Geocaching

Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.

Okoli dolniho toku ricky Javornice je civilizaci pomerne odlehlou oblasti – vzdyt nedaleko se potkavaji hranice hned tri okresu. Snad prave zdejsi odlehlost ci prikre svahy mohou za zachovani jedne z nejvetsich prirozenych populaci tisu cerveneho v Ceske republice.

Severni svahy kopce Dubensko prudce padaji k pravemu brehu Javornice a jsou porostle prirozenym sutovym dubohabrovym lesem s vystupujicimi spilitovymi skalkami. Dominantnimi druhy lesa jsou lipa velkolista a dub letni, ktere doplnuji jedle, habry a jilmy. Mezi nimi je vtrouseny vzacny tis cerveny, ktery cini lokalitu vyjimecnou. Jiz na zacatku 20. stoleti ji popsal vyznamny plzensky botanik Frantisek Maloch, ktery take poprve navrhoval jeji ochranu.

Zakonne ochrany se lokalita dockala az v srpnu 1965, kdy v jeji nejcennejsi casti lokality byla vyhlasena prirodni rezervaci. V dobe vyhlaseni probehl botanicky pruzkum, pri kterem bylo na chranenem uzemi napocitano na 80 exemplaru tisu a v okoli odhadnuto dalsich vice nez tri sta kusu. V roce 1995 bylo na plose rezervace pritomno 139 stromu tisu, mimo ni priblizne dalsich 60. Tyto zdanlive nevelke pocty tisu radi Dubensko mezi nejvyznamnejsi tisove lokality v Cesku. Nektere stromy jsou i 250 let stare, jine svoji vyskou 17–20 metru patri mezi nejvyssi v Cesku (na lokalitach tisu priznivych je obvykla vyska 6–8 metru, tisy vyssi 15 metru jsou u nas ojedinele).

Prirodni rezervace se v roce 1977 stala soucasti nove vyhlasene biosfericke rezervace UNESCO na uzemi Krivoklatska, ktere bylo o rok pozdeji doplneno vyhlasenim chranene krajinne oblasti Krivoklatsko. Dle IUCN je Dubensko rizenou rezervaci, verejnosti je pristupna po lesnich cestach, vstup do porostu mimo cesty neni dovolen.

Tis cerveny

Tis cerveny (Taxus baccata) je dvoudoma stalezelena jehlicnata drevina z celedi tisovitych. Je stinomilna, vyskytuje se ve forme kere ci relativne nizkeho stromu, pricemz muze dorust vysky az 20 metru a sirky 15 m. Jde o silne ohrozeny tretihorni relikt, ve vetsine zemi nalezi mezi prisne chranene druhy.

Z nasich jehlicnanu ma nejtmavsi zabarveni. Asi 2 mm siroke a 20–30 mm dlouhe spicate a mekke jehlice maji leskle tmavozelenou svrchni stranu, spodni strana je svetlejsi a matna. Jsou dvourade, na strome vytrvavaji 5–8 let, postradaji pryskyricne kanalky. Kura je zpocatku cervenohneda a hladka, posleze se meni na cervenohnedosedocernou a odlupuje se v platech.

Tis je velice dlouhovekym stromem, jsou znamy jedince stare pres tisic let (napr. tis ve Fortingallu, tis v Llangernyw, Pernstejnsky tis, Vilemovicky tis). Tis roste velmi pomalu – letokruhy jsou nahloucene a i velmi stare stromy si zachovavaji neobvyklou stihlost. Drevo je velmi huste, nejtezsi z puvodnich ceskych drevin. Ma krasny vzhled, siroke cervenohnede jadro a uzkou svetlejsi bel. Drive se pouzivalo na vyrobu vzacneho nabytku a vyrezavanych sperku. V davne minulosti byl vzhledem k velice pruznemu drevu tis pouzivan predevsim na vyrobu luku a z tohoto duvodu byl take temer vyhuben. Jedovaty extrakt se pouzival k otraveni hrotu sipu, pripadne bodnych zbrani.

