Cely text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Spital
Spital, kteremu je venovana tato cache, neni nemocnici ani
lazaretem. Jde o kopec na puli cesty mezi Plasy a Nebrezinami.
A protoze je jeho vrchol o maly kousek bliz plaskemu konventu
nez kapli v Nebrezinach, je v nazvu kese privlastek
plasky.
Mez na jihozapadnim svahu Spitalu
Jak se kopec nad Strelou dostal ke jmenu Spital? Nekoho by mohla
napadnout souvislost s nemocnici, ktera byla v plaskem
klastere zrizena na pocatku 18. stoleti. Jenze ta nikdy
nefungovala jako spital k prijimani nemocnych chudych, jednalo
se o infirmarium urcene vyhradne clenum radu. Puvod
nazvu je mozna o neco starsi, nebot se rika, ze na tomto vrchu
byl v dobach tricetilete
valky polni spital.
Ale oklikou zpet ke kopci: Reka Strela, ktera
od Rabstejna
az po sve usti do Berounky (Mze)
u Liblina
tece v zakleslych meandrech sevrenych kanonovitymi udolimi, se
kousek pred Plasy nahle ocita v kotline. Cela kotlina
o delce priblizne 2,5 km a sirce priblizne 800 metru
je vyplnena rovnou udolni nivou s Velkou a Opatovskou
loukou. Tato kotlina je obklopena prikrymi svahy okolnich kopcu,
ktere vetsinou presahuji nadmorskou vysku 400 metru. Jednim
z nich je prave Spital, ktery spolecne s vyvyseninou
Panholec celou kotlinu z jihovychodu uzavira. Strela proteka
nezvykle primocare kanonem mezi nimi, aby se dostala do sveho
posledniho melkeho udoli okolo Nebrezin.
Kopec ctyr tvari
Kdyz se na Spital podivate z ruznych stran, bude pokazde
zcela jiny. Pri pohledu od Nebrezin ma podobu svaziteho pole
lemovaneho podlouhlou mezi, na ktere na strane u reky navazuje
louka zvana Vodakojc vrch. Pres ni vedla v klasternich dobach
cesta od nebrezinskeho mostu do Plas, ale zmizela spolu
s krizem jiz pred nekolika staletimi. Nicmene Vodakojc vrch
byl dulezity i pozdeji, neb prave z nej startovaly prvni
drevene vetrone a nebrezinske deti na nem lyzovaly.
V soucasnosti je Vodakojc vrch zajimavy pravdepodobne carodejnymi
kruhy, ktere se ve vhodnou rocni dobu projevuji v porostu
a ktere muzete videt na letecke
mape jako svetlejsi kruhy.
Spital od silnice z Nebrezin na Oboru
Pojedete-li z Nebrezin po silnici na Plasy, budete se ptat,
proc to ploche, jen neznatelne stoupajici pole je vlastne nazyvano
kopcem. Nejvyssi bod Spitalu (waypoint SP) se nachazi na konci
pole, ale kdyby nebyl oznacen
trigonometrickym bodem, snadno byste jej prehledli. Na podzim
se v jeho okoli skvele pousti draci.
Ploche pole na hrbetu Spitalu
Pri pohledu od Plas vynikne Spital nad ostatni kopce svou
prouzkovanou osnovou asi 11 mezi na svem severozapadnim svahu.
A konecne, od Strely pod Spitalem ci z Panholce uvidite
jen zarostle a strme skalnate svahy.
Vyhledy
Pokud dojdete do blizkosti waypointu T2 na konci meze, nabidne
se vam nejkrasnejsi vyhled na Nebreziny. Postavite-li se celem ke
vsi, uvidite z nej po sve levici nejprve bezejmenny kopec
(464 m) se stozarem televizniho prevadece. Od nej se na
horizontu tahnou lesy od Spalene hory (514 m) pres Pytel
(487 m) az do cecinskeho polesi. Z lesu vystupuje
dominanta celeho vyhledu, kopec Lazy (424 m), pod nimz se
rozklada levobrezni cast Nebrezin. Nasleduje pruhled nad udolim
Strely, kterym lze videt Koryta
a v pozadi tez masiv Radce.
