Skip to content

Dominikani Olomouc Multi-cache

This cache has been archived.

Tobias Reviewer: Archivace listingu keše

[b]Tobias Reviewer, Reviewer pro ČR - především kraje Moravskoslezský a Olomoucký[/b]

More
Hidden : 9/12/2009
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Cache se nedaleko Kláštera bratrí Dominikánu a Kostela Neposkvrneného pocetí Panny Marie.

Na uvedených souradnicích cache nehledejte, budete muset nejprve vyrešit kvíz. Na uvedených souradnicích, najdete nápovedy k vyrešení.

Odlov doporucuji z duvodu velké frekvence mudlu v brzkých ranních ci pozdních až nocních hodinách keš je navíc skoro drive-in.

Založení Dominikánského rádu se klade do roku 1216 a je spojeno s osobou sv. Dominika (+ 1221), puvodne kanovníka ze severošpanelské Osmy, pozdeji potulného kazatele. Cíl tohoto významného žebravého rádu, tak jak byl stanoven prímo zakladatelem a jeho bezprostredními následovníky, spocíval v doktrinálním kazatelství, které melo vycházet z rozjímavé modlitby a ustavicného studia zejména teologických ved. Rád se rozšíril velice rychle již v prubehu 13. století a již v r. 1226 máme doložený první také v ceských zemích, konkrétne v Praze. K nejstarší vrstve ceských a moravských dominikánských klášteru patrí i ten olomoucký. Rád je zde spolehlive doložen již v roce 1227, ovšem k založení a vybudování kláštera došlo pravdepodobne až o neco pozdeji, približne v letech 1230 až 1240 pri starším kostele sv. Michala, kde pak dominikáni žili až do konce 18. století. Presun na nové pusobište do bývalého františkánského kláštera a celková zmena spolecenského a církevního klimatu však s sebou prinesly i závažné problémy pro reholníky, kterí již své rádové observance nemohli zachovávat dosavadním zpusobem. To v konecném dusledku vedlo k jejich úbytku, který se netýkal jen olomouckého kláštera. V roce 1857 proto zaniká starobylá rádová ceská provincie a slucuje se s rakousko-uherskou v provincii Imperia, která v sobe zahrnula území v podstate celé rakouské habsburské monarchie. Behem následujících desetiletí se však situace podstatne zmenila. V ceských zemích zacal narustat pocet dominikánu, zvlášte ceské národnosti, kterí však nemeli žádný vlastní klášter pro výchovu svých adeptu. Zacali proto volat po obnovení ceského noviciátu, k cemuž došlo v roce 1890 práve v Olomouci. Znovuzrízení ceského noviciátu se stalo predstupnem k obnovení statusu ceské rádové provincie v r. 1905. Olomoucký konvent se pak v prubehu první poloviny 20. století stává jedním z hlavních pilíru rádového života v našich zemích. Sídlila zde rádová škola, kde se formovali budoucí rádoví kneží.

Od roku 1939 získala škola status vyššího typu, byla povýšena na generální studium. Pusobila zde rada význacných dominikánu, kterí duležitým zpusobem ovlivnili nejen své žáky, ale svou cinností významne pusobili na celý náboženský život v Cechách a na Morave. Patril k nim P. Silvestr Braito, P. Metodej Habán, P. Reginald Dacík, P. Emilián Soukup a další. V kláštere sídlilo také duležité katolické nakladatelství Krystal s rozsáhlou publikacní aktivitou knih i casopisu, jakými byly napríklad revue pro duchovní život Na Hlubinu, Filosofická revue, Výhledy. Mimorádným pocinem se stalo vydání ceského prekladu jednoho z hlavních del predního rádového stredovekého teologa sv. Tomáše Akvinského Teologické sumy. Velký význam mely i dominikány porádané Akademické týdny, naplnené prednáškami ruzných vedcu, které byly urcené predevším pro studenty a mladé intelektuály. Krome intelektuální a publikacní cinnosti se však zdejší reholníci v hojné míre venovali také porádání misií ve farnostech a prispíval tak k oživení zbožnosti verících v daných lokalitách. Reholníkum se podarilo preckat útrapy druhé svetové války.

Doba nástupu komunismu po roce 1948 však církvi ani církevním rádum nijak neprála. Restriktivní opatrení nového režimu vyvrcholila faktickou likvidací kláštera v dubnu roku 1950 a deportací jeho clenu do internacních táboru v nekolika vytypovaných klášterích (Bohosudov, Osek, Želiv ad.). Klášter byl pak v následujících desetiletích využíván základní umeleckou školou a kostel Neposkvrneného pocetí Panny Marie prevzala duchovní správa farnosti sv. Morice.

Dominikáni puvodne františkánský kostel i klášter podrobili rade zmen. První z nich se uskutecnila ješte na konci 18. století, tedy záhy po príchodu rádu. Z klášterního komplexu byla vyclenena kaple Svatých schodu, která byla za josefinských reforem zrušena a v roce 1799 predána školnímu fondu ke zrízení školy. V polovine 19. století pak prebírá nevyužité hospodárské budovy a hospic vedle bývalé kaple Svatých schodu školní fond. Po zborení nekterých menších staveb a otevrení hradeb vzadu za klášterem vznikla nová pruchozí ulicka smerem z Belidel, dnešní Slovenská ulice. V roce 1845 byla uvnitr klášterní kvadratury zborena propojovací chodba s cástí starého ambitu. Pro vzrustající pocet reholníku se ve tricátých letech 20. století nastavuje západní a severní trakt hlavní budovy, soucasne se provádí prístavba ve výši trí pater v kvadrature pri jižní strane klášterní budovy.

