Geocaching

Celý text je k dispozici vcetne diakritiky.

Na samé severovýchodní hranici Plzenského kraje, nad hlubokým údolím rícky Javornice se do 446 metru nad morem vypíná vrch Hradište. Pokud se ale kouknete z druhé strany, mužete ríci, že tentýž vrch se vypíná na samé západní hranici CHKO Krivoklátsko.

Zalesnený vrch je protáhlý v západovýchodním smeru a spolu s bezejmennou, východneji ležící kótou 434,9 m vytvárí približne 500 metru dlouhý hreben. Z vrcholu jsou cástecné výhledy na sever a západ. Zatímco jižní svah klesá zvolna a postupne prechází v pole táhnoucí se ke vsi Lhote, severní svah klesá prudce celkem o 130 metru k Machovu Mlýnu na Javornici a podobne strmý západní svah se od nej liší jen klesáním do údolí Slatinského potoka.

Hradište a hrádek

Nicméne akáty a duby porostlý kopec na kraji sveta není duvodem pro kešku, tím pravým duvodem je historie. Vrcholová cást kopce je od prírody opevnená, ale jen pro príhodné podmínky se kopcum jméno Hradište nedává. Na vrcholu byly nalezeny zbytky pravekého hradište a stredovekého opevnení, procež je lokalita chránena jako archeologická kulturní památka.

Praveké hradište bylo situováno na vrcholové plošine oválného tvaru o rozmerech 85×15 metru, cástecne na jihozápadním svahu a celkove zaujímalo plochu približne 1,17 ha. Jihozápadní strana byla chránena kamenným valem, který dnes na vnejší strane prevyšuje okolní terén o 1,5 metru a na vnitrní o pul metru. Východní strana plošiny byla chránena prudkým poklesem o necelých 10 metru.

Vrcholová plošina hradište byla porušena stredovekým opevnením, které se zarízlo na východní strane do hrany plošiny šíjovým príkopem širokým 3–4 metry a hlubokým okolo 2 metru. Príkop táhnoucí se od severozápadu k jihozápadu je mohutnejší – jeho šírka presahuje 4 metry a hloubka dosahuje až 2,5 metru.

Místo bylo poprvé archeologicky zkoumáno již v letech 1831 a 1833 prukopníky ceské archeologie Matyášem Kalinou z Jäthensteinu a Václavem Krolmusem. Pri svých výzkumech objevili zbytky náspu, príkopu a v západní cásti vrcholové plošiny na sucho kladenou zed, pozustatky ctyrhranné stavby o hrane dlouhé cca 10 metru. Ve východní zbytky vetší budovy o rozmerech 10×16 metru. Nalezli nekolik stredovekých predmetu jako železné hreby, strepy hlineného nádobí (do soucasnosti se tyto nálezy nedochovaly), zbytky zuhelnatelého dreva, spálené hlíny a vrstvu ohorelého obilí. Stopy ohne podporují domnenky o vypálení hradište napr. pri tažení Husitu krajem v kvetnu 1425.

Novodobý pruzkum provedl Tomáš Durdík, který vrchol prozkoumal nejen vizuálne, ale také mikrosondami. Potvrdil prítomnosti pozustatku opevnení vejcitého pudorysu obehnaného príkopem, kterou podle podoby dal do souvislosti s opevnením na Špicáku u Nectin. Podle nálezu strepu keramiky z 15. století vyslovil ve své publikaci Ilustrovaná encyklopedie ceských hradu hypotézu, že mohlo jít o vojenský operný bod v dobách husitských a podebradských válek. Ale ani jeho výzkum neodpovedel na otázku vzniku stredovekého opevnení. Na serveru hrady.cz si mužete prohlédnout Durdíkuv terenní nácrt hradište.

Nedostatek hmatatelných dukazu umožnil historikum spekuloval. August Sedlácek ve svém díle Hrady, zámky a tvrze království Ceského vyslovil domnenku, že se zde mohlo nacházet sídlo vladyckého rodu, který vlastnil nedalekou ves Slatinu od 1. poloviny 14. století. Jiná, mnohem odvážnejší hypotéza umistuje na vrch hradište hrad Krokovec, sídlo mýtického ceského knížete Kroka.

Deliba a Hedcané

Regionální historik Václav Kocka v roce 1921 ve své knize Po stopách Hedcanu umístil na tento vrch hradište Delibu. Historicky a ani archeologicky není tato možnost doložena, presto jde o hypotézu stavící na historických základech. Posudte sami.