Nad pravobrezni casti Nebrezin se jiz tahnou jen lesy
a lesy.
Prejdete-li k samotnemu vrcholu (waypoint SP) ci jeste
blize smerem k Plasum, otevre se vam vyhled i na ne. Meli
byste bez problemu najit budovu zakladni skoly (byt v ni nyni
sidli Stredni odborna skola), o kousek dal mozna bude
vykukovat hladina rybnika a za nim Opatska louka, vedle ni
ostruvky stromu anglickeho parku na Velke louce s polesim na
vrchu Bor (436 m) v pozadi. Strechy konventu klastera
s kupoli kaple sv. Benedikta vystupuji jako ostrov ze zelene
vzrostlych stromu, stejne jako vez sypky a vez
sv. Floriana. Zminit je mozne take krabice skolniho
arealu, kde je materska skolka, zakladni skola a gymnazium.
Posledni vpravo je kopec Klicnik (456 m) s dalsim
telekomunikacnim stozarem.
Cast Plas na levem brehu Strely
Kanon Strely pod Spitalem
Pokud projdete krovinami na okraji pole (waypointy T1, T2),
ocitnete se v docela jinem svete. Strmy a skalnaty svah
Spitalu je orientovan k jihozapadu a rozhodne netrpi
nedostatkem slunce. Na zdejsim spilitovem podkladu se drzi hneda
kamenita puda (rankerova kambizem) ci primo ranker.
Porost v samotnem svahu ma charakter sutoveho lesa,
v mene strmych castech prechazi do teplomilne doubravy. Mezi
stromy jsou zastoupeny obvykle druhy lip (Tilia
cordata, T.
platyphyllos), dub zimni (Quercus
petraea), jilmy horske
i habroliste (Ulmus glabra, Ulmus carpinifolius),
javor mlec
(Acer platanoides) a borovice lesni
(Pinus sylvestris), zastoupen je i invazivni trnovnik akat
(Robinia pseudoacacia). Pod nimi roste liska (Corylus
avellana), svida krvava
(Cornus sanguinea), zimolez obecny (Lonicera
xylosteum), hlohy (Crataegus),
sipkove
ruze (Rosa canina) a angresty
(Grossularia uva-crispa).
Pasticky larev mravkolevu
Ze zajimavych rostlin je zastoupena kopretina chocholicnata
(Chrysanthemum corymbosum) a dobromysl,
znama tez jako oregano (Origanum vulgare) a pak
obvykla hajni kvetena jako sasanka hajni
(Anemone nemorosa), lipnice hajni (Poa
nemoralis), bazanka vytrvala (Mercurialis perennis),
zvonek broskvolisty (Campanula persicifolia) nebo ptacinec
velkokvety (Stellaria holostea). Celkove je slozeni
vegetace temer prirozene, jen malo ovlivnene rukou cloveka.
Na dne kanonu mezi Spitalem a Panholcem mezi stromy
s prevladajici olsi lepkavou
(Alnus glutinosa) a hojnou stremchou
(Prunus padus) najdete roztrousene zbytky puvodnich
vlhkych luk ricni nivy. Louky jsou dlouhodobe neudrzovane
a roste na nich napr. tuzebnik jilmovy (Filipendula
ulmaria), bodlak pchac zelinny (Cirsium oleraceum),
vrbinu obecnou (Lysimachia vulgaris) ci mohutnou travu
chrastici rakosovitou (Phalaris arundinacea).
Charakter svahu na levem brehu ostre kontrastuje
s protilehlym svahem, ktery je chladnejsi a vlhci,
pokryty prevazne listnatym lesem:
Zastoupene druhy jsou prevazne uvedeny dle biologickeho
pruzkumu, ktery provedl RNDr. Vojtech Vyhnalek CSc.
Odklad na 140 let
Az budete prolezat skalky, mozna ochutnavat angresty, obdivovat
pasticky larev mravkolvu ci si jen
uzivat odpoledniho slunicka, dobre si ta mista zapamatujte. Jako
nedotcena existuji jiz temer 140 let na dluh a jejich cas se
nyni krati.
