Celý text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Vyhlídka, na kterou vás tato cache zavede, se líbila lidem
již pred mnoha staletími. Mezi severoplzenskou Chrící
a rokycanským Zvíkovcem se rece
Berounky
(Mže) do cesty postavila spilitová skála na levém
brehu.
Historie
Reka spolecne se svým bezejmenným prítokem vytvarovala skálu
v ostrožnu se
strmými svahy. Takové místo prímo volalo po tom, aby bylo
korunováno opevneným sídlem. A tak se také ve stredoveku
stalo, vznik tvrze byl na základe archeologického materiálu datován
do druhé poloviny 13. století. Nevelké rozmery plošiny
ostrožny umožnily postavit jen drobnou tvrz, která byla
nazvána Dubnany ci Dubjany. Název považuje kožlanský
amatérský historik Bohumil Vondrášek za pozustatek
drívejšího polského osídlení kraje Hedcany.
Tvrz sloužila k ochrane zemské stezky procházející od
Zvíkovce k dolanskému
kostelu sv. Petra a Pavla, brodu pres tehdejší
reku Mži a samozrejme i prilehlou stejnojmennou
vísku. Puvodní tvrz zanikla pravdepodobne po požáru
v první polovine 14. století a na zmíneném míste
již nebyla tvrz nikdy obnovena.
Prítomnost tvrze na ostrožne dnes dokládá vzletný název
Starý zámek,terénní stopy v podobe príkopu, kterým
dnes prochází cesta, a snad i zbytky zdiva obytného domu.
Archeologický povrchový pruzkum tvrze provádel v roce 1982
známý hradolog Tomáš Durdík spolu s Petrem
Choteborem.
První písemná zmínka o Dubnanech z roku 1360 se krome
vsi snad váže k pozdejší tvrzi, již umístené
v okolí dnešního dubjanského dvora. Její existence není
archeologicky doložena, ale je možné, že vznikla po
opuštení místa nad rekou.
O šedesát let pozdeji, v dobe zacínajících
husitských
válek, pripojil tehdejší majitel prípadné tvrze, Hrdon
z Dubnan, svuj podpis na list, kterým Pražané
a ceští páni odpovídali králi Zikmundovi
Lucemburskému, jakožto nepríteli Cechu, který nechal
mistra Jana Husa
upálit.
Ponekud prekvapivé je, že Hrdon byl v té dobe
katolíkem a také jím i nadále zustal. Když
v kvetnu 1425 táhli Táborité
a Sirotci
krajem, aby následne obléhali hrad Libštejn,
vypálili cestou ves Dubjany a pravdepodobne i tvrz. Hrdon
z Dubnan se s Tábority potkal ješte jednou.
V roce 1429 se stal purkrabím na staroplzeneckém hradu
Radyni
a pri devítimesícním obléhání Nové Plzne v letech
1433–34 se mu za pomoci zrádného husitského hejtmana Pribíka
z Klenové podarilo dvakrát do mesta poslat potraviny. Táborité
proto nedokázali významnou katolickou baštu dobít
a odtáhli s neporízenou k Lipanum.
Existovala-li tvrz Hrdone z Dubjan, pak byla za husitských
válek vypálena. Nová renesancní tvrz byla postavena až
v roce 1548 na terase nad údolím. Krátce po dostavbe tvrze
prodal Jan mladší z Lobkovic na Zbiroze (nekdy uváden
také jako z Kolovrat) cást svého panství bratrum
Šebestianovi a Oldrichovi Lažanským z Bukové
na Chríci. Prevedené statky tvoril napr. hrad Krakovec
s poplužním dvorem, patero vsí, pustý dvur v Hlincích
a dubjanský dvur a tvrz.
Nová dubjanská tvrz však nepreckala následující století,
nebot byla za tricetileté
války vypálena. Pravdepodobne v její blízkosti byl po
skoncení tricetileté války vybudován novejší hospodárský
dvur, který se jako jediný dochoval až do soucasnosti.
Co z vyhlídky uvidíte?
Po levé strane vyhlídky uvidíte starobylou ves Zvíkovec, dnes
mestys, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a zámkem. Od
Zvíkovce se k zaniklému prívozu na rece alejí vzrostlých
stromu táhne cesta, která možná kopíruje puvodní zemskou
stezku. Za cestou je videt dvur Hamouz, nad kterým se vypíná do
výšky 470 metru nad morem stejnojmenný vrch.
Predevším na jeho príkrých západních svazích se rozkládá
národní prírodní rezervace Chlumská
strán. Pak už uvidíte jen reku Berounku ci dríve Mži
a Poddubjanskou rybárnu, oznacovanou v mapách jako osadu
Pod Dubjany.
Kudy ke krabicce
Budete-li sjíždet Starou reku, pak jiste budete mít radost,
že tato vyhlídka je pohodlne dostupná i od reky.
Nejlepším prístavištem je místo zaniklého prívozu
(waypoint T1), jen prosím respektujte, že prilehlé louky
neslouží jako táborište.
Pojedete-li autem, pak na kraji vsi Studené
odbocte (waypoint T2) a vydejte se cestou smerující
k severovýchodu. Poslední tretinu vede cesta svahem kanonu
Chrícského
potoka. Dávejte zde pozor a chcete-li se kochat, radeji si
zastavte. Svuj automobil zaparkujte pod rybárnou, na kraji cesty
k zaniklému prívozu (waypoint PA).
Odtud až ke Starému zámku vede príjemná cesta, která byla
kdysi spojnicí mezi hospodárským dvorem a rybárnou
s prívozem. Stoupání je plynulé, cesta zachovalá a tak
nebude problém k ostrožne dojet i v prípade
kocárku ci rekreacních cyklistu (nicméne na ceste je zákaz vjezdu,
nikoliv zákaz vjezdu motorových vozidel). Po ceste potkáte krásný
historický most (waypoint MO), který se již pozvolna rozpadá,
ale vy jej mužete obdivovat z bezpecné vzdálenosti.
Až prijdete na hrbet ostrožny, kde se cesta stácí
k dalšímu stoupání, jste témer u cíle. Po levé
strane listnáce s drevenou šipeckou vede úzká stezka na
samotnou vyhlídku (waypoint VY). Ta už pro kocárek ani kolo
není, ale na vyhlídku je to už jen pár kroku.
