Ottuv slovnik naucny Mystery Cache

(zdroj: wikipedia)

Je nejvetší ceská encyklopedie (konverzacní lexikon) všech dob, z doby na prelomu 19. a 20. století.
Ješte dnes je Ottuv slovník naucný dobrým zdrojem informací, zejména o historických faktech. Derek Sayer ve své knize ríká: "Ottuv slovník naucný zustává skvelou príruckou, neprekonanou nicím, co (v Cechách) od té doby vyšlo. Ve své dobe to byla jedna z nejlepších encyklopedií na svete, snad druhá co do poctu hesel a ilustrací za Encyclopædií Britannicou."
První díl encyklopedie vyšel roku 1888 pod jménem Ottuv slovník naucný a do roku 1909 vyšly bez vetších potíží postupne všechny další díly. Celkem vyšlo 27 rádných svazku a jeden svazek doplnkový. Tyto svazky obsahují témer 186 000 hesel na 27 789 stranách s 4888 ilustracemi a 479 zvláštními prílohami.
Redakce slovníku se skládala z 56 lidí, a tvorby se úcastnilo dalších 1086 odborníku.

Otto Jan, nakladatel a knihtiskar ceský
(zdroj: Ottuv slovník naucný, díl 18, str. 989.)

          (* 1841 v Pribislavi). Odbyv vzdelání školní venoval se obchodu a byl po deset let úcetním a disponentem knihtiskárny dra. Ed. Grégra. Samostatnou cinnost zahájil O. r. 1871, kdy prevzal po svém tchánovi Jar. Pospíšilovi knihtiskárnu na Václavském nám., kterou hned znacne rozšíril. T. r. pocal vydávati sbírku Osveta lidu, po níž následovaly Laciná knihovna národní, Palecek a jiné.
          Roku 1874 O. zrídil si i knihkupectví sortimentní, jež vedl až do r. 1884. Vzrustající zatím cinnost knihtiskarská i nakladatelská vyžadovala nutne rozšírení závodu, jenž r. 1879 prestehován do Jungmannovy trídy. Avšak po 4 letech shledáno, že místnosti ty nestací, a zakoupil tedy O. dum na Karlové nám. a tam preložil celý závod. Od té doby O. rozvinul velikou cinnost nakladatelskou i knihtiskarskou a tiskárna jeho brzy vyšinula se mezi nejprednejší domácí závody, provádejíc úspešne i nejvetší díla umelecká a vedecká.
          Nakladatelská cinnost O-va je velice rozsáhlá a týká se témer všech oboru písemnictví, v nichž se u nás v posledním ctvrtstoletí pracovalo. Z belletrie vedle jmenované už Laciné knihovny náležejí sem: Salonní bibliotéka, Souborné vydání básnických spisu Jar. Vrchlického, Spisy Ad. Heyduka, Sborník svetové poesie, Dramatická díla W. Shakespeara; zprosy:Sebrané spisy Al. Jiráska (3. vyd.), Kar. Svetlé a J. Arbesa, Ruská knihovna, Knihovna Zlaté Prahy, Knihovna Besed Lidu, Svetová knihovna a Anglická knihovna; casopisy: Zlatá Praha, Lumír, Besedy Lidu a Illustrovaný Svet. O. vydal též celou radu spisu pro mládež. Vedle ryzí belletrie O. vydává též spisy populárne vedecké a zejména cestopisné. Sem náleží: Sbírka prednášek a rozprav; Slovník zdravotní (2. vydání); Lidové rozpravy lékarské; cestopisná díla Holubova, Štolbova, Šubertovo, Slámovo, Rutteovo, Korenského, Nansenovo a j. v. Od r. 1881 O. zacal vydávati spisy skvostne ilustrované, jako: Národní divadlo, Vrchlického Legenda o sv. Prokopu, Písmo svaté s illustracemi Doréovými, Kralevice Rudolfa Cesta po zemích východních, Národopisná výstava ceskoslovanská, illustrované vydání Povídek, arabesek a humoresek Svat. Cecha, hlavne pak rozsáhlé dílo Cechy. Také literatura odborná zastoupena je spisy pozoruhodnými, z nichž jmenujeme: Schwarzuv Výklad zákona obecního (3. vydání), Šemberovv Dejiny stredoveké, BrehmuvŽivot zvírat (3. vydání). Sem náležejí též: Sborník slovanský, Sborník historický a Zemepisný, dále Politická bibliotéka, Sborník spisu politických a národohospodárských, a dílem i Ceská knihovna zábavy a poucení. Hojná je též nakladatelská cinnost O-va v oboru písemnictví ryze vedeckého; vydalt’ O. spisy z techto oboru: filosofie (Durdík, Masaryk, Sully), dejin Ottokar. (Tomek, Goll, Rezek, Jar. Celakovský, Šembera, Svátek), prírodních ved (Raýman, Vejdovský), právních ved (Randa, Bráf, Fiedler, Hanel, Heyrovský, Jirecek, Kaizl, Storch, Zucker), literár. dejin (Brandes, Zelený, Zoubek) mathematiky (Studnicka), jazykovedy (Šercl, Brus maticní). K rade techto spisu náležejí slovníky jazykové: Nemecko-ceský a cesko-nemecký, francouzsko-ceský (veliký a malý), rusko-ceský (v tisku), italsko-ceský (v tisku), slovnícky polsko-ceský a slovinsko-ceský. Po 3 léta O. vydával též vedecký casopis Athenaeum. K nejzávažnejším podnikum, které O. založil, náleží naše dílo Ottuv Slovník naucný, z nejnov. doby pak Ottuv Zemepisný atlas. Krome casopisu belletristických O. vydává též radu casopisuv odborných, jsou to: Pražské Hospodárské Noviny, Samosprávný Obzor, Živa, Obzor národohospodárský, Posel z Budce. V dobe nejnovejší O. rozšíril pusobnost svou i na obor školních knih, hudebních a umeleckých del (Brožíkovo Album, Marold, Chittussi, Aleš). Když pak závod v obojím smeru vzrostl do velikých rozmeruv, O. prodal r. 1899 knihtiskárnu nove se utvorivší Ceské graf. spolec. »Unii«, jejímž se stal clenem a prvním predsedou, a ponechal si pouze nakladatelství, pro než r. 1899 zrídil ve Vídni filiálku. Za vydatnou cinnost nakladatelskou udelen byl O-vi od ceské university cestný název knihkupce ceské university, v dobe 25let. jubilea pak r. 1896 vyznamenán byl O. od mesta Prahy zlatou medaillí. Na Zemské jubilejní výstave v Praze r. 1891 dostalo se mu nejvyššího vyznamenání-cestného diplomu, na svetové výstave v Paríži r. 1900 pak vyznamenán zlatou medaillí. - Vedle cinnosti nakladatelské O. venoval se merou rozsáhlou i životu verejnému, zejména v pražském »Sokole«, Umelecké Besede, »Merkuru«, První obcan. záložne, Prum. jednote, ve výboru pro vystav. Nár. divadla, v reditelstvu pojištovny »Praha« a hlavne v Živnostenské bance, v níž je jedním z nejstarších clenuv správní rady a prvním místopredsedou. Byl také mnoho let clenem sboru obec. Starších a mest. rady pražské, kde zejména návrhem na konversi pujcek obecních získal si nemalé zásluhy o hospodárský prospech obce pražské. Zvolen byv jako zástupce živnostnictva do obchodní komory pražské, jejímž byl pozdeji též místopredsedou, O. vzdal se pro nedostatek casu cinnosti v zastupitelstvu obecním. Jako clen obchodní a živnostenské komory pražské - tehda ovšem ješte nemecké - O. mel nemalé úcastenství i ve premene nemeck. zastupitelstva jejího v nynejší vetšinu ceskou. K verejnému vyzvaní O-vu postaven byl pomník Žižkuv u Pribislave, k jeho podnetu vypravena byla první pout Cechu do Kostnice. Provolání O-vo k zarízení krejcarov. sbírek zjednalo Nár. divadlu v dobách nejtrudnejších vydatný pramen fondu stavebního. Když pražská obchod. akademie nem. odeprela svolení, aby se na ústave tom vyucovalo též v jazyku ceském, O. ucinil r. 1870 v obchodním spolku »Merkur« návrh na zrízení samostatné Ceskoslovanské akademie obchodní, a když návrh ten uveden byl ve skutek, stal se nejprve místopredsedou, r. 1883 predsedou sboru pro její vydržování. Po celou tu dobu stojí nepretržite v cele tohoto ústavu, který hlavne jeho pricinením dodelal se tak príznivých pomeru hmotných, že si postavil i vlastní tri budovy a zrídil pens. fond pro sbor professorský. V uznání této pusobnosti pojmenováno bylo též podpurné nadání r. 1901 zrízené O-vým nadáním jubilejním. O. byl též z nejhorlivejších clenu výkonného výboru Zemské jubilejní výstavy r. 1891 a výkonného výboru Národopisné výstavy r. 1895. O. byl po 10 let starostou gremia knihtiskaru, jest starostou Spolku ceských knihkupcu a nakladatelu, po radu let jako prísedící obch. soudu císarským radou, dále je censorem Rak.-uh. banky, clenem zkušební kommisse pro kandidáty professury na obch. akademiích, clenem kuratoria Umel. - prum. musea a musea technolog. v Praze, clenem správní rady kred. banky v Lublani atd. Za zásluhy své o ceskou literaturu a umení knihtiskarské jmenován byl po skoncení Zem. jub. výstavy r. 1891 rytírem rádu Františka Josefa, r. 1898 udelen mu rád železné koruny III. tr., od knížete Mikuláše Cernohorského pak vyznamenán za zásluhy o slovanskou literaturu komthurským krížem rádu Danilova.

Abychom predešli hromadení odpadku v krabicce, je keš tématická - mente si, prosím, pouze rozlicné mince. Portréty a jiné obrázky na nich jsou v encyklopediích dohledatelné.
CWG, TB, GC a ostatni trackovatelne predmety jsou samozrejme vítány.