V roce 1037 se ceským knížetem stal Bretislav I. Druhý rok své vlády vytáhl s vojskem do Polska, které bylo po smrti Meška II. bez panovníka. Dobyl Krakov, získal bohatou korist a vrátil se zpet do Cech. Další rok vytáhl do Polska znovu, kde dobyl Vratislav a následne oblehl i hradište Hedec. Obyvatelé hradište i vesnicané z okolí ukrytí na hradišti pochybovali o svých šancích ubránit se a tak vyšli ceskému knížeti naproti se svými detmi a zlatými pruty, aby se mu vzdali. Žádali jej, aby je ušetril a vzal je i s jejich majetkem a dobytkem do Cech. Bretislav souhlasil, hradište pri svém odchodu podpálil a než se se hedecskými zajatci vrátil do Cech, dobyl snadno ješte nedaleké Hnezdno, kde vyzvedl ostatky sv. Vojtecha a dalších svatých, též mnoho pokladu, dobyl nekolik dalších mest a hradu, obsadil cást Slezska. Nakonec se však vítezoslavne vrátil do Cech, o nevídané koristi vypovídá nejlépe stovka težkých vozu, na kterých byla vezena.

Pokud se podíváte na mapu Ceské republiky, najdete body, kudy se Bretislav možná z Polska vracel. Nedaleko vsi Králíky ve východních Cechách jsou vesnice Dolní Hedec a Horní Hedec, východne od Pardubic je malá ves Hedcany. Je možné, že v tech místech usadil Bretislav cást zajatcu a ty pojmenovali sídla podle svého domova.

Bretislavuv návrat popsal ve své kronice Kosmas a venoval zmínky i jeho polským zajatcum. Podle Kosmy dal Bretislav zajatcum významnou cást lesa Cernína, jednoho z nich ustanovil správcem a soudcem, též narídil, aby se dál rídili svým právem z Polska a to i jejich potomci na veky. Kosmas také zmínil, že podle hradište se nazývali tito lidé nadále Hedcané.

Cernínem nebo také Cerným lesem byla oznacována hranicní oblast mezi územím Cechu a Lucanu, neosídlený hluboký les táhnoucí se od vsi Cernín nedaleko Zdic až na Kralovicko a Rokytensko, tj. oblasti presahující dnešní CHKO Krivoklátsko. Hedcané získali oblast na obou brezích reky Javornice, vymezené dnešními Kralovicemi, Cistou, Berounkou (Mží) a Krakovem. Ac nejsou další písemné prameny, lze v této oblasti najít i dnes mnoho místních jmen s vazbou na Polsko ci Hedcany, též celá rada zdejších rodových príjmení má polský puvod. Na prítomnost samosprávy podrízené prímo králi lze usuzovat podle vývoje majetku nedalekého plaského kláštera, který v této oblasti ve stredoveku neobvykle nezískal žádné majetky, ci podle jména mesta Kralovice odkazujícím na králuv lid.

Když Václav Kocka premýšlel nad místní názvem Deliba, které patrí dnešním polím mezi Lhotou a Hradištem, došel k záveru, že jde o jméno staropolského puvodu. Podle Kocky Hedcané pri svém podzimním príchodu do nové oblasti nemohli postavit svému soudci a správci odpovídající sídlo a tak jej usadili nejdríve na dvore Hedci, dnešním Hedecku. Po zime a zabydlení v místním kraji vybrali vrch Hradište jako sídlo svého správce.

Podle nálezu Kaliny a Krolmuse Kocka usoudil, že vetší budova sloužila jako obilnice, ve které se od svobodných sedláku shromaždovaly povinné obilné dávky pro knížecí komunu a také obilí pro prípad nouze. Kocka se domníval, že hradište zaniklo pri požáru v prubehu 13. století, jelikož z následujícího století je rada zpráv o okolních vsích a tvrzích, ale žádná o hradišti.

Hedcané o svou samosprávu v následujících staletích prišli, jak se na trunu vymenilo mnoho panovníku, kterí se již necítili být vázáni rozhodnutím svého dávného predka. Jak panovníci rozdávali a zastavovali hedcanské vsi šlechte, jak mizela urcitá autonomie, tak sami Hedcané splynuli s ostatním obyvatelstvem.

Kudy ke krabicce?

Vydáte-li se do techto koncin autem, pak ve Slatine odbocte na Lhotu. Po peti stech metrech odbocíte na cestu, která dále vede až k brodu u Machova Mlýna. Podle odolnosti vašeho vozidla zaparkujte hned po odbocení (waypoint O1) nebo na další odbocce (waypoint O2). Další cestu autem spíše nedoporucujeme. Waypoint O3 je poslední odbockou a poznáte jej podle závory pred lesní cestou. Tato lesní cesta vás privede až do míst pod vrcholem, kde stací jít vzhuru. Jestli se ješte nerozpadl, potkáte cestou posed, ze kterého je výhled o kapku lepší.

Máte-li však nadmíru rádi fyzickou zátež, pak se na vrchol Hradište vydejte rovnou za šipkou od Machova Mlýna, kudy prochází cervená turistická znacka údolím Javornice. Prebrodíte Javornici a pak už jen budete stoupat vzhuru a vzhuru.

A až se budete na vrcholu rozhlížet, zkuste najít v severovýchodním smeru na hrebenu Hradište smrk s koulí jmelí na špicce.