Celý text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Kralovický potok
Nedaleko od Piplova Mlýnu koncí svou pout Kralovický potok
spojením se Strelou. Pramení nedaleko hospodárského dvora Hubenov,
západne od silnice I/27 na severním úpatí vrchu Brezina.
Když tento kopec z pulky obtece, napojí spolu se
Sedleckým a Olšanským potokem jeden
z nejvetších rybníku severního Plzenska,
Olšanský rybník. Mine Cervenou horu s ctvericí balvanu,
které prý bývaly pohanským obetištem, aby se pres Týnecký
rybník priblížil k poutní
Mariánské Týnici. Dále protece Kralovicemi, mestem, které mu
kdysi dalo jméno, ale dnes spíše špínu odpadních
vod.
Poté, co prijme Týrovský potok, mine Podšibenský Mlýn
a vtece do malého údolícka, které jej dovede až
k ústí Buceckého potoka. Od Horního Rabasova Mlýnu protéká
potok zemedelskou krajinou a to až k Lednici.
Pod ní zacíná prírodní park Rohatiny, málo navštevované
území s krásnými místy. Meandrující tok spolu se svými
prítoky vytvárí hluboká údolí s malými nivami a perejemi,
strmými svahy porostlými bory a skalními výchozy. Perlou parku
je prírodní památka
Certova hráz s okrouhlíkem a skalní stenou. Zub casu
a mocná príroda již zahladily stopy po težbe
vitriolové bridlice, jen tu a tam lze najít štolu ci
haldu. Opuštenými Rohatinami, kde údajne žije stádo
muflonu, dotece potok až ke svému ústí do Strely.
Kralovický potok (hydrologické poradí 1-11-02-078) s délkou
20,5 km odvodnuje spolu s prítoky oblast o rozloze
75,5 km2, procež je
považován za vodohospodársky významný tok. Od svého pramene
v nadmorské výšce približne 535 m prekonává
rozdíl 255 metru, aby ústil v 280 m n. m.
Z hlediska znecištení patrí Kralovický potok do
III. trídy dle BSK5.
Pipluv Mlýn a jeho jez
Ac Pipluv Mlýn leží až na samotné Strele, má
s Kralovickým potokem úzkou souvislost. Pipluv Mlýn, dríve
zvaný Žaloudkuv, patrí k tem starším mlýnum na
Strele. Pripomínán je napríklad v roce 1529, kdy pri nem byla
zrízena svobodná hospoda. V místech dnešního mostu
bývával brod pres Strelu, ke kterému sestupovala široko
daleko jediným schudným místem cesta vedoucí podél levého brehu
reky Berounky (Mže). Bylo jedno jakým smerem pocestní
šli, vždy je cekalo stoupání vzhuru a na to bylo
dobré se obcerstvit.
K mlýnu vedl vodu 200 metru dlouhý náhon od jezu, který
reku prehrazoval tesne pod soutokem s Kralovickým potokem. Jez
pravdepodobne vzdouval vodu i údolí potoka. Ac jsou jezy
mohutnými stavbami, je reka nekdy silnejší. Napríklad 15.
brezna 1940 prinesla Strela velké kry (ac se to u takové malé
rícky nezdá, už jsme videli na vlastní oci její obrovské kry
pod Dolním Hradištem) a ty jez Piplova Mlýna znicily.
Za války byl nedostatek stavebního materiálu a oprava byla
nejen financne nákladná, ale také vleklá.
Jak už to v ceské historii bývá, jen co neco opravíte,
vezmou vám to. Po válce starý mlynár Bohuslav Pipl mlýn
zmodernizoval a v roce 1949 predal synu Jaroslavovi.
Uplynuly pouhé ctyri roky a prišlo znárodnení. Rod
Piplu získal mlýn zpet až v restitucí v roce 1990,
tehdy již nefunkcní. Reka Strela totiž mezitím ukázala
svoji sílu znovu a betonovému jezu se vyhnula bokem, novým
korytem. A tak v údolí zarustá osamelý jez
a k mlýnu vede vyschlý náhon. Ješte si ohledne
jezu všimnete jedné malickosti – i koryto opravdu
malého potucku pritékajícího od Borku, který tece pres cestu, bylo
svedeno za hráz jezu. Vody potucku by mlynáre rozhodne nevytrhly,
ale takto nasmerovaný potucek nezanášel náhon materiálem
prinášeným pri deštích.
Kudy ke krabicce
Pojedete-li ke Strele autem, je nejlepší zaparkovat mezi
mosty pres Strelu a Bertinský potok (Dolec) na waypointu PA.
Odtud se vydáte pres most a dále po silnici, pricemž na
waypointu OS odbocíte a napojíte se na zelenou turistickou
znacku vedoucí na Dolní Hradište, resp. na cyklistickou
stezku Baroko III. Po ceste dojdete až k soutoku, kde
mužete pozorovat plynoucí vodu z lavicky (waypoint LA). Blízko
uložení kešky naleznete zbytky jezu.
Samotná keška je umístena blízko cesty a tak ji
prosím pro logování odneste o kus dále, treba na zmínenou
lavicku. Obyvatele sousední dírky nerušte.