Cela rostlina – s vyjimkou sladce chutnajiciho cerveneho duznateho obalu okolo semene (nepravy misek, dozravajici v zari az v rijnu) – je prudce jedovata. Hlavnim jedem je velice ucinna smes alkaloidu, souhrnne nazyvana taxin. Jed se vstrebava a pusobi velice rychle (vyplach zaludku tedy zpravidla nijak nepomuze); zpomaluje srdecni cinnost do te miry, az zpusobi jeho zastavu. Smrt muze nastat v radu desitek minut po poziti rostliny. Zaznamenany jsou smrtelne otravy po caji z jehlici tisu nebo po zvykani jeho vetvicek ci jehlici. Rovnez se lze otravit odvarem ze semen.

Chcete-li se o tisu a jeho situaci v Ceske republice dozvedet vice, dovolime si doporucit text Inventarizace a geneticka diverzita tisu cerveneho ve ZCHU CR.

Johanna Ubelli von Sieburg

Chricske panstvi, kam Dubensko nalezelo, ve sve historii casto menilo majitele. Temer 150 let vsak bylo v majetku prazskeho novomestskeho Ustavu slechticen u sv. Andelu. Ustav pulku panstvi ziskal v roce 1758 jako dedictvi od sve abatyse, hrabenky Marie Gabriely Lazanske, druhou za nedlouho pote dokoupil.

Posledni predstavitelkou ustavu se v roce 1873 stala risska baronka Johanna Ubelli von Sieburg, narozena v roce 1833 v Terstu. Pani Ubelli jezdila do Chrice pravidelne na letni byt a zdejsi kraj si oblibila. Z jeji vule vzniklo nekolik vyletnich mist, ktera slouzila pri pobytu panstva v prirode. Jednalo se o altany, odpocinkova mista a vyhlidky, ke kterym vedly pesiny ci stezky.

U jednoho z vyletnich mist je umistena i cache. Na tzv. Dlouhem hrebeni v lese "Marty" byvalo upravene misto s lavickami, ohranicene brezovym plutkem. Naproti mistu stal velky bily kriz s Kristem. Podle pametniku svobodna pani J. Ubelli prave na toto misto rada chodila. Pozdeji byl na miste umisten pametni kamen nesouci napis "de Ubelli", ale neni znamo, kdy se tak stalo a proc.

Z vyletniho mista zbyl jen kriz s litinovou sochou Jezise a pametni kamen, ktery byl v roce 2003 obnoven. Obdobny pametni kamen venovany pani Ubelli je umisten pri lesni ceste k byvale hajovne Marek. Mimochodem, pani Ubelli zemrela ve veku 94 let v Pyselich.

Kudy ke krabicce

Za nejpohodlnejsi povazujeme cestu od silnice II/201 mezi Chrici a Zvikovcem. Na waypointu PA, priblizne 1 km vychodne od Chrice, je mozne odstavit vozidlo. Odtud vede cesta starou tresnovou aleji, popr. je mozne jit po ceste polem. Cesta pokracuje lesem jen s mirnym klesanim az ke krizovatce, kde se rozdeluje. Vy zvolite cestu mirne vpravo, ktera pokracuje stale priblizne po vrstevnici a primo. Tato cesta vas privede k hornimu okraji rezervace, po kterem prijdete az temer ke kesi. Tato prijemna cesta dle naseho nazoru neni vhodna pro kocarek. Kes samotna je umistena na uzemi rezervace, blizko cesty k velkemu dubu, pametnimu kameni a krizi. V blizkosti naleznete take tabulku s dalsimi informacemi o rezervaci i pani Ubelli.

Prosime:

• chovejte se ohleduplne a nebojte se pro nalezeni krabicky vyuzit hint,
• neposkozujte stromy (ani za ucelem ochutnani), nebot tis patri mezi silne ohrozene druhy ceske prirody, nekdy je oznacovan i za druh vymirajici, a proto je prisne chranen,
• nevstupujte dale do rezervace.

Text odstavce o tisu cervenem je prevzat a upraven ze clanku tis cerveny z ceske Wikipedie. Tato cast je dostupna pod licenci CC BY-SA 3.0.