Glacial Lakes of Krkonose EarthCache

Ledovcová jezera Krkonoš - Glacial Lakes of Krkonose

Jednou z dominant Krkonoš, ležících přímo v centru těchto hor, jsou bezesporu jezera Wielki Staw a Maly Staw (česky Velký a Malý Rybník). Tyto jezera jsou charakteristickým důkazem toho, že v dávných dobách byly i Krkonoše modelovány ledovcovým příkrovem.

The lakes Wielki Staw and Maly Staw are definitely some of the most beautiful places of Krkonose mountains. These lakes are located directly in the centre of the mountains. The lakes are typical proof that even Krkonose mountains had been shaped by the glacial cap in the ancient times.

S nástupem čtvrtohor se výrazně změnilo evropské klima. Došlo k velkému ochlazení a během ledových dob (glaciálů) se až k severnímu úpatí pohoří přiblížil mohutný skandinávský ledovec. Samotné Krkonoše již nepřekonal, ale v jeho blízkosti ležící horská údolí se vyplnila údolními ledovci alpského typu. Odhaduje se, že v dobách největšího zalednění bylo v Krkonoších až 15 ledovců. Nejvýraznější stopy ledovce zanechaly v přemodelování horských říčních údolí (o profilu tvaru V) na široká ledovcová údolí, tzv. trogy, s typickým U profilem. Závěry dolin pak byly přehloubeny do podoby strmých karů (zde nazývaných jámy). Plošně větší a delší ledovce vznikly paradoxně na sněhem lépe "vyživované" jižní straně pohoří, zatímco na severním svahu došlo k jejich většímu zahloubení a za morénovými hrázemi se vytvořila ledovcová jezera.

Největšími takovými jezery jsou Wielki a Maly Staw, v ledovcovém kotli na severovýchodním úbočí hory Smogornia. Voda v jezerech je čistá a průzračná. Ani v létě nepřesahuje 14 °C. V zimě jsou jezera více než půl roku pokryta ledem. Břehy jezer jsou porostlé subalpinským rostlinstvem (vrba laponská, bříza trpasličí, kosodřevina).

Wielki Staw je největší jezero Krkonoš. Má rozlohu 8,5 ha. Dosahuje maximální hloubky 25 m. Leží v nadmořské výšce 1225 m. Je uzavřeno 30 m vysokou morénou a skalním prahem. Jezerem protéká Biały Potok (povodí Bobru), jehož pramen se nachází v západní stěně kotle.

Jantarové hnědá barva vody ve Velkém rybníku je dokladem vysoké kyselosti, způsobené huminovými kyselinami. Ty se vyplavují z humusu tím více, čím je jeho rozklad pomalejší, a ten je zpomalován zejména chladem a nedostatečným provzdušněním půdy. Kyselé jsou proto zejména půdy nad 1000m n. m. a extrémně pak půdy v rašeliništích. Ke kyselosti jezera navíc přispívá i žulové podloží (žula, tvořící celý hraniční hřeben od Sněžky na západ, je hornina kyselá). Kyselost tedy v tomto případě nemá mnoho společného s jinak všudypřítomnými kyselými dešti, ale je přirozeného původu. Důsledky jsou nicméně podobné - Velký rybník je téměř bez života - nenajdeme tu rybu ani obojživelníky. Jedním z mála druhů, které mrtvou vodu oživují, je tajemná a vzácná kapradina šídlatka jezerní (Isoetes lacustris). rostoucí na dně 2-5 m pod hladinou, pozůstatek doby ledové.

Místní lidé dříve přisuzovali jezeru spojení s peklem. Absence života, časté mlhy nad vodní hladinou a strmé skalní stěny dělající tuto vodní plochu prakticky nepřístupnou tuto teorii jen potvrzovaly. Mírnější verzí bylo přisouzení funkce vstupu do podzemního království Ducha hor.