V posledni tretine 19. stoleti se totiz pripravovala
vystavba Plzensko-brezenske
drahy. Zastupci spolecnosti K. k. priv. Eisenbahn Pilsen -
Priesen (Komotau), drzitelky koncese na vystavbu, usilovali
o nejvyhodnejsi trasu jak z hlediska stavebniho, tak
z hlediska provozu. V jejich puvodnich uvahach
prekonavala zeleznice Strelu velkym mostem mezi Panholcem
a Spitalem, aby pokracovala dale na Kralovice
a Jesenici.
Jenze kralovicti formani se bali, ze jim bude ocelovy or
v doprave tvrde konkurovat a pripravi je o praci.
Rekli tedy uvaham o vedeni trati pres Kralovice razne ne
a musela byt hledana nahradni trasa. Nakonec nezbyvalo nez
vest zeleznici tim nejhorsim moznym terenem v udoli Strely
a nasledne Mladotickeho
potoka. Nedaleko Odlezel se vystavba
zeleznice stala jednou z pravdepodobnych pricin katastrofy,
ktera dala vzniknout nejmladsimu
ceskemu jezeru. Kralovicti si vsak brzy po zahajeni provozu
uvedomili, jakou chybu udelali, a zacali pripravovat
vybudovani trati z Mladotic
pres Kralovice do Rakovnika. Ale to je jiz jina historie.
Svahy Spitalu zustaly tehdy usetreny a vlak jezdi po
protejsim svahu Panholce ve smeru do Plas. Dnes bychom pripadny
stary zeleznicni most pres Strelu vnimali jako jeji sperk
a svahy by se mozna za tu dobu vratily do sveho puvodniho
stavu. Ale...
15. ledna 2008 bylo vydano souhlasne stanovisko
Ministerstva zivotniho prostredi CR k zameru "Silnice I/27
v useku Tremosna-hranice kraje". Pod timto nazvem se skryva
obnova silnice
I/27 vcetne reseni obchvatu vsi a mest. Silnice by se
v nove trase mela vyhybat problematickemu klesani do Plas
i mestu samotnemu, coz by melo prinest snizeni zateze dopravy
na mesto. Nicmene trasa vede pres Spital.
Nova trasa vychodniho obchvatu Plas povede od Sokolky podel
lesa, dale se lehce stoci ke vsi Babina, kterou obejde ze
zapadu. Trasa bude pokracovat severne od vrchu Lazy, dale pak po
hrbetu Spitalu a vysokym mostem prekona Strelu
a zeleznicni trat. To uz bude v polesi Panholec, kde se
napoji na soucasnou trasu silnice.
Misto spolu s novym mostem ztrati sve kouzlo, krasu
a klid. Uzijte si jej, dokud je cas.
Kudy ke krabicce
Prvni a snad vzdy schudnou moznosti, jak se dostat na
Spital, je od rekreacnich chatek z konce ulice Bohumila
Slamy v Plasich (waypoint P1). Odtud byva ve vegetaci
proslapla cesticka, ktera vede pres waypoint T1 a provede vas
bezpecne skrze krovi na louku. Na jeji druhe strane lze projit
krovim (waypoint T2), za kterym vas ceka les na svahu leveho brehu
Strely, kterym dojdete az ke kesce.
Druhou moznosti je prechod pole po hrbetu vrchu Spital, ale
cesta pres pole vsak nebude obvykle vhodna pred sklizni ci po
destich. Vydat se muzete napriklad od silnice z Nebrezina do
Plas, auto lze zastavit na vjezdu na pole (waypoint P2). Pole
muzete zkusit prejit v kolejich od traktoru nebo okolo meze
nad Nebrezinami. Pruchody hradbou krovi jsou oznaceny jako
waypointy T4 a T5.
Treti cesta vede z Nebrezin (waypoint T3) pres Vodakojc
vrch a dale po kraji pole k waypointu T5.
A samozrejme jako vzdy zbyva moznost jit tvrde rovnou za
sipkou.
