Rádi bychom vám
predstavili jedno psí
plemeno:
BERNSKÝ
SALAŠNICKÝ PES (Berner Sennenhund – Dürrbächler)
Standard FCI
c. 45 ze dne 5.5.
200A
Zeme puvodu: Švýcarsko
Datum publikace platného originálního standardu:
25. 3
200A
Použití: Puvodne hlídací, honácký a tažný pes na
sedláckých dvorech v kantonu Bern, dnes také rodinný a všestranný
pracovní pes.
Klasifikace FCI: Skupina 2 - Pincové a kníraci, molosové,
švýcarští salašnictí psi a jiná plemena. Sekce 3 - Švýcarští
salašnictí psi. Bez zkoušky z výkonu.
Krátký historický
prehled: Bernský salašnický pes je selský pes starého
puvodu, který byl chován v predalpských oblastech a cástech
švýcarského stredozemí v okolí Bernu jako hlídací, honácký a tažný
pes. Podle osady a hostince Dürrbach u Riggisbergu, kde se tento
dlouhosrstý, tríbarevný selský pes obzvlášte casto vyskytoval,
získal své puvodní jméno „dürrbachský pes“ (nemecky „Dürrbächler“).
Po predvedení techto psu na výstavách již v letech 1902, 1904 a
1907 se v listopadu 1907 spojilo nekolik chovatelu techto psu z
Burgdorfu s cílem chovat bernské salašnické psy jako cistokrevné
plemeno. Založili „Švýcarský klub dürrbašských psu“ a stanovili
charakteristické znaky plemene. V roce 1910 bylo na jedné výstave
psu v Burgdorfu, na níž privedlo své psy mnoho sedláku z okolí,
vystaveno již 107 psu tohoto plemene.
Od té doby si toto plemeno, nazývané nyní v rámci ostatních
švýcarských salašnických psu „bernský salašnický pes“, rychle
získávalo príznivce v celém Švýcarsku a brzy i v sousedním Nemecku.
Dnes je bernský salašnický pes díky své atraktivní tríbarevnosti a
své prizpusobivosti známý a oblíbený jako rodinný pes v celém
svete.
Celkový
vzhled: Dlouhosrstý, tríbarevný, více než stredne velký,
silný a pohyblivý pracovní pes se silnými koncetinami; harmonický a
vyrovnaný.
Charakteristika:
Spolehlivý, pozorný, ostražitý a nebojácný v každodenních
situacích; dobromyslný a príchylný vuci osobám, které dobre zná;
vuci cizím sebejistý a prátelský; strední temperament, dobrá
ovladatelnost.
Osrstení:
Dlouhá a lesklá, hladká nebo lehce zvlnená.
Zbarvení:Temne cerná základní barva se sytým
hnedocerveným pálením na tvárích, nad ocima, na všech ctyrech
koncetinách a na hrudi; s bílými znaky na místech, jak je
následovne uvedeno.
- Cisté, symetrické, bílé znaky na hlave: lysina, která se smerem
k cenichu oboustranne rozširuje v bílé zbarvení mordy. Lysina nesmí
nikdy sahat až k cervenohnedým skvrnám nad ocima a dosahuje nejvýš
k ústním koutkum.
- Bílá, primerene široká prubežná kresba na hrdle a hrudi.
- Žádoucí: Bílé tlapy a špicka ocasu.
- Toleruje se malá bílá skvrna na šíji, malá bílá skvrna v ritní
krajine.
Velikost: Kohoutková výška u psu ciní 64 – 70 cm,
ideálne 66 – 68 cm; u fen 58 – 66 cm, ideálne 60 – 63 cm.
Tak práve toto plemeno
nás okouzlilo a tak s námi již pres tri roky bydlí psí dáma Elisa
ze Stameric a druhým rokem slecna Camillca z
Kytlic.
Na úvodních souradnicích keš nehledejte, nachází se
zde:
N
50
°
13.BDC´
E
014
°
47.DAD´
A =
poslední císlice roku
publikace platného originálního standardu bernského salašnického
psa
B = pocet písmen
prvního slova v názvu obce, kde se keš
nachází
C
= poslední císlice roku narození zakladatelky chovu Chovatelské
stanice od Mlynarického
potoka
D = pocet štenátek
vrhu "A" v Chovatelské stanici od Mlynarického potoka.
Cerpáno z:
Klub švýcarských salašnických psu -
WEB
stránky CHS od
Mlynaricého potoka -
WEB
Cache je umístena poblíž
místa, kde máte možnost toto plemeno a jmenované psí dámy potkat a
prípadne se s nimi seznámit, protože jak již jste si mohli precíst
výše, jedná se o velice dobromyslné plemeno príchylné vuci
osobám.Prípadne si o nich mužete precíst více
ZDE.