Na výchozích souradnicích
cache nehledejte, není tam, ale z cesty zde odbocuje pešinka
vedoucí na vrchol.
There is no cache on starting coordinates, but there starts
footpath heading to the viewpoint.
Vyhlídka z kopce Kluk
Jižne od Plzne, na okraji polesí Vysoká, je kopec Kluk. Je
vysoký 465 metru, což z nej delá snad nejnižší
vrchol celého polesí. Nicméne z paseky na jeho vrcholu je jedna z
mála vyhlídek v celém lesním komplexu a nabídne vám výhled na celou
Plzen od Nové Hospody až k Cernicím.
V tomto míste bych mohl s textem v podstate skoncit, pridat
fotografii výhledu a listing tradicní cache by byl hotov. Ale
už když jsem poprvé videl na mape název kopce, vzpomnel
jsem si na své prátele a jejich drobecka. Ano, je to kluk.
Nebude-li vám to vadit, chtel bych vám o nich trochu vyprávet.
Nemáte-li na osobní vzpomínky naládu ci nechcete nakouknout malinko
do života nekoho jiného, jen prolétnete listing ocima, správné
souradnice najdete rychle.
Na konci minulého století...
Príbeh mých prátel zacíná 24. zárí 1999. Bylo úterý a na
univerzite v Plzni predchozího dne zacal semestr a pro mnoho
studentu zacalo i samotné studium. Veronika prišla ze
severních Cech studovat na tehdy nove otevrenou humanitní fakultu
archeologii. V ono úterý potkala na prechodu u hlavní pošty
jeho, Pavla. Když na to dnes vzpomíná, musí se smát:
snažil se jí predstavit svého kamaráda, aby ji zabavil a mohl
se venovat její kamarádce. Pavel prišel do Plzne z malé
vesnicky na Rokycansku, aby po strední elektrotechnické zacal
studovat pocítace na FAV.
Já je oba poznal druhý den v malé cajovne na Roudné, která
už dnes neexistuje. Hledal jsem nekoho, kdo by mi pomohl jako
programátor oživit jeden webový projekt, a kamarádka ríkala,
že o nekom ví. Predstavila mi Pavla, který byl sice k
nepreslechnutí, ale správný nadšenec. Behem vecera jsme se
domluvili. V koute sedely dve sympatické slecny, jedna brunetka s
copem, druhá mela vlasy svetle hnedé a vlnité. Té s copem ríkali
podle jiné archeoložky Lara, skutecné jméno jsem se dozvedel
pozdeji.
Tenkrát mne urcite jedna z nich zajímala, jenže jsem nemel
tak praštený nápad, abych zacal behat s Veronikou jako
Pavel. Nemyslím žádné behání za holkami, ale regulérní
kondicní beh. Možná pomohlo, že Veronika dríve hrála
fotbal, závodne tancovala a byla zvyklá trénovat. Z jejich
vyprávení si už nepamatuji, kdo s tím prišel, ale po
pár týdnech spolecného behání se jeden zeptal, zda by spolu radeji
nemohli chodit, že by to bylo príjemnejší. Když o
tom premýšlím, napadlo to asi Veroniku: kdyby šlo o
pocítace a programování, napadlo by takový posun Pavla ješte
drív, než by se vubec potkali, ale v této oblasti to musela
být Veronika.
S Pavlem jsme webovou službu úspešne oživili a
pripravili i pár dalších. Stal se z nás nejen team, ale také
prátelé. Mohl jsem proto pozorovat, jak se stehují do spolecného
podnájmu na Skvrnanech a jak mluví o fotbalové jedenáctce, kterou
jednou sestaví z vlastních detí, jak pozdeji shánejí peníze na
koupi malého bytu v centru, jak jej rekonstruují a jak v nem
spokojene bydlí.
Nekterí lidé obecne považují za zázrak, že tak
odlišné bytosti, jako jsou muž a žena, mohou
žít vedle sebe, takže soužití programátora s tancící
humanistkou by proste oznacili za absurdní vtip. Veronice s Pavlem
však spolecný život prekvapive klapal, i když
jejich vztah mel také nekolik malých krizí, o kterých se Pavel
samozrejme dozvídal zpetne. Možná za to správné klapání
vdecili svému nabitému programu, kdy oba studovali, on programoval
a ona tancovala, tedy oba meli dost vlastních zájmu a
nejspíš zbývající trochu volného cas velmi rádi trávili
spolu.
Pan Werich kdysi ríkal, že pri spolecném soužití se
názory partneru k sobe pozvolna približují, až ty její
definitivne nabudou vrchu. U Pavla a Veroniky to bylo snad trochu
jinak, nebot po pár semestrech ukoncila Veronika studium
archeologie a zacala se živit psaním dokumentace pocítacových
programu. Naopak z venkovského samorosta Pavla se stával mladý
muž, který dokonce o víkendu jedl zeleninový salát namísto
porádného fláku masa.
Když Veronika prešla do velké IT firmy, aby
dokumentovala jejich produkty, objevila recept na romantický vecer
s programátorem: v posteli si nechávala od Pavla vysvetlit
technologie, na které pri dokumentaci narazila. Ac by normální
smrtelník oznacil diskusi nad kolizní podstatou Ethernetu za divnou
i za jiných okolností, fungovalo to. Je možné, že
vážne mínená otázka z oblasti IT položená dívkou v
posteli by mohla být vzrušující i pro další "ajtáky".