Mały Staw je druhé největší jezero Krkonoš. Má rozlohu 2,881 ha. Dosahuje maximální hloubky 7,3 m a průměrné hloubky 3,45 m. Leží v nadmořské výšce 1183 m. Jezerem protéká Łomnica (povodí Bobru), jejíž pramen se nachází pod planinou Równia pod Śnieżką. Na rozdíl od Velkého rybníku je voda v mělčím a menším Malém rybníku živější, najít tu lze stále ještě pstruha, skokana hnědého, ropuchu obecnou, čolka horského či vzácnou ploštěnku horskou (polsky wirek), která patří ke glaciálním reliktům, tedy k pozůstatkům z dob ledových. Jezero je z polské strany poměrně dobře přístupné. Právě proto dříve sloužilo hrabatům Schaffgotschovým k chovu pstruhů, kteří na jednom z břehů nechali kolem roku 1670 vybudovat strážní budku. Ta byla v roce 1861 upravena pro potřeby turistů a po přestavbě v roce 1934 dostala podobu horské boudy známé pod názvem Samotnia. Místní o ní prohlašují, že patří mezi jednu z nejkrásnějších v Polsku.

Použité zdroje:
Wikipedia
Tipynavylet.cz
Bradlerovyboudy.cz
Krkonose.tourism.cz

With onset of the Quaternary period the continental climate changed significantly. A rapid fall of temperature occured and the giant scandinavian glacier approached the northern roots of the mountains. The glacier did not overcome the Krkonose themselves but mountain valleys in the vicinity were filled up by the valley glaciers of alpine type. It is estimated that there were up to 15 glaciers in Krkonose during the period of the maximal glaciation. The glaciers left their most striking traces in the re-moulding of the mountain river valleys (profile of V-shape) into wide glacial valleys (so called trogs), with a typical U-profile. The valley ends were hollowed into the shape of steep corries. Wider and longer glaciers developed paradoxically at the southern flanks of the mountains that were more intensively „supplied“ by snow, whereas at the northern slopes, a significant deepening occurred and glacial lakes behind the moraine walls developed.

The largest such lakes are Wielky and Maly Staw, in the glacial corrie at the north-eastern side of the Smogornia mountain. The water in the lakes is clean and crystall clear. Even in the summer does not exceed 14°C. The lakes are more than half a year covered by ice during the winter. The shores are overgrown by sub-alpine flora (downy willow, dwarf birch, scrub pines).

Wielki Staw is the largest lake of Krkonose. Its area is 8,5 ha. The maximal depth 25 m. It lies in the altitude of 1225 m. The lake is round off by a 30 m high moraine and a rock treshold. The stream Bialy Potok (Bobr basin) flows through the lake and springs in the western cliff of the corrie.

The succinite brownish colour of the water in the Wielki Staw is a proof of high acidity, caused by humic acids. The slower the decay of humus is, the more acids wash out of it and the decay is slowed down mainly by cold and unsufficient areating of soil. Therefore the soils over 1000 m above sea level and especially peat soils are typically acid. The granite subsoil also contributes to the acidity of the lake (granite that forms the whole border ridge from Snezka mountain to the west is acid rock). In this case, the acidity does not have much in common with omnipresent acid rains but is natural. However, the consequences are similar – the Wielki Staw is almost without life – there are neither fish nor amphibians. One of the few species that vitalize the dead water is the mysterious and rare fern Merlin's grass (Isoetes lacustris) growing on the bed 2-5 m below water level. It is a valued relict from the ice age.

The local people used to attribute to the lake an association with the hell. The absence of life, frequent fogs above water level and steep cliffs making this place practically inaccessible only confirmed this theory. A softer version was attributing  the function as entrance to the underworld realm of Ghost of the mountains.

Maly Staw is the second largest lake of Krkonose. Its area is 2,881 ha. Its maximal depth is 7,3 m and average depth 3,45 m. Its altitude is 1183 m. Through the lake flows Lomnica (Bobr basin), the spring of which is situated under the plateau Róvnia pod Sniezka. Unlike the Wielki Staw, the water in the smaller and shallower Maly Staw is livelier and it is still possible to meet here trout, common frog, common toad, alpine newt or rare freshwater turbellarian warm (Monotus lacutris), a relict from the Ice Age. The lake is well accessible from the polish side. This is why it used to serve the counts Schaffgotsch to breed trouts. The family Schaffgotsch had a watch cabin built on one shore around 1670. It was adapted for the tourist needs in 1861 and after the reconstruction in 1934 it got an appearance of mountain hut known under the name Samotnia. The locals claim that it is one of the most beautiful in Poland.

Used sources:
Wikipedia
Tipynavylet.cz
Bradlerovyboudy.cz
Krkonose.tourism.cz