Max Dvořák se narodil 14.června 1874 v Roudnici nad Labem jako syn lobkovického knihovníka a archiváře. Dvořákova rodina pocházela ze starousedlého selského rodu v Rychnově n. Knežnou. Archivářské povolání se dědilo v rodině již druhé pokolení.
Také Max Dvořák byl již v mládí určen otcovým nástupcem. Navštěvoval ve svém rodišti obecnou školu a tamní městské reálné gymnázium. Již jako studenta ho zaujal velký zámecký archiv s jeho bohatou knihovnou, kde si zařídil malou studovnu. Na gymnáziu začal psát verše a stal se redaktorem studentského časopisu. Po absolvováni gymnázia v Roudnici studoval čtyři semestry na filozofické fakultě české pražské univerzity, kde byl žákem Jar.Golla, Josefa Emlera a Antonína Rezka.
V letech 1895 – 1897 pokračoval ve studiích na univerzitě vídeňské. Pracoval hlavně v Ústavu pro rakouský dějezpyt. Svým mimořádným nadáním upozornil Dvořák brzy na sebe svého profesora Františka Wickhoffa, který na univerzitě přednášel dějiny umění. Vlivem Wickhoffa se začal plně věnovat dějinám umění a v roce 1897 se stal jeho asistentem. Roku 1902 se ucházel o místo profesora na pražské univerzitě, ale marně. Také jeho žádosti na univerzitě ve Freiburgu ve Švýcarsku nebylo vyhověno, protože byl Čech. V roce 1909 po smrti Wickhoffa se stal jeho nástupcem na univerzitě ve Vídni a jejím reprezentantem na světovém vědeckém fóru. Po válce byl jmenován prezidentem rakouského Památkového úřadu a byl zahrnován i jinými významnými funkcemi.
Vědecká činnost:
Význam Dvořákových vědeckých prací je velký a průkopnický již v roce 1901 Dvořák upozornil na sebe svým prvním větším dílem „Die Illuminatoren des Johann von Neumarkt“, v němž zařadil díla iluminátoru Jana ze Stredy, kancléře Karla IV. A později biskupa olomouckého. Ve svém stěžejním díle „Idealismus und Naturalismus in der gotischen Skulptur und Malerei“ v němž zachází již do filozofie umění, Dvořák dokázal na umění středověkém, že umělecké dílo je především projev a nositel duševního obsahu doby.
Pedagogická činnost:
Dvořák byl učitelem vzácných kvalit. Strhoval své žáky kouzlem své osobnosti, jedinečným způsobem svého výkladu a přednesu, rozdával jim štědře své bohaté zkušenosti, dával jim možnost vlastní samostatné práce,také po jejich odchodu z univerzity zůstával s nimi nadlouho v osobním a písemném styku, ba často se stal jejich přítelem na celý život. Z pedagogických spisů zasluhuje zvláštní pozornost jeho podnětné pojednání „Ueber die dringendsten methodischen Erfordernisse der Erziehung zur kunstgeschichtlichen forschung“, v němž zdůrazňuje nutnost dáti umění pevný základ a jasné metody.
Dvořák za svého mládí přestál plicní chorobu a v pozdějších letech byl stižen bolestivou ledvinovou nemocí. Začátkem r.1921 se nadmíru zhoršil jeho zdravotní stav. Krátce na to se zhroutil pri přednášce. Až na domluvy svých přátel se odhodlal 5.února 1921 k návštěvě Hrušovan. Při obvyklé besedě si pak pochvaloval, že se cítí lépe a za několik hodin ho našli ležet v bezvědomí. I přes okamžitou lékařskou pomoc umřel téhož dne 8.února v 17 hodin na mozkovou mrtvici.
Dr.Khuen vystrojil 11.února skromnému učenci okázalý pohřeb. Jeho hrob,nacházející se v Hrušovanech nad Jevišovkou, zdobí krásný ze železa tepaný kříž v rokokovém slohu, pocházející z Rakouska. Daroval jej princ František z Lichtenštejna.
Hrob je zařazen do kategorie chráněných památek.
Samotnou keš najdete, když se posadíte na lavičku u nedaleké hrobky. Kam přesně si sednout Vám napoví fotografie.
DE:
Max Dvorák :Der Gründer des modernen Fachgebietes der Erhaltung von Denkmälern
Cache: Sie finden ihn, wenn sie sich auf die Bank in der Nähe von einem Familiengrab setzen. Wo müssen Sie sich genau setzen, sagt das Foto.