Krome príjemných chvil tento recept dovedl Veroniku až k
dálkovému studiu na FAVce, kde pri studiu booleovské logiky s
nadšením objevovala, jakým zpusobem její partner vlastne
uvažuje.
Ubehlo pár dalších let a Pavel už v té dobe
spoluvlastnil softwarovou firmu a Veronika se úspešne
dostala do posledního rocníku školy. Asi byl cas udelat v
jejich vztahu další krok a tak jej udelali. Pavel si se mnou
chtel vyrídit jeden starý úcet a tak prede mnou tehotenství tajil,
ale po pár mesících se stejne sám prorekl. Veronika byla už v
té dobe trochu zakulacená. Pak Pavel zkoušel tajit alespon
pohlaví, ale když si rekl o muj seznam mužských jmen,
bylo jasno i v tom. Je to kluk! Nevím, zda seznam vubec procházeli,
ale furiantsky zminovali jména jako Kryšpín, Honimír ci
Božemech, k cemuž jsem jim doplnil nepochopitelne
opomínaného Žibrida.
Svým rodicum oznámili nadcházející povýšení do stavu
senioru tak, že jim mezi recí dali na prohlédnutí fotky z
ultrazvuku. Když rodice fotky v podstate bez zájmu
prešli, upozornili je, že práve koukali na své vnouce.
Škoda, že jste nevideli ty pingpongové mícky, co meli
prekvapení rodicové místo ocí.
V Pavlove rodném kraji, co by od rodné vísky kamenem dohodil,
porídili parcelu na kraji vsi a zacali vybírat dum, který by si na
ní nechali postavit. Naplánovali také svatbu a nenapadlo je nic
lepšího, než se nechat oddat Pavlovým tátou, který pro
tu slávu urychlil rekonstrukci návsi. Pred malou kaplickou a zraky
rady prátel si rekli své ANO a byli oddáni. Po bourlivé hostine,
která byla prokládána koupáním v místním koupališti a
nekolikanásobným úprkem pred bourkou, vyrazili na krátké líbánky a
pak zpet do práce. Veronika musela pred odchodem na materskou
predat agendu nástupkyni a Pavel mel vždy od rána do vecera co
programovat.
Mesíc s mesícem se sešel a priblížil se
predpokládaný termín porodu. Pavel byl jako vždy optimistou a
prítomnosti u porodu se nebál, ale nakonec vše probehlo
jinak. Ten den mel jednání v Praze a Veronika chystala na vecer
malou oslavu jejich výrocí. Jenže když delší
jednání skoncilo a Pavel zase zapnul mobil, prišla mezi
nekolika pripomenutími z kalendáre prekvapivá SMS:
Tak te to minulo, uz jsme tri. Po desate to zacalo
a pak uz to vsechno slo docela rychle. Malej je trochu velkej -
meri sice jen 49 cm, ale ma velkou hlavu s obvodem 39 cm a vazi
4,49 kg. Na svet prisel ve 13:21 a jak hned pekne kricel, cely ty.
Jsem uplne vyrizena, vypinam mobil, tak az prijedes, tak nas hledej
podle jmena nebo maleho podle cisla 437. Liba
Veronika
Je to kluk a on je táta!
Cache
Chcete-li si overit místo uložení cache, mužete si jej
zkontrolovat
on-line nebo secíst veškeré císlice souradnic –
vyjít by vám melo císlo 63.
Pod kopec se nejlépe dostanete po tzv. vojenské silnici II/180,
kde v Robcicích odbocíte na jih na waypointu T1. Budete se
držet stále vpravo a pres waypoint T2 dojedte po polní ceste
na waypoint PA znacící místo k zaparkování. Polní cesta je docela
udržovaná a je sjízdná, bahno jsem na ní nevidel. Od místa k
zaparkování se vydejte cestou zatácející vpravo a dojdete mezi zdmi
ostružin na první rozcestí oznacené jako waypoint T3. Zacnete
stoupat po ceste vedoucí až k waypointu T4, na zacátku cesty a
pred koncem je vyšší tráva, pamatujte na ni po
dešti. Od waypointu T4 stací dojít na výchozí souradnice
této cache, kde vpravo odbocuje pešinka vedoucí v tráve
až na vrchol, v léte je možné okolo ní zobat
ostružiny. Cesta na vrchol je vhodná i pro malé deti, kocárky
asi neprojedou vysokou travou ani pešinou k vrcholu a
cyklisté na trekových nebo horských kolech radeji zvolí jiné lesní
cesty od parkovište k waypointu T4. Mezi waypointy naleznete
i posed, který je umísten na velmi šikovném míste. Cache
vyzvedávejte opatrne a k jejímu okolí šetrne.
English: Look for numbers in the text above and
you will find right coordinates of cache. Sum of all numbers of
coordinates is 63. You could verify
coordinates on-line too. To get on the best way, follow
waypoint T1, then T2 and leave your car on place marked by waypoint
PA. Then you should go to crossroad marked with waypoint T3, turn
to the left and follow forest path to the waypoint T4. Several
meters are starting coordinates and footpath heading to the
viewpoint.
