Geocaching

Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.

Tato temer drive-in cache vas zavede na starobyle misto vedle dnesni silnice I/27. Krome lehkeho bodu vam nabidne moznost protahnout si nohy na ceste mezi Plzni a Zatcem (nebo lokalne mezi Plasy a Kralovicemi), chvili posedet a treba se vratit v myslenkach o par stoleti zpet.

Kulturni krajina baroka

Sedmnacte stoleti prineslo novy pohled na tvorbu zahrad. Francouzsti zahradnici zacali tvorit symetricke kompozice slozene z rozlehlych ploch zdobenych ornamenty. Osou ploch i kostrou cele kompozice byla hlavni cesta. Chcete-li si prohlednout monumentalni priklad, navstivte virtualne zahrady krale Ludvika XIV. ve Versailles.

Slechtici v cele Evrope prebirali tyto napady a aplikovali je podle financnich moznosti v okoli svych zamku. Nektere prvky presahovaly ze zameckych zahrad do krajiny, zvlaste hlavni cesty pokracovaly stale primo aleji do nekonecna. Pozdeji byl vzhled krajiny menen zamerne a vznikaly tak primocare aleje vroubene mohutnymi stromy. V pripade uprav takovych rozmeru vsak bylo potreba dostatecne zamozneho investora.

Stara plaska cesta

Na severnim Plzensku byl takovym investorem jedine cisterciacky klaster v Plasich. Mnisi jiz v prvnim slavnem obdobi tohoto klastera kultivovali zdejsi region a krajinu. Po upadku klastera zapocatem husitskymi valkami a koncicim spolecne s tricetiletou valkou nastalo druhe obdobi rozvoje klastera. Do 18. stoleti vstoupil klaster v plne sile s energickym opatem Evzenem Tyttlem, ktery touzil byt alespon tak dobrym opatem jako byl jeho predchudce Ondrej Trojer.

Stara plaska cesta (diagonalne)
na mape 2. vojenskeho mapovani

Hnan presvedcenim o nutnosti dat vsemu rad a pretvorit svet k obrazu Bozimu, venoval opat Tyttl veskerou svou energii zvelebovani klasterniho panstvi. Vysledkem jeho snazeni byla i tzv. stara plaska cesta, ktera spojovala samotny klaster s nekolika vyznamnymi budovami panstvi. Clenity teren okoli Plas, ve kterem prvni kilometry cesty prekonavaji prevyseni vice nez 150 metru, sice neumoznoval vybudovat prime pohledove cesty, presto byla cesta uprostred stromoradi jednoznacnym vyjadrenim urbanistickych vazeb. Podle historiku byla cesta pateri Kralovicka a vzhledem k hustote a zpusobu dopravy slo o cestu az rozmarile mohutnou.

Cesta zacinala v Plasich, kde dodnes dava jmeno ulici Stara cesta, a smerovala svahem k samote Sokolka. Od ni pokracovala pres hajovnu Rouda a sochu sv. Jana Nepomuckeho ke dvoru Sechutice, pres hraz rybnika Pivovarek k proboststvi a poutnimu kostelu v Marianske Tynici a konecne k nejvystavnejsimu z hospodarskych dvoru klastera, k Hubenovu.

V soucasnosti je zachovan usek z Plas na Sokolku, nasledujici usek lze castecne rozpoznat vedle silnice I/27 az ke sv. Janu Nepomuckemu. Navazujici cast k Sechuticim byla v minulem stoleti rozorana, o jeji obnove se diskutuje. Od Sechutic vede posledni zachovany usek, ktery konci u krizku v poli pred Marianskou Tynici. Zbytek cesty jiz zanikl a kdysi vyznamny krajinotvorny prvek je dnes mozne videt jen na historickych mapach.

Sv. Jan Nepomucky

Misto se sochou sv. Jana Nepomuckeho, jihozapadne od Hadacky, je priblizne v polovine cesty k Hubenovu. Poutnik zde prekonal nejvyse polozene misto na cele ceste a zaroven se mu otevrel vyhled na Sechutice a predevsim na budovu proboststvi v Marianske Tynici, jedno ze zivotnich del opata. Mozna prave proto zde nechal umistit sochu popularniho ceskeho mucednika.

Socha patri mezi sochami venovanymi sv. Janu Nepomuckemu k tem starsim, nebot podle chronogramu vznikla v roce 1708, coz je trinact let pred blahoslavenim Jana Nepomuckeho papezem Inocencem XIII. a jednadvacet let pred jeho kanonizaci Benediktem XIII.

Hranolovy sokl sochy stoji na dvou kamennych stupnich. Tento sokl ma na hranach zlaby, strany zdobi vystoupla nahrubo opracovana ctvercova zrcadla ve tvaru diamantu. Na soklu je podstavec tvoreny stlacenou, soudkovite rozsirenou spodni casti a hranolovou horni casti. Strany obou casti podstavce jsou zdobeny obdelnymi vpadlymi vyplnemi s rytymi latinskymi napisy. Podstavec je ukoncen profilovanou rimsou. Esovite prohnuta postava prostovlaseho svetce v rochete a biretem u nohou nese na levem rameni kriz s Jezisem. Okolo hlavy byvala svatozar, ale nikdo nevi, kde je ji konec. Socha je obklopena kruhem starych lip, tradicnim to stromem plaskeho panstvi.

Pred prvni svetovou valkou chodilo o svatku sv. Jana procesi z nedaleke Zebnice, za prvni republiky tento zvyk postupne upadal az zanikl.

Latinske napisy na podstavci

Napisy na podstavci jsou poklonou legende sv. Jana Nepomuckeho i zduvodnenim vystavby sochy. Preklady do cestiny jsou prevzaty ze stranky Saxa loquuntur/sJ, kde naleznete i fotografie jednotlivych napisu.