Stara remesla #2: Brtnicka Mystery Cache

Uplynulé bourky dost zle pochroumaly geoobjekt hostící cache. Vlastní skrýš je nedotcená, terén je dle výšky kacera mezi 4 - 5*. Prozatím ponechávám v tomto stavu, upravuji pocet hvezdicek terénu a podumám co s tím.

S ohledem na pozitivní reakce na nový terén ponechávám ve stavu který pripravila sama carodejka príroda. Dávejte pri odlovu pozor a s klidným srdcem pište i DNF at vím. Pokud by se nekdo necítil a chtel pri odlovu asistenci, klidne mne kontaktujte pres profil, urcite rád zajdu :)


Na úvodních souradnicích cache nehledejte. Nachází se zde jeden z nekolika mála vcelínu v okolí. Mužete se zde ale zastavit a zaposlouchat se do bzukotu pilných vcel, provázejících lidstvo už pár tisíciletí.

Již praotec Cech, když obzíral novou zemi z Rípu, si pochvaloval, že je i na vcely bohatá. Starí Cechové rádi pili medovinu, jak potvrzuje Kronika Dalimilova. Také Šárka ve Starých povestech ceských opila Ctirada a jeho spolecníky medovinou, aby ho mohla odvést na Devín.

V 11. a 12. stoletím se hojne vyvážely z Cech do okolních zemí med, vosk a medovina. V Praze se odbývaly zvláštní medové trhy. Med se vymenoval za sul ve stejné váze. Vcelarení se rozlišovalo na lesní a domácí. Doma mohl vcelarit každý bez prekážky, lesní vcelari však tvorili spolek, podobný pozdejším cechum, volili si svou správu: staršího vcelare (lamfojta), purkmistra a ctyri prísežné. Meli svou gruntovní knihu i registra vcelarská – práva medarská. Z lesního vcelarení se musel odvádet pánum lesa poplatek ve výši jednoho groše za „úl“. Proto si mohl každý vcelar v lese vyhledat príhodný strom, opatrit ho svým znamením a vydlabat v nem úl – brt a osadit vcelami. Kdo by na poznamenaném strome vcelari ucinit škodu nebo jej porazil, byl pokutován a trestán. I lesní zrízenci museli vcelare podporovat, hájit lípy, javory, vrby, trešne a jiné stromy, na nichž meli vcely pastvu, a nesmeli se tyto stromy porážet. Také Karel IV. roku 1350 potvrdil diplomem Norimberským práva vcelarská a jejich sdružení.

Z privilegia, daného v roce 1697 Ferdinandem knížetem z Ditrichsteinu cechu medarskému v Lipníku na Morave, poznáváme, že cech vcelarský mel právo nosit korouhev, na jejíž jedné strane byl sv. Ambrož a na druhé strane Samson se lvem, kterému vezel v tlame plást medu. Samson lví tlamu rozvírá. Císar Josef II. omezoval cechy a za jeho panování pozbyli i medari svá starobylá práva. V roce 1792 se v prvním zápise pred obecní radou mesta Mezirící ani lamfojt ani práva medarská již nejmenují.

Vcelarství domácí vzniklo z vcelarení lesního a je tedy mnohem mladším. Vcelar, aby si vcely pripoutal ke své domácnosti, urízl v lese strom, v nemž bylo usazeno vcelstvo, a odvezl si jej domu. První príbytkem vcel byl tedy klát – špalek a ten se udržel ješte i dlouho potom. Je to nejstarší a puvodní úl. Slamené úly si zacali vcelari vyrábet až pozdeji a užívalo se jich jen zrídka. Vcelíny v nynejší podobe se stavely velmi zrídka. V tehdejších dobách byla daleko vetší bezpecnost majetku a tresty za vyloupení vcel byly mnohem prísnejší. Vcelíny byly zapsány i do gruntovních knih a byly považovány za azyl. Kdo se pred neprítelem zachránil do vcelína, nesmel být dále pronásledován až do právního rozsudku.

Znalost o vcelím živote ve stredoveku byla malá a predcházela z otce na syna jako hluboké tajemství, takže pred vynalezením knihtisku a ješte i potom bylo vcelarení širším kruhum úplne neznámé. Vcelari znali tenkrát trojí druh vcel: královnu, delnice a trubce, znali sbírání a usazování roju, krmení hladových celedí, vybírání medu, cistení medu a vosku a umeli delat oddelky. Nakažlivé nemoci (hnilobu plodu) lécili zrušením nemocného vcelstva a to za prítomnosti mistra vcel (lamfojta), aby se nákaza nešírila. Kdo vedel o nemoci svých vcel a neohlásil to a jiným vcelarum tím zpusobil škodu, byl pokutován 2 zlatkami a 2 librami vosku. Byla to pokuta citelná, nebot roku 1538 stálo jedno vcelstvo i s klátem 3 zlaté a kráva 5 zlatých.

Med byl tenkrát jediným známým sladidlem v domácnosti. Užívalo se jej i k varení medoviny. Tak na príklad pri svatbe Viléma z Rožumberku roku 1578 se spotrebovalo 15 centu medu a 13 centu vosku.

Vcelarství ceské utešene kvetoucí, pokleslo behem casu tak, že až do nedávných dob se nemohlo probrat. Prícinou byly hlavne války, jejichž dejištem byly zeme koruny Ceské, války husitské a hlavne válka tricetiletá, která zpustošila celá mesta i vesnice, celé kraje byly neobydleny, obyvatelstvo vyhubeno hladem a morem, pole zpustlá a lidé zchudli tak, že se starali jen o chléb a na vcelarení nemeli cas. Po 30-ti leté válce byl vosk privážen z cizích zemí a med byl brzo v domácnostech nahrazen cukrem trinovým a syrupem. Medovinu vytlacilo pivo a koralka. Proto není divu, že cena výrobku vcelarských poklesl a vcelarství se stalo popelkou v hospodárství a jenom libustkou nekterých jednotlivcu.

Zdroj: Památník vcelaru ceskoslovenských, vydaný roku 1896.

1) Dosud nejstarší známá fosilní vcela byla nalezena zakonzervovaná v jantaru. Její stárí se odhaduje na:
- 1 milion let                                          A= 45
- 10 milionu let                                        A= 48
- 100 milionu let                                       A= 53
- 1000 milionu let                                      A= 58

2) Starí egyptané oznacovali vcely jako:
- živou hrozbu                                          B= 62
- živé démanty                                          B= 83
- oživlé slzy boha RA                                   B= 72
- korálky z náhrdelníku bohyne Isis                     B= 76

3) Víha je:
- starý nástroj pro vážení medu                         C= 645
- vích slámy sloužící k oznacování brtí                 C= 668
- nádoba na uchovávání medu                             C= 684
- zvláštní nuž sloužící k vyrezávání pláství            C= 697

4) V celém svete je popsáno více než:
- 650 druhu vcel                                        D= 326
- 3000 druhu vcel                                       D= 334
- 16 000 druhu vcel                                     D= 347
- 25 400 druhu vcel                                     D= 358

5) Lukno sloužilo k:
- prenášení posbíraných vcelích plástu                  E= 104
- šplhání ke špatne prístupným brtím                    E= 106
- ochrane brtníka pred vcelím bodnutím                  E= 108
- prokázání príslušnosti k brtnickému cechu             E= 110

6) Hlavním dnes obávaným škudcem na vcelstvech je:
- viroza                                                F= 42
- medved                                                F= 47
- varroaza                                              F= 51
- clovek                                                F= 56