Mory
Tato cache Vás zavede do jedné malé vesnicky se specifickým názvem MORY a je jednou ze série pripravovaných keší, proto v krabici hledejte cást šifry, která Vám pomuže k zisku další bonusové cache.
Pro jednodušší nalezení byla cache zmenena z multinky na tradicku.
Název obce bývá vykládán jako osada Moru, tj. Morovy rodiny.
První zmínka o ní pochází z roku 1344, kdy se zde uvádí farní kostel Narození Panny Marie. Jeho dnešní podoba je ovlivnena barokní prestavbou, presbytár však pochází z puvodní stavby. Od 14. století až do husitských válek zde byli pány vladykové z Buškovic, které pozdeji vystrídala meštanská rodina Sokolu. Ti získali šlechtický titul a zacali se psát podle Mor. V Lounech si postavili výstavný dum, v nemž dnes sídlí okresní muzeum. Patril jim rovnež Slavetín a Vršovice u Loun. V 16. století stál v Morech výstavný zámecek, k nemuž patrila zahrada, nekolik rybníku, hospodárský dvur a mlýn. V té dobe se v držbe Mor vystrídali Fictumové, Kolovratové a Steinsdorfové. Bohuslav Felix z Fictum, majitel Mor za stavovského povstání, sympatizoval se vzbourenci, po Bílé hore emigroval, a tak bylo roku 1623 panství prodáno hrabeti Jaroslavu Boritovi z Martinic. Ten do dejin vstoupil pádem z oken Pražského hradu do hradního príkopu pri proslulé defenestraci roku 1618, kterou zacala tricetiletá válka. 11. prosince 1648, už po uzavrení vestfálského míru, vydrancovali Mory Švédové.
Pro Mory se zachoval podrobný soupis obyvatel z roku 1651, který byl porízen kvuli evidenci nekatolíku. V Morech mezi 146 obyvateli nenalezli žádného, všichni se prihlásili ke katolickému náboženství. 76 bylo osob ženského pohlaví, 44 detí do deseti let. Vekový prumer žijících obyvatel cinil 21,3 roku. Možná prekvapí, že 31 osob bylo svobodných, tzn. nepodléhalo žádné vrchnosti. Behem válek o dedictví rakouské, ve 40. letech 18. století, zde byli ubytováni francouzští, pruští, sasští a polští vojáci, kterí obec postupne vyplenili. Roku 1783 koupili panství Mory Schwarzenberkové. Ze starého zámku v areálu statku nezustalo nic, nebot byl zbytecne zboren v roce 1968. Doby, kdy byl využíván jako sídlo vrchnostenských úredníku, pamatuje mohutná sýpka u silnice, postavená v 17. nebo 18. století. Zdejší škola byla zrízena už roku 1754. Koncem 18. století byly Mory vyhledávány kvuli svým lécivým pramenum. Za první republiky, v roce 1921, žilo v obci jen 22 % Cechu. Ti si zde presto v roce 1924 zrídili vlastní školu. Nejvíce obyvatel mely Mory roku 1880 - celkem 415.
Mory se mohou pyšnit i dvema významnými rodáky. Prvním z nich je ve své dobe uznávaný pedagog Ferdinand Bachmann (1817 - 1891 Praha). Od roku 1857 žil v Praze, kde byl reditelem.
Vzdelávacího ústavu pro ucitelky. Emil Merker (1888 - 1972 Ebratshofen, Nemecko) vystudoval v Praze prírodní vedy a filosofii, pak se odstehoval do Nemecka a v letech 1915 - 1935 byl profesorem na lesnické škole v Reichstadtu. Proslul však jako autor nekolika románu a básnických sbírek, za než byl pocten nemeckou Státní cenou za literaturu. V Morech zemrel František Josef Dobicer (1811 Louny - 1899), který byl v obci od roku 1865 farárem. Psal vlastenecky ladené clánky do Casopisu ceského muzea, Kvetu a dalších periodik. Ve své dobe byl známou osobností propagující slovanskou vzájemnost.
V soucasnosti žije v obci Mory 42 stálých obyvatel, je využívána jako rekreacní oblast. Vetšina usedlostí byla v totalitním režimu zbourána. Doposud se selská architektura zachovala pouze v nekolika zemedelských usedlostech.
Další kulturní památkou je kostel Narození Panny Marie, který je v tuto dobu rekonstruován. V posledních letech byl nekolikrát vyloupen. Nejcennejší sochy a obrazy tak zrejme zustaly v rukou prekupníku.
V katastru kostela se nachází zbytky morového hrbitova [v 15.století v obci rádil Mor (nemoc)]. Dochovalo se však pouze nekolik hrobu, ostatní byly zniceny vandaly.
Pozor na mudly, ti ve vsi jsou neobycejne zvedaví, kdejaký pohyb rychle monitorují.
Nikde není potreba nic rozebírat, vše je dosažitelné ze zeme.
