farni kostel zalozeny ceskym kralem Vladislavem II.
Ten daroval Albrechtice i zdejsi dvur premonstratskemu
klasteru ve Windbergu, ktery az do roku 1803 farnost spravoval.
Z windberske kroniky se dozvidame o vysveceni puvodni
svatyne 5. ledna 1179 (ci 20. prosince roku 1178)
kralovym tretim synem Vojtechem
(Adalbert III. Salcbursky), salcburskym arcibiskupem. Vojtech je
vyobrazen na baroknim obrazu v interieru jako zakladatel
kostela.
Kolem roku 1240 byl puvodni kostel zbouran a postaven
dnesni, romanskogoticky s obdelnou lodi, ctvercovym chorem
a masivni hranolovou vezi. Lod o delce 11,5 m
a sirce 8,5 m je opatrena rovnym stropem. Kneziste
ctvercoveho tvaru nejsou v Cechach bezna, ale jsou typicka pro
oblast Burgundska. K nam se dostala pres Svabsko
a Bavorsko, a to nejspise z okoli Straubingu
a Windbergu. V pripade albrechtickeho kostela je kneziste
dokladem bavorskeho vlivu.
Pravdepodobne v posledni tretine 14. stoleti byla
postavena sakristie s krizovou klenbou, nova krizova klenba se
objevila nad kneziste a byla zvetsena dve okna. Dnesni podobu
ziskal kostel v letech 1778–1779, kdy byl postaven novy
vchod v zapadnim pruceli, loci na severni strane
a kruchta. Severni strana lodi je prolomena cennym gotickym
portalem s hrotitym zakoncenim z doby stavby kostela.
Stredem portalu prochazi kamenny pruh s talirovitymi prstenci.
Nektere prameny uvadeji, ze v albrechtickem kostele byl poprve
pouzit v Cechach novy prvek gotiky – lomeny oblouk.
V presbytari jsou zachovany vzacne nastenne malby
z 15. stoleti – 4 evangeliste, Kristus
v mandorle, andele posledniho soudu, ocistec a dalsi
fragmenty. V lodi je mozne videt trojici renesancnich oltaru
ze 17. stoleti a v predsini kamenna pokladnicka datovana
rokem 1759.
Bohosluzby se v kostele konaji dle stranek Biskupstvi
ceskobudejovickeho v nedeli od 11.30. Pravdepodobne jde
o nejlehci cestu pro nahlednuti do interieru.
Okoli
Priblizne od mista ulozeni je dle pocasi a denni doby pekny
vyhled na zvlnenou krajinu na severu a severovychode.
Okolni louky byvaji pouzivany jako pastviny dobytka a ne
vzdy jsou dobre ohrazeny. Za kostelem lze zaparkovat, obcas zde ale
byva narocnejsi teren od lesni techniky a traktoru.
K cache lze pohodlne dojit, jen se zkuste vyhnout jakesi
skladce stavebniho odpadu. S kocarkem se asi az k mistu
ulozeni nedostanete, ale tech par metru drobecka urcite uslysite.
To same plati pro cyklisty ci jezdce na konich. Chcete-li se
podivat i na druhou stranu hory Sedlo, vyslapnete si na jeji
vrchol, kde krome keltskeho hradiste muzete najit i cache
GCX23Y Gabreta.