Další rozsáhlé prestavby zmenily také tvár kostela. Zejména rozsáhlá regotizace provedená v jeho interiéru v osmdesátých letech 19. století. Nejprve došlo k výmene hlavního oltáre. Puvodní barokní byl odstranen a na výstave v Nemecku byl zakoupen nový v novogotické forme.

V dobe komunismu probehla výraznejší rekonstrukce v osmdesátých letech 20. století. Behem ní byla odstranena vetšina novogotických úprav z konce 19. století a rovnež byly odkryty nekteré již zmínené pozdne gotické nástenné malby.

Obnova verejného reholního života u nás v dobe po roce 1989 sebou prinesla i nové pusobení dominikánského rádu. V Olomouci v devadesátých letech sídlilo rádové studium celé tehdejší ceskoslovenské provincie, které bylo pridružené k Cyrilometodejské teologické fakulte Univerzity Palackého. Pocet dominikánských studentu v dusledku obnovy rádové cinnosti nejprve prudce narostl, napríklad v roce 1995 jich zde žilo víc než padesát, pozdeji citelne poklesl. Zpocátku reholní komunita sídlila v pridelených prostorách arcibiskupského knežského semináre a využívala pro své liturgické úkony i kostel sv. Michala, kde rádoví kneží vedli také farní správu. Když byla nalezena náhradní budova pro základní umeleckou školu, prikrocilo se k nákladné rekonstrukci celého klášterního objektu na Slovenské ulici. Ta byla ukoncena v roce 1996 a dominikáni se sem postupne všichni prestehovali.

Poslední úprava kostela probehla kvuli rozsáhlým povodním na Morave z léta roku 1997. Ty sice prímo zasáhly jen objekt kláštera, kde bylo zatopené prízemí a sklepy, ovšem v jejím dusledku došlo k sesuvu v podloží kostela, což melo za následek propadnutí cásti podlahy. V následné rozsáhlé rekonstrukci došlo k novým úpravám interiéru. Starý novogotický hlavní oltár z konce 19. století byl odstranen, zustal z nej zachován pouze svatostánek umístený na novém podstavci. Krome nových chórových lavic a ambónu byl porízen také nový ctvercový obetní stul. V kostelní lodi byla položena nová dlažba, pod níž se v prubehu rekonstrukce nalezly dosud neznámé hrobky. Pod kruchtou se vybudovaly nové zpovední místnosti. Do kaple Panny Marie Ružencové byl v roce 1948 umísten kamenný reliéf, který pri techto úpravách nahradil barokní obraz Neposkvrneného pocetí Panny Marie. Reliéf je dnes umísten v klášterní zahrade. Jako pripomínka kanonizace dominikánské terciárky blahoslavené Zdislavy, která probehla pri návšteve papeže Jana Pavla II. v Olomouci v roce 1995, byla na barokní oltár ve východní cásti severní lodi (nove zasvecený zakladateli rádu sv. Dominiku) umístena malá zdobená truhla s ostatky této svetice a prostor krížové chodby vedle kostela byl ozdoben originálem kanonizacního obrazu od akademického malíre Jaroslava Šerých. Druhý obraz v tomto prostoru znázornuje bl. Hyacinta Cormiera, který jako magistr rádu v roce 1905 obnovil ceskou dominikánskou provincii. Rozsáhlou rekonstrukci završuje slavnostní vysvecení kostela 4. ríjna 1998 arcibiskupem Karlem Otcenáškem. Predsín kostela byla následne vybavena novou mríží a okna v presbytári vyzdobena novými vitrážemi od Karla Rechlíka.

Finální souradnice:
N 49°35.ABC'
E 017°14.DEF'

Neznámé doplníte z následujícího matematické kvízu , stací se postavit na souradnice, které vás sem dovedly nechodte nikam za roh odpovedi najdete v této ulici:

A. Soucet zamrížovaných oken kláštera (spocitate z uvedenych souradnic nechodte nikam za roh )

B. Soucet drevených dverí v ulici patrící pouze klášteru ne kostelu !

C. Císlovka u cerveného tlacítka na zvocích kláštera PLUS odpoved B

D. Soucet císlic na tabulkách císla popisného a orientacního u vchodu do kláštera PLUS pocet tabulek a to celé DELENO odpovedi E

E. Pocet elektrických rozvodných skríní s obrázkem bleku PLUS odpoved B PLUS odpoved C a to celé deleno odpovedí B

F. (A x E) / (B + C) = X / C = F

UPOZORNENÍ: z duvodu výskytu velkého množství kovu v blízkosti keše vas muze obcas GPS navest o cc20m jinde , záleží jaký máte prístroj, nekomu to blbne nekomu ne, ale keš je zamerena dobre tak hodne zdaru

Additional Hints (Decrypt)

An ceiaí cbuyrq cbmaágr, nyr cbmbe an ehxh, nol iáz gnz armhfgnyn.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)